Never before - H.S.

Část 51 - Look! There is Niall?!

Dny letěly, jako voda. Ani jsem se nestihla otočit a už zítra odlétám. Nechce se mi odtud tak šíleně moc. Zamilovala jsem si to tady, ani jsem nečekala, že se mi tu bude tak líbit. Navíc, že se tady zamiluju? To už patřilo do bláznivých snů, které jsem ani neměla.

„Nat? Koukej, co mi dal jeden poslíček." Jenny v ruce držela nějaký papír, ale pořád ho na mě ani neotočila.

„Tak mi to ukaž."

„Dnes večer se koná rozlučková párty, pro všechny, kteří nás zítra opouštějí. Začínáme v 7 hodin. Účast povinná!" Tak tomu jsem se musela zasmát.

„Jdeme?" Zeptala jsem se.

„Jasně, že jo. Musíme si to tady naposledy přeci užít, zlato."Odvětila pohotově Jenny.

„Tak fajn. Musíme začít balit. Stejně je 7 ráno, nechápu, proč jsem vzhůru, ale proč toho nevyužít." Pokrčila jsem rameny.

„Máš recht." Potvrdila.

Otevřela jsem skříň a věci, které už určitě potřebovat nebudu jsem složila na hromádky, zaběhla jsem do koupelny, kde leželi pro mě už teď nepotřebné věci. Venku jsem si nechala akorát, oblečení na večer a na zítra. Nějaké to líčení a to bylo vše. Pokoj se hned zdál tak hrozně prázdný.

Na sobě máme plavky, takže si ještě určitě skočíme zaplavat. Koukla jsem se na Jenny, která s balením kufru už taky docela finišovala.

„Mně se odtud nechce." Zašeptala Jenny

„To mi povídej, až se mi z toho chce brečet." Řekla jsem upřímně.

„Jo no." Smutně dodala.

Obě jsme si sedly na postel a chvilku koukali do země. Řekla bych, že každá z nás tak trochu rekapitulovala letošní léto, ale na to ještě máme dost času, přece jenom let je dlouhej a tam na to budeme mít času dost.

„Jenny, musíme si to tady poslední den užít. Pojď, jdeme si zaplavat." Mrkla jsem na ní.

„Dobrej nápad." Usmála se na mě, popadly jsme ručníky z koupelny a šly ven, do toho hicu, který tady pořád panoval. Ještě tu snad ani nepršelo, což je samozřejmě dobře, ale je to divný.

Venku bylo lidí tři prdele, abych byla naprosto přesná. Tak narváno jsem tu snad ještě neviděla, je vidět že zítra většina odjíždí.

„Támhle jsou dvě lehátka." Ukazovala Jenny a rovnou se k nim hnala. Začala jsem se jí smát, ale šla jsem za ní.

Na lehátka jsme si umístili ručníky, aby každý poznal, že jsou obsazený. Ikdyž někdy ani to nestačí, občas mi připadá, že jsou někteří lidi fakt vypatlaný.

„Půjdeme se smočit?" Zeptala jsem se s úsměvem.

„Tak schválně, která z nás skočí lepší kufr." Mrkla na mě Jenny

Obě jsme se na stejno rozběhly a skočili do vody. Asi na nás musel být krásnej pohled. Vynořily jsme se smíchem na tváři. Musela jsem si odhrnout vlasy s obličeje, které se mi tam nahrnuly.

Voda byla krásně teplá, sice neosvěžila, ale pořád to bylo přijemnější než být venku.

„Chceš být asi dneska hlavně s Harrym, co?" Zeptala se Jenny.

„Jo chci, pak ho půjdu najít. Doufám, že si dnešní párty užijeme, ale přece jenom se uvidíme někdy v půlce září, sice pak má turné, ale jenom po Americe takže bychom se vídat měli."