Never before - H.S.

Část 35 - I have to call home

Někdo v baráku, zakřičel, že za chvilku kluci začnou zpívat. Otočili jsme se s Jenny a šli dovnitř.

Světla zhasla a rozsvítila se na pódiu, kde se objevili kluci.

Začínala mě opět popadat nervozita. Nechápu proč jsem nervózní já, když ani nezpívám. Asi jsem na sebe vzala i jejich nervozitu jestli teda nějakou pociťují, přece jenom jsou zvyklí. Když jsem jako malá zpívala já, byla jsem nervózní jenom do té doby než jsem si stoupla na podium a zpívala, pak to ze mě spadlo. Naštěstí.

„Kam si chceš jít stoupnout?" Slyšela jsem Jenny podídat.

„Někam trochu dozadu, určitě tu ty holky budou hrozně pištět."

„Taky si myslím, támhle u baru je místo, a budeme k tomu mít úžasnej výhled." Ukazovala Jenny směrem k sedadlům na baru.

Kluci mezitím stáli a připravovali se, pořád se mi zdálo, že dolaďují zvuk. První co jsem slyšela bylo něco: „Kde máme oslaveňkyni?" Ptal se Harry holek, který docela slintali na všechny 4.

„Tady!" Zaječela Missty a už se drala dopředu hned před pódium. Musela jsem se pousmát tomu, jak jí nikdo nechtěl pustit. Bylo vidět, jak je naštvaná.

Jakmile si stoupla před kluky, spustili Happy birthday, to you. Missty se usmívala jak sluníčko na hnůj a Harry místo toho aby koukal na ní tak většinu času procivěl na mě.

Poslala jsem mu vzduchem pusu, což ho trochu vyvedlo z rytmu a na chvíli zmlknul. Hned jak si to uvědomil začal se smát a pokračovat v blahopřání.

„Neříkej, že je z tebe takhle hotovej." Šeptala mi Jenny

„Dneska večer jsem krásná, a okouzlující. Kdo by ze mě prosimtě nebyl hotovej?" Jen co jsem to dořekla oba jsme se začali nehorázně smát až se na nás pár lidí otočilo. Hlavně neudělej ostudu co?

Kluci mezitím dozpívali blahopřání a všichni začali tleskat. Přidala jsem se k potlesku.

„Rádi bychom vám zazpívali jednu z našich starších písniček a to: Night Changes" Ozval se Liamův hlas.

Všichni začali tleskat a hudba se rozezněla celým barákem. Ta písnička je opravdu krásná. Musím si jí hned stáhnout do mobilu, bude mi v hlavě znít ještě opravdu hodně dlouho.

Bylo vidět jak všichni do toho dávali maximum, uživali si to.

S Jenny jsme se začali pohupovat do rytmu, kdybych jí znala začala bych okamžitě zpívat s ostatníma. Takhle jsme mohli jenom tancovat, doufám, že přitom nevypadáme nějak extrémně blbě. Nerada bych nějaký trapas.

„Je to krásná písnička viď?" Ozvala se Jenny

„Jo je nádherná." Zakřičela jsem aby mě slyšela, jelikož ten rachot byl opravdu obrovskej.

Písnička za chvíli skončila a ozval se obrovskej potlesk, někdo začal pískat a křičet jak jsou nejlepší. Musela jsem se tomu pousmát. Kluci si vzali pití, který leželo na zemi u mikrofonů a všichni se napili.

„Nekoupíme si zatím něco k pití?" Ptala se mě Jenny

„Jasně, ale co?" Usmála jsem se na ní

„Něco s alkoholem, prosím." Začala vyloženě škemrat.

„Fajn, ale něco slabýho."

Otočili jsme se zpátky k baru a vzali si do rukou papír s drinkama. Všechny měli podivný jména, takže jsem vůbec netušila, co si mám vybrat. Nebylo tam ani složení, nic. Evidentně to tu bylo zadarmo.