The Boy || Ashton Irwin

⚜️Chapter 30

Hlasitě si povzdechnu, když mi zazvoní budík. Opět začíná škola a mně se tam tak moc nechce, bude tam sice Austin, ale pak tam bude i Ashton a já se s ním nechci vidět. Budu muset zajít za ředitelem a říct mu, že na to doučování kašlu, stejně jsme měli doučování jen jednou a od té doby ne. Raději si nechám matematiku vysvětlit od někoho jiného a Ashton ať se literaturu naučí kde chce. Pořád nechápu, co mu na tom předmětu nejde, vždyť je tak lehký.

Podívám se na Thea, který mi leží u nohou. To koťátko, co jsem dostala od Austina jsem pojmenovala Theo. Je to kocour a je strašně úžasný. Možná je divné pojmenovat kočku Theo, ale mně se to jméno líbí. Vstanu z postele a dojdu navštívit sprchu, kde se rychle osprchuju a poté ze sprchy vylezu. Obmotám okolo sebe ručník a vrátím se zpátky do mého pokoje kde si z krabice vyndám černé džíny, bílé tričko a můj oblíbený krémový svetr, všechno si to hodím na postel a poté z jiné krabice vyndám spodní prádlo, které si taky hodím na postel. Pohladím Thea, který se mi plete pod nohami a vrní.

„Chtěl bys svou snídani, viď?" Pousměju se a rozejdu se do kuchyně kde vezmu kočičí granulky, které mu odnesu do koupelny kde má svůj záchodek. Granulky mu nasypu do mističky a když se do toho pustí tak položím krabici na pračku, která tu už naštěstí byla a rozejdu se zpátky do svého pokoje kde se v rychlosti převleču. Párkrát si prohrábnu vlasy a nechám to tak. Dneska se malovat nebudu, stejně to moc nepotřebuji, i když ne, namaluju se pro můj lepší pocit. Rychle ještě skočím do koupelny kde na sebe naplácám přiměřené množství make-upu, pod oči korektor abych zamaskovala kruhy a už si jen udělám linky na oční víčka a mám hotovo. Nic velkého.

Když se mi v pokoji rozezvoní mobil tak se pro něj hned rozběhnu a usměju se, když uvidím, že mi volá Austin. „Ahoj zlato," pozdravím ho vesele.

„Ahoj lásko, sejdeme se ve škole nebo tě mám vyzvednout?" Zeptá se.

„Mohl bys mě vyzvednout?" Zeptám se s úsměvem.

„A rád, jsem tam za deset minut."

„Dobře, tak zatím pa," uchechtnu se.

„Zatím lásko," řekne a hovor položí.

Šťastně se usměju a rozejdu se do kuchyně kde si z ledničky vyndám mléko, které si naliju do skleničky a podívám se na Thea, který sedí u pohovky a dívá se na mě. Mám z našeho vztahu s Austinem dobrý pocit, vypadá to, že se opravdu snaží a já jsem tak šťastná, že se chová konečně tak, jak jsem vždycky chtěla. Jen se bojím, jak se ke mně bude chovat ve škole. Možná mě bude ignorovat, možná mě před ostatními bude ztrapňovat, mám z toho docela špatný pocit. Mléko vypiji a nechám Theovi mističku s mlékem v koupelně. Obuju si boty, obleču si bundu a popadnu svou velkou kabelku, ve které tahám notebook a učení na matematiku a biologii. Pohladím Thea po hlavičce a byt opustím. Zamknu ho a zastavím se před výtahem.

„Jsi debil Ashtone!" Ozve se holčičí hlas z Ashtonova bytu a já jen pozvednu obočí.

„Nevím proč! Věděla jsi, že je to jen na jednu noc!" Křičí na ni zpátky Ashton.

„Jsi tak ubohý!" Zakřičí zpátky holčičí hlas a poté se dveře Ashtonova bytu otevřou, nevidím tam, ale jen to slyším. Raději zmáčknu tlačítko a přivolám si tak výtah.

Řekla bych, že Ashton nespí jen s Nancy, ale i s jinými holkami, ale vždyť to přece vím. Nechápu, proč to řeším. Ashton pro mě nic neznamená. Dobře, možná trochu něco..ne! Tesso, vzpamatuj se!

Zatřepu hlavou a nastoupím do výtahu, hned za mnou nastoupí i ta holka, která s Ashtonem zřejmě strávila noc a on se na ni pak vysral. Je mi té holky opravdu líto, ale kdyby to byla Nancy, tak by mi to líto opravdu nebylo. Zmáčknu číslo s jedničkou a výtahové dveře se pomalu začnou zavírat. Seberu všechnu odvahu a podívám se k bytu kde bydlí Ashton. Stojí před svým bytem bez trička a zírá na mě s úšklebkem. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem málem neodpadla. Vždyť ten kluk má tak zatraceně sexy tělo a všechno to tetování to akorát podtrhává.

Dveře výtahu se konečně zavřou a já si oddechnu. Podívám se na dívku, která pláče, je určitě mladší než já, tak o rok. Určitě je z naší školy, protože jsem ji tam už několikrát viděla. Mám takový tušení, že měla něco i s Austinem a mě opět zaplaví pocit žárlivosti. Měla bych se jít léčit.

Výtah se konečně zastaví a já okamžitě vyběhnu ven. Postavím se k hlavním dveřím a rozhlédnu se ve snaze najít Austina, který tu ještě není. Povzdechnu si a přitáhnu si blíž k tělu bundu. Je docela zima a začíná pršet. Skvělé.

„Na co tu čekáš?" Ozve se za mnou Ashtonův hlas.

„Na Austina," řeknu jednoduše a nervózně se rozhlédnu. Pořád nikde není.

„Zřejmě ani nepřijede." Stoupne si přede mě a ušklíbne se.

„Co ty můžeš vědět." Odseknu a znovu se podívám na cestu, ale Austin pořád nikde.

„Je zácpa a navíc prší." Znovu se ušklíbne.

„Skvělé." Protočím očima a když se otočím, že si dojdu pro klíčky od svého auta tak mě zadrží stisk na mém zápěstí. Hned se otočím na Ashtona, který se na mě jak jinak než šklebí. Nejradši bych ho za tohle vždycky praštila.

„Odvezu tě," řekne a mou ruku pustí.

„Ne, já pojedu sama." Založím si ruce na hrudi.

„Tesso, kurva pojď. Přijdeš pozdě do školy a to hádám nechceš." Povytáhne obočí.

„Ugh..fajn." Poraženecky přikývnu. Má pravdu, musela bych si dojít pro klíče a než bych se do školy dostala, tak bych přišla pozdě a to nechci, ale taky nechci jet s Ashtonem v jednom autě.

„Fajn," vydechne a rozejde se ke svému autu a tak ho následuji. Ještě než přejdu k jeho autu tak se podívám na mobil, ale žádnou esemesku od Austina nemám. Doufám, že je v pořádku.

Nastoupím k Ashtonovi do auta, který už dávno sedí. Hned jak zavřu dveře tak nastratuje a vyjede na cestu do školy. Cítím se tak strašně zvláštně v jeho přítomnosti. V autě panuje napjatá atmosféra, která by se klidně dala krájet.

„Jdeš na ten ples?" Zeptá se najednou Ashton a tak se na něj překvapeně podívám.

„Nevím, nikdo mě ještě nepozval." Pokrčím rameny. „Ty jdeš?" Zeptám se.

„Děláš si prdel? Já na ten ples nejdu, nějaká školní píčovina." Ironicky se zasměje.

„Aha." Přikývnu. Proč se mě tedy ptal jestli tam jdu? Jsem z něj tak zmatená.

„Proč jsi mu dala šanci?" Zeptá se čímž mě absolutně překvapí.

„Myslím, že to víš." Pokrčím rameny. Nechci mu říkat, že Austina miluju, mám strach z jeho reakce.

„Jo, jsi naivní. Pořád je to stejnej kokot, Tesso! Jak můžeš-"

„Nekřič na mě, Ashtone! Myslela jsem, že mě ignoruješ, proč se se mnou tedy potom bavíš?! Proč jsi mě donutil ti říct, že k tobě něco cítím a pak jsi utekl?! Proč se pořád-"

„Neptej se pořád tolik! Lezeš mi tím tak na nervy!" Přeruší mě.

„A byl bys tak hodný a odpověděl mi?!" Křiknu na něj zpátky. Co si o sobě vůbec do háje myslí?!

„Ne, Tesso. Ptáš se na tolik otázek a já jsem z toho akorát pak debil." Už nekřičí. „Nechci abys s ním byla."

„Oh, tak ty nechceš?" Ironicky si odfrknu. „Je to můj život, Ashtone!" Křiknu a když Ashton zastaví před školou, tak rychle z auta vyběhnu a zamířím ke škole. Tolik mě zase vytočil až jsem měla pocit, že ho vážně uškrtím. Nechápu, co mělo znamenat to, že nechtěl, abych byla s Austinem. Je to moje volba, můj život a nikdo jako on mi do něj kecat rozhodně nebude.