Never before - H.S.

Část 37 - I will kick your ass

„Jo, znám. Proč?" Zatvářil se dost překvapivě, začal mě propalovat pohledem jako v den našeho příjezdu. Nevím jestli by nebylo lepší kdyby jí neznal.

Jeho pohled dál trval, díval se mi hluboko do očí a já nevěděla jestli to nemám nechat plavat. Teď už na to, ale stejně bylo nejspíš pozdě. Když už jsem to nakousla tak to musím dokončit.

„Včera jsem jí potkala na záchodech, a řekla mi pár věcí. Tak mě zajímalo, jestli mě chtěla jenom naštvat nebo to myslí vážně."

Jen co jsme to dořekla, Harry se začal prohrabovat ve vlasech. Byl docela dost nervózní asi jsem nakousla téma, který jsem neměla. Ale jsem teď jeho holka, chci to prostě vědět.

„Je to Kayla, holka se kterou jsem chvíli chodil, ale nic jinýho v tom nebylo." Vypálil ze sebe až moc rychle, takže mi došlo, že lže.

„Jenom jednou Jsi sní chodil jo?" Nemohla jsem se nezeptat, včera mi cpala, že se k ní pokaždý vrátil, tak by mě zajímalo kolikrát to vlastně bylo.

„No možná víckrát." Přiznal nakonec, a tvářil se hrozně smutně. Řekla bych, že na sebe nebyl příliš pyšný.

„Dobře, sice si myslím, že jsi mi neřekl úplně všechno, ale beru to." Usmála jsem se na něj a k tomu pomalu dodala „ Jestli s ní něco budeš mít, když budeš se mnou, tak ti nakopu prdel, tak jak si to ještě nezažil." Prohodila jsem a usmála jsem se.

„Neboj to fakt nehrozí, je to hrozná kráva. Myslí si, že jí miluju nebo co." Pozvedl ramena a objal mě.

„Jdu se převlíct do plavek a můžeme se sejít u bazénu, jestli chceš." Řekla jsem mu do ramene.

„Jasně." Vzal mě za ruku a doprovodil mě do mého pokoje a pokračoval do toho svého.

Otevřela jsem dveře do našeho pokoje, nějaké zvuku se ozývaly z koupelny. Jenny se asi zkrášlovala, že by zase měla namířeno za Zaynem.

Sama jsem otevřela skříň a vytáhla vzorované plavky, na které jsem úplně zapomněla. Jsou úplně nové, se šňůrkou okolo krku v jemných růžových a béžových barvách. Hned jsem se do nich zamilovala tak nechápu, že jsem je tady ještě nevytáhla.

„Tak co Harry a ta umělá nána, zná jí?" Lekla jsem se Jenny, který stála už vedle mě

„Jo, zná. Přiznal, že s ní několikrát něco měl, vypadal celkem překvapeně, když jsem se ho na to zeptala možná až vyděšeně. Ale je mi to celkem fuk, je to minulost." Pokrčila jsem rameny.

Opravdu jsem to tak cítila, pokud mě s ní nepodvede nebo něco takovýho, tak jsem v klidu. Řekl mi svůj názor za který jsem opravdu vděčná, mohl mi taky zalhat což neudělal.

„Tak tyhle plavky jsou naprosto boží! Jak to, že si je ještě na sobě neměla." Řekla Jenny

„Zapomněla jsem na ně." Začala jsem se smát, to jsem prostě celá já.

„Hale neměli bysme zavolat ještě domů zkrz vysokou?" Zeptala se Jenny

Měla pravdu, papíry o přijetí by měli dávno ležet doma na stole. Dávno už bych domů zavolala kdybych se toho tolik nebála. Sama nevím, co chci.

„Tak fajn, vzala jsem do ruky telefon, zapla skype a už volala domů našim."

Asi bych byla radši kdyby to nezvedli... „Ahoj, zlato." Uslyšela jsem mámu a tátu, za chvilku mi naskočil i obraz, měli na sobě pyžamo, vůbec jsem si neuvědomila ten časový posun.

„Ahoj, mami a tati. Jak se máte? Chtěla bych se vás zeptat jestli náhodou nepřišla obálka na moje jméno." Zeptala jsem se

„Jo přišla už celkem dávno, nechali jsme ti ji na stole. Počkej táta ti pro ní skočí a přečteme ti to." Koukala jsem jak se táta zvedá a odchází : „ Kdysi mi jako prosimtě chtěla říct, že jsi se příhlásila na vysokou a za druhý ty prý chodíš s nějakým zpěvákem jsem se dočetla v jednom plátku jo?" Vybalila máma na mě

„Jo jmenuje se Harry a chvíli spolu chodíme. Dělala jsem u nás ve škole přijímačky na tuhle školu, ani nevíš jak se na ní chci dostat, mami." Mluvila jsem celkem dost potichu.

Táta mezitím přišel i s velkou obálkou a začal jí otevírat, popadlo mě hrozný nervy, břicho se mi zatáhlo a já sotva dýchala. Táta si nasadil brýle a začal číst: „ Blahopřejeme Natálie Greenová, byla jste přijala na Los Angeleskou univerzitu designu a umění. Uvidíme se 10. září."

„Panebože, panebože. Jenny, slyšela si to! Já se tam dostala!" Zakřičela jsem, Jenny se na mě vrhla a začala mě objímat. Slzy mi začaly téct po tvářích, jsem tak šťastná! Já to dokázala!

„Ty se stěhuješ do LA?" Slyšela jsem tátu mluvit.

„Jenny jede se mnou, budeme studovat na stejný škole. Už jí přijali." Sice si nás trochu překvapila, zlato, ale ani nevíš jakou máme radost. Měj se krásně, a doufám, že nám zase brzo zavoláš."

Naposledy jsem ji zamávala.

„Proč si jim řekla, že mě už přijaly?" Zeptala se Jenny

„A né snad? Nechala jsis tu mobil a já se nechtěně podívala na display. Psala ti máma, že tě přijali." Vrhla se na mě, opět jsme obě začali plakat.

„Musíme si ty prázdniny fakt užít a pak směr LA! To je naprosto neuvěřitelný!" Zakřičela Jenny

„Jo, jsme prostě nejlepší!" Pláč vystřídal smích a pocit úlevy. Bude ze mě designérka!

HARRYHO POHLED

Kurva! Sakra! Začal jsem v duchu nadávat jen co za ní zaklaply dveře. Jak je možný, že jsem jí tam neviděl!

Třísknul jsem s dveřma našeho pokoje, byl jsem fakt totálně nasranej

„Co blázníš?" Slyšel jsem Nialla jak na mě mluví ze svý postele

„Neuhádneš, s kým mluvila, Nat na tom koncertě! Já věděl, že jsem jí tam neměl brát." Asi to byla fakt blbost, ale nemůžu jí schovávat věčnost.

„Podle toho jak si nasranej bych řekl, že to byl někdo koho nemáš rád" Řekl Niall, jo celkem se i trefil

„S Kaylou mluvila. A bůh ví co jí ta nána navykládala." Zněl jsem trochu bezmocně, netušil jsem co jí nakecala, jelikož mi to ani Nat neřekla.

„S tou Kaylou? Se kterou si vždycky jenom vyspal, když si se rozešel s nějakou holkou?" Tohle Niall, trefil přesně do puntíku.

„Jo s touhle." Dal jsem si hlavu do dlaní, nevím co teď budu dělat.

„A Nat ti neřekla, co jí tam kecala?" Zeptal se mě

„Ne vůbec, nic. Hned jak mi to řekla, zarazil jsem se, nevěděl jsem, co mám dělat nebo spíš jestli jí mám říct všechno. Nejhorší na tom je, že poznala, že jsem jí neřekl všechno." Řekl jsem pořád s hlavou v dlaních.

„Má tě celkem prokouklího, co? Hlavně jí vždycky řekni pravdu, jestli na tobě pozná, když kecáš. Mohlo by to dopadnout blbě. Navíc za tu chvíli co znám Nat, bych řekl, že to určitě hodí za hlavu a nechá to být."

Tím mě Niall povzbudil, měl pravdu. Měla klidnou povahu a hodí to za hlavu.

„Prej mi nakope prdel, tak jak jsem to nezažil, když s ní budu něco mít." Usmál jsem se na Nialla. Je drsná, to se mi na ní líbí.

„Kdybys s ní fakt něco měl, tak ti jí nakopu sám." Mrknul na mě, ale na tváři měl upřímný výraz.

Konečně mám pocit, že kapitola zase za něco stojí. Poslední dobou mi to prostě nejde :/ Ale tak, co říkáte na Kaylu? Je to svině co :DD

Omlouvám se za chyby v textu.

Budu ráda za každý komentář a hvězdičku! :)