Never before - H.S.

Část 33 - Do you know some of our songs?

Po snídani jsme s Jenny přemýšleli, co budeme celý den dělat. Přece jenom do koncertu zbývalo ještě hodně času. Začíná mě popadat lehká nervozita, vůbec netuším co ode dneška můžu očekávat.

„Co teda budeme dělat?" Zeptala jsem se Jenny

„Já nevím, co takhle pustit nějaký písničky a tancovat a zpívat." Navrhla Jenny

Vždycky jsme spolu takto trávily volný čas. Na písničky jsme tancovaly a jedna druhé se smály jelikož to ani jedné nešlo. Na tanec jsme docela nemožný, ale věřím, že kdybychom chodili někam na hodiny, byli bychom daleko lepší.

Jenny mezitím hledala mobil a já pro jistotu zavřela dveře na balkón aby nás moc lidí neslyšelo, chudáci by asi dostávali šoky.

První písnička, která začala hrát byla od Taylor Swift Bad Blood, tu písničku obě naprosto zbožňujeme. Ten klip sice nic moc, ale ta písnička je úžasná.

Jenny začala pomalu zpívat první slova a já se přidala, jakmile slyšela, že zpívám tak přestala a jenom tancovala.

„Pořád zpíváš dost dobře. Nechápu, proč si nezačala zpívat profesionálně." Slyšela jsem jí říkat.

„Vždyť víš, že mě to nikdy nebralo." Řekla jsem

Nikdy jsem si nepředstavovala, že budu zpěvačka s tunou písniček a milionem fanoušků po celém světě. Nikdy jsem netoužila po tom být známá a hlídaná na každém kroku. Miluju volnost.

Další písnička, která nám tam vlítla, byla jedna z těch starších, které Jenny v mobilu má, ale obě jí milujeme. Je to Flashlight od Jessie J, úplně jí zbožňujeme a je to písnička, kterou zvládnu vyzpívat celkem v klidu.

Po prvních tónech jsem začala zpívat:

When tomorrow comes, I'll be on my own

Feeling frightened of the things that I don't know

When tomorrow comes

Tomorrow comes

Tomorrow comes...

Jenny se jemně pohybovala do rytmu a občas se ke přidala a taky zpívala. Byla to prostě naše písnička, byla tak krásná.

Když písnička skončila tak jsme se na sebe s Jenny podívali a obě se začali smát, ani sama nevím čemu.

Slyšela jsem jak mi někdo ťuká na dveře, asi si někdo přišel stěžovat na náš jekot, ani bych se tomu nedivila. Jednou na nás docela dost bušil jeden soused, úplně jsem se bála jít otevřít.

Za dveřmi stál Niall, byl sám. Docela mě zklamalo, že vedle něj nevidím Harryho, ale asi si kvůli tomu dnešku něco zařizuje.

Pořád na mě zíral a já čekala než z něj konečně něco vypadne: „Ty umíš zpívat?" Zeptal se a šel k nám do pokoje.

„V rámci možností umím no." Řekla jsem

Takže nás slyšel, radši bych byla kdyby ne, ale s tím už teď jaksi nic neudělám. Doufám, že z toho nebude nijak velkej trapas.

„V rámci možností? Zpíváš krásně!" Řekl a podíval se přitom na mě

„To bych zase neřekla."

„Nepodceňuj se, rád bych tě slyšel zpívat přímo a né přes zeď. Zazpíváš mi něco?" Zněl trochu až prosebně, nevím o co mu jde, ale něco mále bych mohla.¨

„Dobře, ale nikomu o tom neřekneš." Řekla jsem a on pokýval hlavou na souhlas.

„A co mám zazpívat?" Zeptala jsem se ho.

„Znáš nějakou naší písničku?" Zeptal se

„Asi tak začátek Drag me down, kterou jsme si pár krát s Jenny pustili. Pusť mi to v mobilu a já to zkusím."

Niall vytáhl mobil a našel jí, zapnul reproduktor a já začala zpívat první slova, která jsem si zapamatovala:

I've got fire for a heart,

I'm not scared of the dark

You've never seen it look so easy

I've got a river for a soul

And baby you're a boat

Baby, you're my only reason ...

„Dál to neznám." Řekla jsem jen, na druhou stranu to podle mě muselo stačit.

„Jseš lepší než jsem si myslel."

„Tak děkuju, ale nikomu ani slovo, jasný?" Zeptala jsem se radši ještě jednou.

„Takže v 5 hodin, vás teda vyzvedneme a pojedem na ten koncert jo?"

S Jenny jsme pokývali na souhlas a Niall se vydal ke dveřím, které za sebou zavřel. Neměla jsem z toho moc dobrý pocit. Sice nevím, čeho se bojím, ale řekla bych, že tohle asi nedopadne úplně nejlíp.

***

Přes půl dne jsme s Jenny strávily na pokoji, kde jsme tancovaly, možná lepší slovo bylo poskakovaly jako největší kravky, ale upřímně mi to chybělo. Zase jsem si připadala jako na střední kde jsme takovýhle hovadiny dělaly naprosto pořád.

Když se pomalu blížila 4 hodina odpoledne Jenny zabrala koupelny a já si mezitím prohlížela šatník, chtěla jsem na sebe něco bílého.

„Mám si vzít zase nějakej overal nebo šaty? Co myslíš Jenny?" Zakřičela jsem na ní

„A máš nějaký bílí šaty?" Zeptala se mě

Moc dobře ví, jak mi bílá barva sluší, a když nějaký šaty tak rozhodně bílí, zvýrazňují mi mou pleť a oči. Naštěstí jsem jedny vyhrabala. Šaty byly naprosto obyčejné do půlky stehen na ramínka. Právě na vrchní části jsou obšité krajkou a dodávají pocit nežnosti. Jsou opravdu moc krásné.

Opět jsem to s líčením nepřeháněla, bohatě si vystačím s řasenkou a trochou make-upu. Tentokrát mě Jenny donutila na trochu tvářenky a bronzeru.

„Všichni z tebe budou paf, teda kromě oslavenkyně ta tě bude chcít nejspíš uškrtit." Řekla Jenny

„Proč myslíš?" Zeptala jsem se jí

„Rozhodně budeš hezčí než ona, navíc tam budeš s Harrym. Věř mi bude k tobě určitě hnusná a pomluví tě jak jen to půjde." Řekla mi celkem v klidu

„To je asi fakt no, ale s tím musím počítat, však víš, že si z toho co si o mě myslí ostatní moc nedělám." Řekla jsem

Usmála se na mě a věnovala se výběru oblečení, nakonec také zvolila šaty, trochu víc vzdušnější než mám já. Měly krásnou růžovou barvu. Jenny v nich vypadá jako panenka.

Slyšela jsem, jak nám někdo ťuká na dvířka a Jenny šla otevřít, mezitím jsem si šla pro kabelku do, které jsem dala mobil a peníze. Kdyby se náhodou něco dělo.

Hned jak jsem vstoupila zpátky do pokoje Harry na mě stočil svůj pohled a zíral na mě jako kdybych spadla z Marsu.

„Páni, jseš krásná." Slyšela jsem ho říkat.

„Děkuji." Šla jsem k němu a lehce ho políbila.

Všichni už byli připraveni u dveří akorát mi to zase zdržovali. „Tak co jdeme?" Zeptala jsem se. Harry zakýval hlavou na souhlas a vydali jsme se společně na jejich koncert.

Abych řekla pravdu asi nejdýl mi trvalo se rozmyslet co si vezme na sebe:DD Jsem fakt asi divná :D Jinak co říkáte na to, že umí zpívat? :D

BUDU RÁDA ZA KAŽDOU HVĚZDIČKU A KOMENTÁŘ! :)

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY:)