Dotek smrti [HP FF]✔

26. kapitola - Tajný úkol?

Stála jsem bok po boku vedle Leen a Kie. Uběhly dva dny od té doby, co jsme se dozvěděli o maškarním plese. Samozřejmě, že se mi ta představa líbila, ale tušila jsem, že to bude mít jisté ale.

,,O čem to mluvíš?" vyjekla jsem, když Leen poznamenala něco, co mi naprosto vyrazilo dech a já s tím za žádných okolností nesouhlasila. Bylo to hloupé a zcela nesmyslné.

,,Uklidni se, mrzimorko," napomenula mě klidným hlasem, až mě zamrazilo v zádech, ale nedávala jsem to na sobě znát. ,,Dostaneš jeden menší úkol, abychom si ověřili, co všechno ses od nás naučila. Buď to ustojíš, nebo půjdeš ke dnu. Nic složitého," v klidu pokrčila rameny a já zatajila dech. Napočítala jsem asi do deseti, než jsem se odvážila promluvit.

,,A co má být ten úkol?" zkusila jsem co nejvýc vyzvídat. Hodila na mě nepřístupný pohled a mně bylo okamžitě jasné, že jsem nepochodila.

,,To se dozvíš až těsně předtím. Nemůžeme si dovolit, aby se o tom kdokoli dozvěděl. Navíc ti otravní idioti čmuchají všude kolem. Jsou jako hmyz, akorát na ně neexistuje žádný mudlovský repelent!" její hlas se postupně zvyšoval, až nakonec syčela nenávistí. I naprostému hlupákovi by neuteklo, že Leen doslova nesnášela čtveřici nebelvírských chlapců. Vůbec jsem netušila proč, ale rozhodla jsem se v tom víc nerýpat. Přeci jen, nepotřebuji si Leen poštvat proti sobě. I za tu krátkou dobu jsem zjistila, že je velmi nebezpečná.

,,Uklidni se, sestro. Nestojí ti za to. Jsou to pouzí naivní idioti, kteří si myslí, že jsou neporazitelní. Ah, jak bláhové," přidal se k jejímu mínění Kie. Měla jsem zvláštní nutkání se jich zastat, ale neudělala jsem to. Neměla jsem sebemenší důvod. Odkopli mě jako nepotřebnou. To kvůli nim jsem tady. To kvůli nim jsem se spolčila se Zmijozelem.

,,Fajn," pohodila naštvaně rukama a otočila se na patě. Odkráčela pryč a nezapomněla na Kie zamumlat ještě pár hnusných nadávek. Někdy mi ti dva nepřipadali jako sourozenci. Byli tak moc rozdílní. V tu chvíli mě bodlo u srdce. Vzpomněla jsem si na tu noční můru. Vždyť i já mám sestru...akorát nevím kde...Ah, jsme taky tak moc rozdílné? Nebo máme spoustu společného? Proč mi to rodiče nikdy neřekli? Tolik otázek, ale žádná odpověď. Tiše jsem si povzdechla.

,,Trápí tě něco?" prolomil hrobové ticho Kie a položil mi ruku na rameno. Sjel po mé paži až dolů a nakonec uchopil mé malé dlaně do těch svých obrovských. Zahleděla jsem se mu do jeho očí a myslela, že se snad utopím.

,,Ne, jen-bude ten úkol těžký?" vydechla jsem přiškrceně. V jeho přítomnosti jsem nemohla racionálně uvažovat. Vždy mě nějak rozptyloval a to nebylo dobré. Vždy jsem plácla nějakou pitomost a potom toho litovala. Je mi jasné, že mu došlo, že mě trápí něco úplně jiného. Třeba má rodina, kterou jsem před několika měsíci ztratila...

,,Abych byl upřímný, Leen ten úkol ještě nevymyslela. Ale nemusíš se bát. Kdybys potřebovala, rád ti pomohu," vřele se na mě usmál a obtočil ruku kolem mého boku. ,,Pojď. Půjdeme najít mou hysterickou sestru," protočil nad tím očima a vydal se vpřed. Vůbec jsem neprotestovala a srovnala s ním krok. Tohle bude ještě hodně zajímavý...možná byla chyba svěřit se do péče zmijozelských...

*****************

Aloha, lidi :)

máme tady novou kapitolu a Lior se dozvídá o jakém si tajném úkolu, který bude muset splnit. Co by to podle vás mohlo být? :)

další kapitola tady bude zítra jako na testrálovi O:)

to je pro dnešek vše O:)

mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

-Katy