The Boy || Ashton Irwin

⚜️ Chapter 23

Ashtonův pokoj na mě působí strašně depresivně. Je laděný do černé barvy, skříně jsou černé, na obří posteli má černé povlečení a černé malé polštářky mezi kterými se najdou i polštářky bílé. Líbí se mi jeho pokoj, jen bych tu asi neusnula. Je tu na mě až moc černé barvy.

„Myslíš to vážně?" Zamračím se na Ashtona, který si rozepíná džíny.

„No, ty snad spíš v džínách?" Zasměje se a džíny si sundá. Jen v boxerkách si lehne do postele a pozvedne na mě obočí. Absolutně nechápu, proč mě sem vzal. „Ty si nejdeš lehnout?" Zeptá se s pozvedlým obočím.

„Gauč mi postačí." Pokrčím rameny.

„Zapomeň." Vyplázne na mě jazyk. „Tess, no tak." Poklepe vedle sebe na prázdné místo.

„Dobře." Poraženecky přikývnu a přejdu k jeho posteli. „Můžu použít koupelnu?" Zeptám se.

„Jen do toho." Pokyne mi rukou k černě natřeným dveřím a já tak s úsměvem poděkuju a přejdu ke dveřím, které otevřu a vejdu do obyčejné koupelny, která je pro změnu laděná do modré barvy. Zavřu za sebou dveře a sundám si džíny.

„Máš hodně rád černou barvu, viď?" Křiknu na Ashtona mezitím, co si skládám své džíny.

„Jop, to přece každý, ne?" Křikne na mě zpátky a zasměje se.

„To nevím," zasměju se. Já třeba černou moc ráda nemám. Mám radši světlejší barvy, třeba jako světle zelenou, nebo fialovou.

Přejdu k umyvadlu a opláchnu si obličej. Položím si složené džíny na komodu a vrátím se do pokoje. Poprvé budu stát před klukem jen v tričku, které mi půjčil. Jsem nervózní, ale vím, že si Ashton nic nedovolí, nebo alespoň doufám.

„Wow, moje tričko ti teda sluší. Rozhodně bych si dal říct," zazubí se.

„Stop, stop, stop!" Zacpu si dlaněmi uši a kroutím hlavou ze strany na stranu. Ashton se jen zašklebí a poklepe na místo vedle sebe, ruce spustím podél těla a dojdu k posteli. „Víš, nechci slyšet žádné detaily." Objasním mu to a sednu si na postel. Lehnu si na břicho a podepřu si rukama bradu a podívám se na něj.

„Víš, co nechápu?" Promluví Ashton a podívá se mi do očí. Pouze zavrtím hlavou. „Že jsi pořád panna."

„Nechci se o tom bavit, je to trapné," povzdechnu si. Nikdy jsem se s nikým nebavila na tohle téma, tak proč bych se o tom měla bavit zrovna s ním?

„Není. Jenom všechny holky okolo mě o to přišli už ve čtrnácti, možná i dřív a ty pořád nic. A to vážně zírám," usměje se. Myslí to vážně? Všechny holky kolem něj o svou nevinnost přišly v tak nízkém věku? Vždyť to byly ještě děti.

„To je nechutné, že přišli o svou nevinnost tak brzo." Zavrtím hlavou.

„Normálka. Já o to třeba přišel v jedenácti," poví a já se zakuckám. Vykulím na něj oči a zakroutím nevěřícně hlavou. „Dělám si srandu. Měla by ses vidět," směje se.

„Ty seš idiot," uchechtnu se.

„Jo, to máš pravdu," směje se.

„Je to zvláštní," povím a přetočím se na záda.

„Co? Že jsem idiot? To není zvláštní, ale kurva že pravdivý."

„O tom nemluvím." Protočím očima. „Ještě nedávno jsme se skoro sežrali a teď tady s tebou ležím v posteli." Právě teď se nechápu. Měla jsem prostě protestovat, že si k němu do postele nelehnu a půjdu na gauč, ale já jsem samozřejmě poslechla.

„Nemusíš ležet, můžeš dělat spoustu jiných věcí." Nakloní se nade mě a ušklíbne se.

„Na to zapomeň." Odstrčím ho od sebe a vypísknu, když si sedne a vytáhne mě do sedu. O co se to sakra snaží?

„Neberu ne jako odpověď a nesnáším odmítnutí," řekne a přisaje se svými rty na ty mé. Chvíli jsem jako v transu a nemůžu pobrat tuhle situaci, ale po nějaké chvilce se vzpamatuju a začnu s ním spolupracovat. Mozek křičí ne, ale srdce říká, že mám pokračovat. Každá buňka v mém těle ho potřebuje.

Netrvá dlouho a já ležím zpátky na zádech a nade mnou se tyčí Ashton zanechávajíc malá znaménka na mém krku. Zavzdychám, když mě jemně kousne do krku. Nechápu, že i kousnutí může být tak příjemné. Bože, co to melu?

Přitáhnu si Ashtona zpátky k mému obličeji a tentokrát jsem to já, kdo ho políbí. Přejedu prsty po jeho vypracovaném břiše, a pokračuji mnohem níž až na podbřišek. Zavadím o lem jeho černých boxerek a zaháknu o lem jeden prst a trochu zatahám.

„Tohle nedělej, nebo se.." Odmlčí se, když zmáčknu jeho rostoucí bouli v boxerkách. „Tess, já tě varuju." Procedí skrz zuby a slastně vydechne, když stisk o trochu zesílím. „Nezačínej nic, co nemůžeš dokončit," poví a odtáhne se ode mě. Lehne si zpátky vedle mě a já se zamračím. Právě se za sebe budu dost dlouhou dobu stydět.

„A co když to můžu dokončit?" Zeptám se a Ashton se na mě překvapeně podívá.

„Cože? Ty chceš-"

„Neříkej to, ale asi jo. Totiž..Chci ti to oplatit..no..to je..co?" Zmatkuji. Bože můj, jsem tak trapná.

„Tesso, nebuď nervózní."

„Když tohle je tak trapné, já jsem trapná," povzdechnu si. Nejradši bych se právě teď propadla do země. Nesnáším, jak jsem ze všeho tak nervózní a že nemám žádné zkušenosti.

„Nejsi. Udělej to, co chceš," usměje se.

„Možná.." Odmlčím se a zvednu se na levém lokti a nakloním se tak nad něj. „..máš pravdu." Dopovím a znovu sjedu rukou na jeho bouli. Ovšem s tím rozdílem, že tentokrát zajedu pod lem jeho černých boxerek a v duchu se několikrát praštím do hlavy.

„Prosím," zakňučí a já to beru jako povel k dalšímu kroku, dá-li se to tak vůbec říct. Uchopím jeho délku do ruky, což způsobí, že zavzdychá a já mám pocit, že nic lepšího jsem nikdy neslyšela, je zvláštní, když vzdychá kvůli mně, že mu já něco takového způsobuju. Začnu s rukou pohybovat nahoru a dolů.

„Kurva, děláš to tak zatraceně dobře," zavzdychá a já se uculím. Začnu rukou pohybovat mnohem rychleji a podívám se Ashtonovi do obličeje. Má pevně zavřené oči, jeho tváře jsou červenější než kdy jindy a jeho ústa jsou nastevřena, ze kterých vychází jeho sténání. Usměju se a zase zpomalím tempo své ruky a pak zase zrychlím.

„Do háje." Jeho nohy se napnou a hrudník se mu začne nadzvedávat mnohem rychleji. Ucítím, že se dostavil jeho vrchol, proto vyndám ruku z jeho boxerek a zhluboka se nadechnu. Ashton párkrát zase zhluboka vydechne. „To bylo.." Nedokončí větu a já se sama za sebe začínám stydět.

„Strašné?" Zeptám se a Ashton se na mě podívá.

„Kurevsky dobrý!" Usměje se.

Pouze se usměju, nemůžu se zbavit pocitu trapnosti. Tohle jsem předtím nikdy neudělala, tak proč teď ano? Proč se s Ashtonem cítím jinak než jsem se cítila s Austinem?

„Taková Tessa se mi líbí," řekne.

„Jaká? Jako naprostá blbka?" Ironicky se uchechtnu.

„Ne, sakra. Taková jaká jsi byla před malou chvílí, nebála ses." Pokrčí rameny a já padnu zpátky na záda a podívám se do stropu.

„Jo. Ale taková já nejsem nikdy," povím a následně nad sebou zavrtím halvou. „Dobrou noc, Ashtone." Popřeju a přikryju se dekou.

„Dobrou, Tesso." Popřeje a zhasne lampičku na jeho nočním stolku. Ucítím, jak si mě k sobě přitáhne a nic víc nevnímám, protože upadám do říše snů.