Dotek smrti [HP FF]✔

48. kapitola - Nové myšlení

Seděla jsem na parapetu okna ve svém pokoji a na klíně měla položenou knihu, díky které jsem zjistila vlastně pravdu o sobě samé a své rodině. Nechápu, proč mi to můj otec neřekl. Mohla jsem nějak pomoct. Nemuseli zemřít! Po tváři mi stékala jedna neposlušná slza, kterou jsem rychlým pohybem dlaní setřela.

,,Nemohla jsi s tím nic dělat. Bylo to již dávno předepsáno osudem," ozvalo se nedalo mě. Pohled mi spočinul na onom duchovi, který mě pobídl k hledání. Slabě jsem se usmála.

,,Vždyť já vlastně svou rodinu ani neznala. Nevěděla jsem o nich ty nejpodstatnější informace. Celý život jsem žila ve lži," zamumlala jsem tiše a zády se opřela o zeď. Zhluboka jsem se nadechla a poté pomalu vydechla, abych se aspoň trochu uklidnila.

,,Stále existuje šance na to, abys to všechno napravila. Stále tady máš svou sestru. Nikdy nejsi sama. To si pamatuj," snažil se mě uchlácholit, ale já se jen hořce zasmála. Stále máš svou sestru. Ani nevím, kde ji mám hledat.

,,Někdy si říkám, proč jsem skončila v Mrzimoru. Vždyť jsem vůbec nepatřím. Zdejší studenti mají být loajální, věrní a přátelští. Já nic z toho nebyla. Vždy jsem akorát někoho zranila. Přebíhala jsem od zmijozelských k nebelvírským. Nesnažila jsem se navázat přátelství. Celé jsem to pokazila," vložila jsem si hlavu do dlaní a popotáhla. Bylo mi do breku z toho všeho, co jsem způsobila.

,,Řeknu ti tajemství. Klobouk tě nezařadil do Mrzimoru kvůli povaze. Navykládal ti mnohé lži, abys uvěřila, že sem patříš, ale nebyla to pravda. Moudrý klobouk tě sem neposlal bezdůvodně. Věřil, že Mrzimor je ta pravá kolej, kde pochopíš svou podstatu. Zde tě nikdo nebude ovlivňovat a všichni budou stát za tvým rozhodnutím, ať už bude jakékoli. Stačí neztrácet naději," ze široka se na mě usmál a já vyvalila oči.

,,Takže já sem ve skutečnosti nepatřím?" otázala jsem se třesoucím se hlasem. Duch pokroutil hlavou, ale netušila jsem, jak to myslel.

,,Nyní jsi dokázala pravý opak, Lior. Lituješ svých předešlých rozhodnutí a chceš to změnit. Všichni odpírají Mrzimoru jeho kouzlo, ale tato kolej má v sobě mnohem víc skrytých významů, než si všichni myslíme. Najdeš zde pokoru, lítost, podporu a vše, co tvé srdce potřebuje. Mrzimorští ti dokážou pomoct zpět na nohy a nebudou se ptát, co se ti stalo. Klobouk tušil, že nastanou situace, kdy budeš potřebovat pomocnou ruku. A jedna z nich přišla právě teď," zahleděla jsem se na něj. V poklidu se vznášel ve vzduchu, jako by ho nic netrápilo. Jaké to asi je být duchem?

,,Takže mi radíš, abych se držela blízko mrzimorských?" ujišťovala jsem se. Nechtěla jsem udělat další chybu. Helga mi dala možnost na nový začátek a já se jí chtěla držet. Nechci dělat ty samé chyby jako předtím. Ale stále jsem si hrála na to, že si nic nepamatuju...

,,Ano. Jen tak se dokážeš pořádně postavit na nohy a čelit svému prokletí," přitakal a přiblížil se víc ke mně. Narovnala jsem se a bojovně vystrčila bradu.

,,Už mi konečně prozradíš, kdo jsi?" vyhrkla jsem bezmyšlenkovitě. Směle se zasmál a poté přikývl na souhlas.

,,Jsem Tlustý mnich. Duch Mrzimoru," odpověděl mi na mou otázku a já se zamyslela. Takže každá kolej má svého ducha, který ji střeží? Nebo je Mrzimor je výjimka?  ,,Nezapomeň, že naše cesty jsou nevyzpytatelné. Je jen na tobě, kterou se vydáš. Neobejde se to bez různých ztrát, ale je jen na tobě, jestli se k tomu postavíš čelem, nebo zbaběle utečeš,"

**************

Aloha, lidi :)

vítám vás u nové kapitoly, kde se Lior dostává do dalšího rozhovoru s naším milovaným duchem :)

konec ročníku se velmi rychle blíží :)

těšíte se ? :c

to je pro dnešek vše :)

mějte se krásně a skládejte básně ♥

lovuju vás ♥

-Katy

PS: S dalšíma holkama jsme založily psací soutěž, odkaz najdete v komentech, kdybyste se chtěli přihlásit :)