The Boy || Ashton Irwin

⚜️ Chapter 49

Sedím vedle Ashtona v lavici před fotbalisty, kteří si pořád něco šeptají. Nebyl zrovna nejlepší nápad si sednout sem, ale nikde jinde místo nebylo, nebo bylo, ale bylo to jen pár míst po jednom, a já chtěla sedět vedle Ashtona. Kendall, Justin a Austin se z ředitelny ještě nevrátili a já se bojím toho, co tam řediteli řekli, nakonec to všechno mohli hodit na nás a my tak budeme při nejlepším po škole, při nejhorším nás všechny vyrazí.

Podívám se na Ashtona, který má položenou hlavu na stole a má zavřené oči, zřejmě toho taktéž moc v noci nenapsal, ne nebudu myslet rovnou na to nejhorší, věřím mu. Ani vlastně nevím, co mezi námi je, jsem z toho zmatená, ale ptát se ho na to nechci, protože se nechci zbytečně hádat a nechci, aby mi kvůli tomu ublížil a začal mě zase ignorovat. Ashton je velmi složitá osobnost a já ho nechci zbytečně provokovat.

„Slečna Gomezová, pan Irwin a pan Hemmings se okamžitě dostaví do ředitelny k panu řediteli," ozve se sekretářky hlas z rozhlasu a učitel se na nás podívá a kývne hlavou ke dveřím. Já a Ashton se zvedneme, popadneme své věci a bez jediného slova opustíme třídu. Luke právě vychází z třídy naproti té naší, smutně se na něj pousměju a všichni se vydáme k ředitelně. Na chodbě se potkáme s Kendall, Justinem a Austinem, ale ani jeden nám nic neřekne. Zvláštní. Navíc se tváří strašně vážně takže se něco stalo. Bojím se vejít do té místnosti.

Nakonec zatnu zuby a vstoupím do ředitelny jako první, ředitel se na mě podívá a hlasitě si povzdechne. Pokrčím rameny a posadím se na židli, hned vedle mě si sedne Ashton a vedle Ashtona Luke.

„Slečno, tenhle měsíc už po třetí a tento týden už po druhé," povzdechne si ředitel a já přikývnu.

„Já vím, pane." Je vše, co řeknu. Kdyby se to dozvěděla matka, a kdybych ji alespoň trochu zajímala, tak mě rovnou zabije.

„Takže, chci slyšet vaší verzi toho, co se stalo." Opře se pohodlněji do svého křesla a podívá se na nás zvláštním pohledem.

„Víte, ona Kendall byla moje nejlepší kamarádka, jenže jsem se začala bavit s Lukem a Ashtonem a to ona nemůže přenést přes srdce, a tak si mě pořád dobírá, stejně tak Justin a Austin. Nenadávají jenom mně, ale i klukům a to mi vadí ze všeho nejvíc." Zamračím se. „Ashton-"

„Jen jsem se jí zastal." Skočí mi do řeči Ashton. Vím, že není nadšený, že tu teď musí sedět s tímhle zvířetem, který dovolil svému kamarádovi, aby znásilnil jeho ženu a Ashtonovu matku. Doufám, že odsud brzo vypadneme, už jen kvůli Ashtonovi.

„A co vy?" Podívá se na Lukea, který se podívá na Ashtona a pak zpátky na ředitele.

„Já jsem jen chtěl pomoct, navíc mě Cooper a Clark pěkně serou, takže když mám možnost dát jednomu z nich do huby, tak proč to neudělat." Pokrčí rameny a vítězně se usměje, já se ovšem plácnu do čela a zakroutím hlavou. Vždyť si to dělá ještě horší, idiot.

„Zajímavé." Pokýve hlavou a podívá se zpátky na mě. „Slečno, ale vy přeci s panem Clarkem chodíte, ne?" Pozvedne obočí.

„Nechodí s ním!" Vyštěkne Ashton.

„Oh, takže chodíte spolu?" Zeptá se s úsměvem. A jak tohle patří do toho, co se stalo na chodbě?

„Ne," odpoví mu jednoduše Ashton. Věděla jsem, že mezi námi nikdy nic nebude, ale tohle bolelo. Co potom mělo znamenat to, že chce, aby všichni věděli, že jsem jeho?

„Dobře." Přikývne ředitel. „Takže, mládeži, ty před vámi jsem nechal celý měsíc po škole a vám zakážu ten Vánoční ples."

„Cože?" Vyjíknu. To přeci nemůže, chodím každý rok a každý rok dělám domácí punč. Vždyť tam musím jít už jen z toho principu. Na škole se nemluví o ničem jiném než o vánočním plesu, všichni se na to těší a je to pro nás pomalu jako maturitní ples. „Ale já mám na starost punč." Zamumlám.