⚜️ Chapter 7

10.3K 569 5
                                    

Austin mě drží kolem pasu a tiskne si mě k sobě, když vcházíme do jídelny kde jsou už všichni. Podívám se na tátu, který se na mě povzbudivě usměje a tak se podívám na matku, ta se pro změnu usmívá falešně. Ona je falešná celá. Je to hnusné, že to říkám ale je to tak. Strašně moc bych chtěla mámu, které můžu říct cokoliv aniž bych se styděla nebo se bála jen ji o něco poprosit. Chtěla bych maminku, jakou má Kendall. Bylo by mi úplně jedno jestli bychom byli při penězích nebo ne, hlavně, že bych měla maminku jakou má Kendall.

„Tati, babi a mami.." Podívám se na každého z nich, ale na matku jen krátce. „..Tohle je Austin, můj přítel," pousměju se a natisknu se víc k Austinovi. On je teď ta podpora, kterou potřebuju, i když mi kolikrát leze na nervy. „A, Austine, tohle je taťka, babička a matka." Ukážu na jednotlivého z nich. Jen mámu představím jako „matku" chci aby věděla, že jsem na ni naštvaná a ona to stejně vyžaduje sama. Přijde mi to takové...já nevím, jako kdyby neosobní.

„Těší mě, paní Gomezová." Austin se zářivě usměje a podá matce květinu - ani jsem si nevšimla, že nějakou má. Matka ji přijme a oba si potřesou rukou a pak přichází na řadu babička, která dostane taktéž květinu a nakonec táta, který dostane láhev Bourbonu táta se na něj usměje což mě těší. Když si Austin sedne tak se do kuchyně přiřítí Chris a probodne Austina pohledem.

„Čau," pzdraví ho Austin.

„Nazdar," odsekne Chris a sedne si vedle babičky. Když se chci posadit i já tak se domem ozve zvonek.

„Jdu tam." Protočím očima a vydám se ke dveřím. Kdo to může být? Kendall sem radši ani nechodí, možná, že je to nějaký kamarád Chrise, možná někdo z práce mých rodičů. Jinak nevím, kdo by to byl.

Otevřu dveře a podívám se kdo za nimi stojí. „Co tady děláš?!" vyprsknu hned jak poznám, že je to Ashton. Co to sakra je?! Ne, nechci ho tady.

„Chris mě pozval na večeři!" odsekne. „Co ty tady vůbec děláš?!" zeptá se.

„Bydlím tu." Mrknu na něj.

„Ty..co?" Vypadá to, že je šokovaný a asi mu došlo, že jsem Chrisova sestra.

Zajímalo by mě, kde se s ním sakra Chris seznámil. „Bydlím tu." Převrátím očima.

„Oh, kurva," zaúpí.

Pořád sakra nechápu, co tady dělá a proč ho Chris pozval. Matka nebude ráda až zjistí, že díky němu jsem byla u ředitele a teď sedí u stolu v jejím domě. Normálně bych řekla v našem, ale spíš je její i když ho koupil táta. Je to trochu komplikované.

Sjedu ho pohledem. Na sobě má černé kalhoty, ve kterých má na kolenou díry, a černou mikinu, kterou má rozepnutou a pod mikinou má bílé tričko, které je volné ale průsvitné. Prosvítá přes něj několik jeho tetování. Tričko má do V a tak je vidět nějaké jeho tetování na hrudi i na krku. Těžko říct jestli má tetování i na rukách, když pořád nosí mikiny, ale wow. Ať ho nemám ráda sebevíc, tetování má úžasné.

„Tess?" osloví mě Chris a opře se loktem o mé rameno. „Čau kámo!" Pozdraví ho a plácnou si.

Naštvaně se otočím a tím shodím Chrisovo ruku z mého ramena nad čímž zavrčí ale nevnímám to a přesunu se do jídelny kde se posadím ke stolu. Všichni se na mě podívají ale já je nevnímám. Nemůžu uvěřit, že si sem Chris přivedl Ashtona.

„Mami, tati a babi..Tohle je můj kamarád z Austrálie, Ashton. Přistěhoval se sem." Představí ho.

Takže oni se poznali v Austrálii a teď jsou oba tady. Něco mi na tom nehraje, ale mně do toho nic není. Třeba se Chris vrátil jenom proto, že sem měl cestu i jeho kámoš. Chris mi ale neřekl, že byl v Austrálii. Zvláštní.

The Boy || Ashton Irwin Where stories live. Discover now