⚜️ Chapter 45

7.6K 504 10
                                    

Sedím v prázdné třídě a čekám na svou třídní učitelku. Byla jsem za ní v kabinetu se omluvit, ale řekla mi, že si se mnou o tom promluví po škole a tak jsem tady. Sedím v první lavici a čekám už půl hodiny na to, než se sem třídní dostaví. Upřímně pochybuji o tom, že přijde, třeba na mě zapomněla a nebo to udělala schválně a teď se mi někde směje. Jo, o tom nepochybuji.

Dveře třídy se otevřou a tak k nim stočím pohled. Páni, ona vážně přišla. Třídní učitelka si sedne za svůj stůl, sundá si své brýle s tlustými skly a pozorně se na mě podívá.

„Já nechápu, co se to s vámi stalo, slečno," povzdechne si učitelka. „Byla jste slušná, vaše známky byly snad ty nejlepší na celé škole, vaše docházka přímo úžasná, ale poslední měsíc na školu přímo kašlete," říká to zvláštním tónem hlasu. Jako by si myslela, že když řekne něco špatného tak jí skočím po krku.

„Ano, já vím." Přikývnu. „Poslední dobou, se toho na mě nahrnulo nějak moc." Prohrábnu si vlasy a zoufale si povzdechnu. Chovám se tak vlastně od doby, co mi Ashton přišel do života.

„Ano, pan Irwin mi o tom říkal," pousměje se a já překvapeně povytáhnu obočí.

„Co vám říkal? A kdy?" Ptám se. Ashton za ní byl?

„Dneska, chvíli po vás přišel za mnou a říkal, že je toho na vás moc a on sám má na tom taky svůj podíl, víc mi neřekl." S úsměvem pokrčí rameny a já na ni jen zírám. „Vlastně ještě říkal, jak jste chytrá, což samozřejmě vím a ten váš dnešní výpadek nemám brát vážně," usměje se.

„Oh," vydechnu. Vůbec nevím, co mám říct. Překvapilo mě to, nikdy bych tohle od něj nečekala. Páni. Musím mu poděkovat. Musím se za ním stavit.

„No, takže já dnešek a to, co jste mi řekla přehlédnu, ale musíte mi slečno slíbit, že už se to opakovat nebude."

„Samozřejmě, slibuju, už se to opakovat nebude a moc děkuji." Šťastně se usměju. „A ještě jednou se omlouvám." No tedy, já snad Ashtonovi skočím kolem krku. Ne, to samozřejmě neudělám, ale vážně mě to překvapilo a nebýt jeho, tak jsem teď pěkně v háji.

„V pořádku, slečno." Zvedne se. „Ale i tak tady musíte zůstat."

„To nevadí."

„No, alespoň tady na to nebudete sama." Lehce se zasměje, přejde ke dveřím, které otevře a rozhlédne se. „Výborně, pan Irwin a slečna Thompsonová se dostavili," řekne a já vykulím oči.

Nerozumím tomu. Proč by sem přišel i Ashton? Kendall je tu zřejmě proto, co mi řekla. Ale Ashton nic špatného přeci neřekl. Ani nic neřekl v jiných hodinách, co jsme měli společné. Možná něco udělal při obědě na kterým jsem nebyla.

„Tady máte nástroje a můžete začít." Položí to na lavici, otočí se a nechává nás tu samotné.

„Co ty tady?" Zeptám se směrem k Ashtonovi ihned jak učitelka odejde.

„Víš.." Odmlčí se a podívá se na Kendall, která si sedla do lavice a hodila si nohy na stůl. „Řeknu ti to potom, dobře?" Pousměje se a já tak přikývnu a vezmu si jednu špachtli a přejdu na konec třídy, sehnu se a začnu z lavic seškrabávat žvýkačky.

„Začneš taky, nebo budeš zírat do mobilu?!" Vyštěknu na Kendall po nějaké době, když už to nemůžu vydržet.

„S tebou se nebavím, zradilas mě!" Vyštěkne směrem ke mně a já jen pobaveně nadzvednu obočí.

„Zradila jsem tě? Aha, tak jo." Falešně se zasměju. „Jenom proto, že oni nezapadají do tvé posrané skupiny tak zavrhneš i mě?!" Vyhrknu.

„Jo, přesně to udělám." Zvedne se a zamíří ke mně. „Vždycky jsi byla ta oblíbená ty a ani o tom nevíš, a tak teď je načase, abys spadla na dno a on.." Ukáže na Ashtona, který je ve střehu a mračí se. „Je skvělá příležitost, jak se tě zbavit. Ode dnes jsem já ta oblíbená a ty odpad jako on a jeho parta," ušklíbne se a já jí vrazím facku až ode mě několik kroků odstoupí a překvapeně zalapá po dechu.

„Už ani slovo proti Ashtonovi a klukům! Rozhodně mají mozek, narozdíl od tebe a všech ostatních. Raději budu nenáviděná než být jako ty. Jen si pamatuj; karma ti to vrátí!" Křičím.

„Tohle-"

„Raději vypadni, Thompsonová!" Skočí jí do řeči Ashton. „A varuju tě, pokud Tesse ublížíš, tak já ti to stokrát vrátím a je mi u prdele, že jsi holka!"

„Tss." Zasyčí Kendall, pohodí svými vlasy a konečně odkráčí pryč.

„Wow," řeknu a opřu se o parapet u okna. Ashton mě opravdu hodně překvapil. Nejdřív jde za učitelkou a řekne jí, že na tom mém malém zkratu má taky podíl a teď tohle? Nikdy bych to do něj neřekla.

„V pohodě?" Zeptá se Ashton a přejde ke mně. Stoupne si přede mě a pousměje se. Bože, kdybych nebyla opřená tak z jeho úsměvu odpadnu.

„Jasně." S úsměvem přikývnu. „Děkuju, Ashtone, to, co jsi udělal, mi hrozně pomohlo. Díky tobě třídní dnešek přehlédne a teď tohle? Já ani nevím, jak ti to mám oplatit. Chci říct-"

„Polib mě." Skočí mi do řeči. Zmateně na něj zírám a nemůžu uvěřit, že to vyšlo z jeho úst. „Prosím." Dodá. Ani nad tím moc nepřemýšlím, přitáhnu si ho za tričko blíž k sobě a přitisknu své rty na ty jeho. Zapadnou do sebe jako puzzle. Ashton ihned začne spolupracovat. Chytí mě za boky a vysadí mě na parapet okna, zasměju se do jeho úst a omotám mu nohy kolem boků.

Ten oheň, který ve mně vždycky vzplane, když mě Ashton obejme, nebo políbí, opět cítím v celém mém těle. Jsem z nás zmatená, no ale hlavně ze sebe. Včera jsem od něj utekla protože řekl, že ode mě čeká jen sex a teď ho tady líbám. Ale tohle je přesně to, proč se od něj nedokážu držet dál. Má mě dokonale omotanou kolem prstu.

„Ashtone," zasměju se, když se Ashton přemístí z mých rtů na můj krk. „Tady ne."

„Takže doma jo?" Odtáhne se a podívá se mi do očí.

„Hele!" Praštím ho hravě do ramena a seskočím z parapetu a přejdu k jednomu stolu. „Zpátky do práce," ušklíbnu se a Ashton přejde ke mně, zatváří se pobaveně, když si kleknu a začnu škrabat z pod lavic ty nechutné rozžvýkané žvýkačky.

„Tess, takhle tady budeš do rána." Směje se. Chytí mě za lokty a zvedne mě. Vezme lavici a obrátí ji tak, že je teď deska stolu na zemi a nohy stolu trčí nahoru.

„Jo, takhle to půjde rychleji," zasměju se.

„Si piš, baby," ušklíbne se a pustí se do práce a já se jen zaculím nad tím, jak mě nazval.

„Už mi řekneš proč jsi tady taky?" Zeptám se po chvíli ticha.

„Jsem tu dobrovolně, abych ti pomohl. Neumím se omlouvat, takže tohle ber jako omluvu za ten včerejšek a taky jsem nechtěl, abys tu byla sama."

The Boy || Ashton Irwin Where stories live. Discover now