Dotek smrti [HP FF]✔

Halloween Bonus: Des Bonbons Ou Un Sort

Ulehla jsem do své postele. Byla jsem neskutečně moc unavená a potřebovala jsem se pořádně vyspat. Zítra půjdu s Leen vybírat šaty na maškarní ples. Bojím se toho. Nemám ani doprovod. Tehdy v knihovně s Poberty jsem blafovala. Vymyslela jsem si to, abych se jich lehce zbavila. Leen by na mě byla pyšná. Zachovala jsem se jako správný Zmijozel. Konečně jsem zavřela oči a nechala se odnášet uspávající melodií do říše snů...

Ocitla jsem se na rozlehlé planině a všude kolem mě kdákali krkavci. Oh, ne. Další noční můra. Jedna mi bohatě stačila. Další už nepotřebuji. V dáli jsem zahlédla malou holčičku s plavými vlasy, jak utíká směrem k mohutné tepané bráně. Nezbývalo mi nic jiného, než ji následovat. Sice jsem nevěděla, o koho se jedná, ale nebudu stát na místě a čekat, až se něco stane. Vložila jsem si ruce do kapes a vydala se na cestu.

Na chvíli jsem se strnule zastavila, protože jsem si všimla sochy chrliče, která sahala až do nebes. Na sucho jsem polkla. Měla jsem pocit, jako by měla něco znázorňovat, ale nechtěla jsem nad tím přemýšlet. Už od pohledu mi bylo jasné, o jaké místo se jedná. Hřbitov. Jaká to ironie.

Protočila jsem nad tím oči a uchopila jednu ocelovou mříž mezi prsty. Potáhla jsem za ni a otevřela si tak průchod na to otřesné místo. Podle dýní, které všude svítily, jsem usoudila, že nastal čas Halloweenu. Ten svátek jsem nikdy nějak extra neslavila. Vlastně mi byl docela ukradený.

,,Princezno, no tak počkej!" křikl nějaký muž po té dívce a ona se jako mávnutím kouzelného proutku zastavila. Pousmála jsem se nad její poslušností. Většina dětí v dnešní době neměla žádný respekt vůči svým rodičům.

,,Tatí, proč jsme sem šli?" zapištěla malá dívenka a prudce se otočila, až jí její kadeře šlehly do vlasů. Netušila jsem, jestli mě tříčlenná rodina vidí, ale rozhodla jsem se to risknout. Chtěla jsem lépe slyšet jejich rozhovor.

,,Víš, Lior, svátek Halloween má v kouzelnickém světě magickou moc. Většina tomuto kouzlu nevěří, ale najdou se i nějaké výjimky," zarazila jsem se po pronesení mužových slov. Pozorněji jsem si je prohlédla a dostala se k děsivé pravdě. Pozorovala jsem své malé já na vycházce s rodiči. Proč si to nepamatuju?!

,,Jaký? Co je tak zvláštního na tak obyčejném dni?" mé malé já nadzvedlo obočí a rošťácky se zaculilo. Ani já sama nechápala, jak to otec myslí. Přeci jen. Halloween se v kouzelnickém světě nijak neopěvoval...

,,V tento den se probouzejí mrtví ze svého spánku a smrt nabývá své největší moci. Někteří věří, že pokud má být smrt poražena, tak právě v tento den. Staré báchorky se zmiňují o tajné chodbě, která dokáže člověka dovést k osvobození. Nikdo však neví, jak je to myšleno, protože se ještě nenašel žádný odvážlivec, který by tu chodbu hledal," rozčepýřil mi otec vlasy a já si povzdechla. Tak moc mi chyběl...

,,Vždyť smrt nakonec postihne každého, ne?"  zamumlala dívenka a upravovala si svůj účes. Už jako malá jsem si dbala o svůj vzhled. Musela jsem se nad tím uchechtnout.

,,To ano, jen někteří jsou s ní spjati víc, než si myslí. Právě oni mají předurčeno zničit její staré lsti, které je pronásledují až do dnešních dní," usmál se na ni vřele a mě bodlo do srdce. Jakto že jsem na tenhle moment zapomněla?

,,Proč mi to všechno říkáš, tatínku?" špitlo mé já zaskočeně. Taky by mě to zajímalo. K čemu by mi to mělo být? Sklonil se a přiložil dlaň k místě, kde mi bylo mé mladičké srdíčko.

,,Nikdy, opakuji nikdy, nezapomeň na kouzlo Halloweenu. Jen tento den má moc zraňovat, ale i uzdravovat nekonečná prokletí. Není to jen den jako každý jiný. Je to den, kdy nastane změna. Den, kdy smrt bude poražena a přijde o své oběti. Je to den vítězství, Lior. Nesmíš na to nikdy zapomenout. Nikdy, rozumíš? Vždy si řekni "Des bonbons ou un sort" a vzpomeň si, že vše má svou váhu, která musí být nesena na křídlech,"  

********************

Aloha, lidi! :)

dnes jsem si pro vás připravila menší bonus, když už máme ten Halloween :) původně jsem chtěla zavítat do minulosti pomocí flashbacku, ale nejdou mi pohledy dětí a nechtěla jsem sem tahat er formu, tak jsem to pojala jako vzpomínku danou do snu, doufám, že se chápeme :D

chci vás upozornit, že i když je to bonus, pořád to má nějakou váhu na děj a může se něco z této kapitoly objevit i v pozdějších kontextech :)

doufám, že se vám bonus bude líbit a byla bych mo ráda, kdybyste mi na něj napsali názor dolů do komentu, děkuju moc :)

pro dnešek to bude vše, nezapomeňte zapálit svíčky do vašich dýní :D O:)

mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

-Katy