Never before - H.S.

Část 26 - What the hell is that?

Písnička se mi k tomu hrozně hodí. Takže povinně pustit! :D

Nevím co se to se mnou děje. V jednu chvíli se hrnu k Harrymu abych mu zkazila večer – zasloužil si to o tom žádná a místo toho abych se hned sebrala a odešla tak u něj zůstanu stát. Najednou jsem se ocitla v jeho náručí, nesnažila jsem se od něj odtáhnout, protože jsem nechtěla. Fakt nechápu, co to do mě vjelo. Trochu jsem byla vyvedená z míry, jako už dlouho ne. Sama jsem nevěděla, co dělám. Pak se ke mně nahnul a políbil.

Nebudu si nic nalhávat v břiše mi začali poletovat malý motýlci, to se mi ještě nestalo. Nikdo se mnou tohle ještě neudělal, o to hůř, že to byl Harry. Kterej se rád jenom pobaví.

Ani nevím jak dlouho jsme k sobě byli přitisklí a líbali se. Pomalu mi začal docházet dech a Harrymu taky, protože ve stejnou chvíli se odtáhl a nadechnul se.

Nevím co mám dělat, mám utéct nebo tu zůstat. Harry to vyřešil za mě. Odstrčil mě a šel – no spíš a běžel pryč.

„Co to sakra bylo?" Zašeptala jsem si pro sebe

Pak mi začlo docházet, že mě tu fakt nechal jako nějakou tuctovou šlapku a odešel. Tentokrát fakt netuším, co jsem udělala špatně. Zdálo se mi, že se mu to líbí stejně tak jako mně, ale evidentně jsem se spletla.

Asi si chtěl jenom dokázat, že na mě prostě má a tím to končí. Ještě můžu být ráda, že jsem se s ním nevyspala nebo něco takovýho, představa toho jak už mě druhej kluk nechává v posteli samotnou, se mi prostě fakt nezamlouvá.

Ani nevím jakým směrem se vydal, jestli šel na pokoj nebo kam. Sama teď přemýšlím, jestli tu zůstat nebo ne, mám v hlavě nehoráznej zmatek, nejhorší na tom je, že mám ten pocit, který bych mít asi neměla. Začínám mít Harryho ráda a to je hodně velkej problém.

Pořád stojím u baru a pořád sama. Všichni okolo mě už mají hodně upito, ale jsou prázdniny to se prostě člověk odreagovat musí.

Rozhlížím se kolem sebe a konečně spatřím známou tvář – Jenny. Stojím tam se Zaynem, který, ale od ní už pomalu odchází. Oba mají úsměv na tváři, což je dobré znamení ikdyž mě to fakt hodně děsí.

Po dnešním večeru mám pocit, že se země asi fakt pohnula.

Pomalými kroky si to šinu k Jenny, který se pořád usmívá jako sluníčko na hnoji. Nechápu kde takovou dobrou náladu vzala, ale jsem za ní šťastná. Když mě spatří usměje se ještě více, a to bych řekla, že víc už to ani nejde.

„Proč se tak usmíváš Jenn?" Zeptala jsem se jí, je pravda, že takhle už jsem jí fakt dlouho neviděla.

„No víš."

„Z tebe to leze jako z chlupatý deky, tak co se stalo tak úžasnýho?" Zeptám se jí znovu, trochu mě to překvapilo, vždycky mluvila přímo. Takže co se tu sakra děje?

„Zayn nakonec není tak špatnej jak jsem si původně myslela."

„Ale nepovídej, obrat o 180 stupňů?" Usmála jsem se na ní.

„Tak nějak, celý večer jsme tu strávili spolu a povídali si. Je daleko milejší než jsem si myslela a taky co si pamatuju. Jo a ještě jedna věc pozval na mě rande." Při té poslední větě se koukala do země, evidentně se bála co jí na to řeknu.

„To je úžasný Jenny, nechtěla jsem ti nic říkat, ale už prve po tobě hodně pokukoval. Jsem ráda, že se konečně rozhejbal!" Usmála jsem se na ní s upřímným úsměvem.

„Takže ti to nevadí?" Zeptala se mě

„Jasně, že ne! Proč by mělo?"

„Ty jseš skvělá! Děkuju, kdyby ti to vadilo, nikdy bych s ním nikam nešla." Přitom mě objala a držela a přitom jsem cítila, jak se usmívá.

„Tak kdy máte to vaše rande?" Docela jsem kypěla zvědavostí. Jsem za oba hrozně ráda, kord jestli jim to vyjde.

„Zítra večer, se pro mě staví. Musíš mi pomoc, vůbec nevím co na sebe." Zněla trochu zoufale, ale to pokaždé když má někam jít a řeší oblečení.

„Ráda ti pomůžu. Od toho tu jsem ne?" Pousmála jsem se na ní.

Jen na mě kývla a : „A co ten Harry jak jsi tam k němu šla, nasrala jsi ho pořádně?"

Tak tohle zrovna nebylo to o čem jsem se s ní momentálně chtěla bavit. Ale dobře vím, že se toho nevezmu, takže bych měla začít od začátku a nic nevynechat.

„No takže, když jsem tam přišla, ani si mě nevšiml a ta holka taky ne. Vypadal docela překvapeně, když jsem ho chytla a začala mluvit jako jeho přítelkyně. Vůbec nic neříkal, jenom mlčel. Ta holka po chvíli odběhla a Harry se najednou probudil z transu. Nějakou náhodou jsem se ocitla v jeho náručí, chvíli jsme na sebe koukali a pak jsme se začali líbat. Cejtila jsem motýlky v břiše Jenn, to se mi ještě nestalo."

Jenny na mě zírala jako na blázna, asi jsem jí trochu překvapila.

„No to si děláš prdel?" Řekla mi se smíchem. „Takže ho asi začínáš mít ráda co?" Řekla mi.

„Asi jo no, a to je ten největší průser Jenn."

„A co se dělo pak? Povídej přeháněj." Nad tím jsem se musela jenom pousmát.

„Jak jsme se od sebe odtrhli a já začala přemýšlet co udělám, tak mě najednou odstrčil a běžel někam pryč."

Jenny na mě zůstala jenom koukat jestli si náhodou nedělám srandu. Upřímně kéž by ano.

„Koukám, že mezi váma je to asi vážnější než si myslíš. Zřejmě si ho odrovnala."

Tak takováhle varianta mě upřímně ani nenapadla a moc mi to k němu ani nejde.

„To si nemyslím Jenny, není to jeho styl." Pověděla jsem jí

„Když si to myslíš." Řekla v tichosti a my se pomalu vydali na pokoj

Naše cesta probíhala v tichosti obě jsme byly myšlenkami jinde. Já si připadala, že jsem totálně mimo. Karta od našeho pokoje se mi zdála, že zase zlobí. Obě jsme se vystřídali v koupelně a já si na sebe vzala opět svoje tílko a kalhotky. Jenny už ležela v posteli a já se chystala, když jsem slyšela klepání na dveře.

Šla jsem tedy k nim a pomalu je otevřela, na chodbě byla tma, takže mi chvíli trvalo než jsem si uvědomila kdo za dveřmi je.

Tahle část mě hrozně bavila číst a doufám, že se vám bude aspoň líbit :D  

Že by už jsme se blížili k polovině příběhu? Hodně uvažuju nad tím, že bych potom začala psát druhý díl. Co myslíte? :D

Zase mě za ten konec asi zabijete co? :D

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY V TEXTU!

BUDU RÁDA ZA KAŽDÝ VÁŠ KOMENTÁŘ A HVĚZDIČKU! :) 

Love you ladies! :)