The Boy || Ashton Irwin

⚜️ Chapter 22

Položím poslední krabici do mého nového bytu, po celém obývacím pokoji jsou krabice. Musím si pořídit skříně, postel, gauč, stolky, židle, nádobí. Bože, je toho tolik až mě to děsí. Nevím jak to všechno dám dohromady, ale budu to muset zařídit za tenhle víkend. Což se mi zdá jako nadlidský úkol.

„Kde budeš spát?" Zeptá se Ashton.

„No, pojedu do nějakého obchodu.." Odmlčím se, když si všimnu, že se venku stmívá. „Okay, budu spát na zemi, nebo ve vaně," zasměju se. Dobře. Není to vtipné.

„Můžeš přespat u mě." Pousměje se.

„Nemyslím si, že to je dobrý nápad." Prohrábnu si vlasy. Sice se mi nocleh hodí, ale tohle opravdu není dobrý nápad. Možná by ještě v nějakém obchodu měli otevřeno, ale pochybuji o tom.

„Neser mě, Tesso." Hravě zavrčí a mě to nutí usmát se.

„Fajn, jedna noc na gauči, a nic nebude." Ukážu na něj prstem.

„Myslel jsem, že z tebe konečně vyšukám duši, jak jsi sama chtěla." Zašklebí se a vydá se k hlavním dveřím.

„Ashtone!" Zaúpím a prohrábnu si vlasy, které si následně sepnu do drdolu a přejdu k hlavním dveřím, které otevřu, Ashton přejde chodbou ke svým dveřím, které otevře. Zasměju se, dveře od svého bytu zavřu a zamknu, vejdu do Ashtonova bytu a zuju si boty. „Mohla bych se tě na něco zeptat?" Skousnu si spodní ret.

„Klidně." Pokrčí rameny a sedne si na pohovku, poklepe na místo vedle sebe a tak si k němu přisednu.

„Pamatuješ si, jak jsem ti na té párty řekla, abys šel a všechno, co jsme dělali, všem řekl?" Zeptám se a stisknu lem svého černého trička. Musím to vědět, protože jestli to řekl tak jsem v prdeli, doslova.

„Neudělal jsem to," odpoví rovnou.

„Opravdu?" Zeptám se. Kdyby se to dozvěděl Chris tak mě zabije a vsadím se, že bude mít problém s tím, že teď bydlím tak blízko Ashtona, jenže to bude mít tak jako tak.

„Opravdu." Přikývne a stiskne mé stehno přičemž se zamračím.

„Ashtone?" Varovně ho oslovím a když chci jeho ruku z mého stehna dát pryč, tak se svými rty přisaje na ty mé a tím mě naprosto ochromí. Zvláštní, co tenhle kluk se mnou dokáže udělat.

„Nech mě ti to udělat," zašeptá mi na rtech. No, neříkala jsem to?

„Ashtone, prosím ne, není to dobrý nápad," zašeptám. Řekla jsem si, že už se nikdy nic takového nesmí opakovat, možná, že se mi to minule líbilo, jo, vážně se mi to líbilo, ale nechci aby se to opakovalo. Já nechci být jen další děvka na jeho seznamu. Možná bych taky měla přestat o všem tak přemýšlet, ale kde bych byla, kdybych tolik nepřemýšlela? Už dávno zbavená své nevinnosti tímhle punkerem a následně jím odkopnutá.

„Prosím, Tess," zaúpí.

„Proč?" Zeptám se, když se ode mě odtáhne a zastrčí mi pramen vlasů, který se mi uvolnil z drdolu, za ucho.

„Proč co?" Zeptá se zmateně a podívá se mi do očí.

„Proč to chceš udělat?" Zeptám se.

„Řekni co," ušklíbne se. No to nemyslí vážně, takže on mě bude chtít zase ponižovat? Proč to všechno zatraceně dělá?

„Nenuť mě to říkat," zašeptám a sklopím pohled na svá stehna. Nechci mu tady říkat ty věci, které mi chce udělat. Chce mě uspokojit, takhle v hlavě si to řeknu, ale nahlas anebo do očí už vůbec ne, to mu prostě neřeknu. Jsem až moc stydlivá.

„Dobře, jak myslíš." Pokrčí rameny a zvedne se. Oh, pán se nám urazil? Vejde do svého pokoje a zanedlouho se vrátí zpátky ke mně. „Zvedni se, prosím," ušklíbne se a já jen povytáhnu obočí. „No tak." Povytáhne taky obočí a já si s naprostou nejistotou stoupnu.

„Co chceš dělat?" Zamračím se, když mě chytí za ruku a otočí mě zády k sobě.

„Uvidíš," zašeptá. O můj bože, co to chce sakra udělat?!

„Ashtone, co to.." Odmlčím se, když mi spojí ruce k sobě a já pak zaslechnu zvuk cvaknutí kovu a následný chlad na zápěstí. „Tys mi právě spoutal ruce?!" Křičím.

„Ano, Tesso, přesně to jsem udělal." Otočí mě čelem zase k němu, na jeho tváři je jak jinak než pobavený úšklebek.

„Proč?" Zamračím se. Cítím se strašně zoufale, nemůže mě tu jen tak spoutat. Doufám, že mi nijak neublíží. Opravdu nevím, co mám od Ashtona čekat, chvilku se chová normálně, pak zase ne a pak mi tady spoutá ruce, vážně nevím, o co mu jde a moc ráda bych to zjistila.

„Pro zábavu." Přistoupí blíž ke mně. „Musíš se trochu odvázat." Zašklebí se, mé vlasy rozpustí z drdolu a následně mi je přehodí jen přes jedno rameno a svými rty se dotkne pokožky na mém krku. Nutí mě to zasténat a hned si za to vrazím imaginární facku.

„Sundej mi to, prosím." Zalapám po dechu, když mě jemně kousne do krku.

„Jak si přeješ," zašeptá do mého krku, položí ruce na má záda a já jen uslyším zvuk trhající se látky.

„Ashtone! Já myslela pouta!" Vyštěknu.

„Smůla, baby, příště se líp vyjadřuj." Podívá se na mě a nějakým způsobem ze mě sundá tričko, které roztrhl a jeho oči zamíří hned na můj hrudník. Chce se mi brečet, nemůžu se ani zakrýt, mám sice podprsenku, ale stejně se cítím nahá.

„Prosím, nedělej to," zašeptám, když jeho ruce zabloudí k rozepínání mé podprsenky. Nechci tu před ním jen tak stát, nechci aby mě tak viděl, jasně, už mě tak viděl, ale byla to chyba a já si přísahala, že už se to nikdy víc nestane, že to nedopustím a teď mě tady spoutal a svléká mě, aniž bych já chtěla. Proč se to děje?

„Odvaž se trochu." Olízne si rty.

„Já bych ráda, ale bojím se." Tyhle slova ze mě vylítnou téměř okamžitě, co otevřu pusu.

„Čeho se bojíš, Tess?" Nechápavě se na mě podívá.

„To je jedno." Sklopím pohled k zemi. Ashton mě najednou otočí a pouta mi sundá. Už dobrovolně se k němu otočím zpátky. Pouta, která drží v rukách, hodí na pohovku a já potlačuju myšlenky typu; Co s nimi předtím dělal?

„Řekni mi to." Dožaduje se.

„Mám strach se odvázat, bojím se, že budu jen další..uhm..holka na tvém seznamu," zašeptám a zakryju si rukama hrudník. Ashton si sundá tričko a podá mi ho. Mé oči sklouznou na jeho vypracované břicho na kterém má tetování. Snažím se neslintat.

„Obleč si to," řekne. Nejistě přikývnu a v rychlosti si přes hlavu přetáhnu tričko, které voní po Ashtonovi. „Proč si myslíš, že budeš další na mém seznamu?" Zeptá se zmateně.

„Vím, že chceš od holek jen to jedno," povím. Taky vím, že má něco s Nancy což mi vadí a já sakra nechápu proč. Tuhle holku jsem u nás ve škole neviděla, musí být z jiné školy a právě to mě trochu děsí, určitě je víc holek se kterými Ashton něco měl, které jsou z jiné školy a já nechci být další na jeho určitě dost dlouhém seznamu.

„Žárlíš?" Ušklíbne se.

„Ne, nežárlím."

„Dobře, uklidni se," zasměje se. „Nebudeš další na mém seznamu, žádný není." Přistoupí blíž ke mně. „Já vím, že pro tebe nejsem dobrý, ale chci abych byl, chci být pro tebe dobrý, Tesso." Jeho oči se vpíjí do těch mých.

„Možná já nejsem dobrá pro tebe." Řeknu a nespouštím ho z očí.

„To je nesmysl." Zakroutí hlavou. Jeho prsty se obtočí kolem mého zápěstí, chytí mě dost pevně, abych mu neutekla a otočí se. Míří se mnou k němu do pokoje, otevře dveře a vtáhne mě dovnitř.