Never before - H.S.

Část 47 - What ?!

„No takže, to vidím nějak takhle..." Převyprávěla jsem mu celou mou teorii, celou dobu jen pokyvoval hlavou. Nakonec se usmál, na souhlas. V tom náš vyrušily dveře, které se otevřely.

Ve dveřích se objevil Harry. „Co tu děláte?" Zeptal se ihned. Podívala jsem na Nialla a mrkla na něj.

„Ale vůbec nic, jenom jsem se ho chtěla na něco zeptat." Mrkla jsem na něj. Pokýval na souhlas a na víc se neptal.

Začala jsem se zvedat ze židle, s Niallem jsem vše dohodla, pro jistotu mi do telefonu dal své číslo, kdyby se něco dělo. Jenny se zvedla se mnou a šla ke dveřím. „My se jdeme převlíct, a půjdeme na ten drink? Teď je tam příjemně." Řekla jsem.

„Jasně, pak se tu pro nás stavte." Řekl Harry.

Ještě jsem mu dala rychlou pusu a šla k nám na pokoj. Vůbec netuším, co na sebe hodím, asi nějaký šaty. Přece jenom kraťasy tu nosím fakt každý den. Chce to změnu. Začala jsem přemýšlet, co v tý skříni vlastně mám. Ale vůbec na žádné jsem si nevzpomněla.

Jenny vlítla do pokoje a hned do koupelny. Jenom jsem se nad tím pousmála a šla se podívat do skříně. Hned na mě vykoukly krásné a obyčejné bílé šaty. To je přesně to, co jsem hledala. Nic náročného.

Vlasy jsem si svázala do culíku a lehce se nalíčila. K šatům jsem si vybrala krásné, jednoduché sandálky. Řekla bych, že jsem ready.

„Jenny, jak jsi na tom?" Křikla jsem. Mezitím jsem přešla k oknu a na balkón. Sluníčku už pomalu klesalo a začalo se stmívat. Bylo příjemně, žádný velký horko. Už jsem se viděla jak sedím venku někde na lavičce nebo na písku.

„Jo už jsem, můžeme vyrazit." Vyšla z koupelny. Na sobě měla taky jednoduché šaty, ale modré.

„Vypadáš opět úžasně." Mrkla jsem na ní. Aby taky nevypadala, když v tý koupelně strávila snad hodinu.

„Díky, to samý můžu říct o tobě." Usmála se na mě.

„Já k tomu, ale nepotřebovala být hodinu v koupelně." Usmála jsem se na ní. Hodila po mě naštvaným výrazem, ale hned se zase usmála. Sáhla si pro kabelku a vydala se ke dveřím. Rychle jsem jí následovala.

„Tak snad všechno máme." Řekla jsem spíše pro sebe. Nechtěla jsem se hned pro něco vracet.

„Určitě jo." Řekla.

Pomalu jsme se vydali k vedlejším dveřím. Kluci se zrovna o něčem dohadovali, nebo normálně mluvili? Těžko říct, ale byli do toho dost zažraní. Zaťukaly jsme na dveře a čekaly na nějakou reakci. Za chvíli se rozrazily dveře, oba už byli připravení, což mě dost překvapilo, ale upřímně jsem to vítala.

„Dlouho jsme se neviděli." Pronesl Harry a dal mi malou pusu, nezapomněl mě přitom chytit okolo pasu a pořádně si mě přitáhnout.

„Nikdo na to tady není zvědavej. Pojďte už." Řekl Niall, pobaveně.

„Vždyť už jdeme." Řekl otráveně Harry.

„Nevypadá to." Rýpnul si zase Niall. „Jdeme, znamená, že budeš dávat jednu nohu před druhou, né stát na místě." Začal ho ještě poučovat. To už jsem se opravdu musela začít smát. Tím ho naštval ještě víc.

„Nech si ty řeči a už padej." Řekl nabručeně Harry, chytil mě za ruku a vydali jsme se za nima.

Na pláži byly otevřené oba bary, docela se to tu hemžilo lidmi. Všude někdo seděl ať už na zemi nebo na lehátkách. K tomu byly rozsvícené malé lampy. Vypadalo to tu tak kouzelně. Fakt krása.