ℙ𝕠𝕨𝕖𝕣 {Tua ff/ Five Hargreeves} (NEOPRAVENÁ VERZE)

68

Probudila jsem se v jakémsi parku na lavičce a zmateně sledovala Vanyin ustaraný obličej, „Tak tohle dopadlo dobře," prohlásila jsem ironicky, když mi Vanya pomohla vyhoupnout se do sedu.

„Táta z nás byl v Texasu natolik znechucen, že adoptoval úplně jinou skupinu dětí, aby nemusel vychovávat nás," vysvětloval Klaus a mě došlo, že se okolo mě odehrává konverzace.

„To je celej táta, co?" posadil se vedle mě Diego.

„Už nás nechtěl?" zeptala se Vanya.

„On nás někdy chtěl?" stírala jsem si zaschlou krev z čela.

„Já říkal, že ho nemáme v roce '63 prosit o pomoc," Luther zvýšil hlas a já měla chuť po něm hodit strom, jelikož moje hlava třeštila jak nikdy před tím.

„Uniká nám to podstatný," promluvil Pětka, „Pokud nás táta neadoptoval, takže došlo ke změně osy."

„Takže kdo ví, co je teď ještě jiné?" sledovala jsem své sourozence a čekala na nějakou odpověď.

„Něměla bys to ty nebo Pětka vědět?" zeptala se Allison.

Promiň, ale možná potřebujem víc než 20 minut a rozbitou hlavu, abychom na to přišli. Nestačí ti to?" odvětil Pětka, který se opíral o zábradlí.

„Ne, nestačí," Allison se ironicky usmála.

 „Lidi, o nic nejde," Vanya se snažila uklidnit situaci, „Pořád máme kufřík komise, tak se při nejhorším vrátíme a napravíme to."

S uvědoměním jsem se podívala na Pětku. Na kufřík jsem úplně zapomněla a podle výrazu, který mi vracel mi došlo, že ho nemá ani Pětka, „Ten výrok má dva háčky. Zaprvé cestování časem je složitý."

„Jo chápeme. Tvoje práce je těžká. Prostě co?" prohlásil sarkasticky Diego.

„A zadruhé," pokračoval Pětka, „už nemám ten kufřík."

„Pětko, kde je, sakra, ten kufřík?" Allison dala důraz na každičké slovo. Pětka ji však neodpověděl, protože jsme všichni moc dobře věděli, že kufřík může být jen na jednom místě. A tam se nikdo z nás teď rozhodně nechtěl vydat.

--------

„Co teď děláme?" zeptala se Allison, když jsem se procházeli parkem. Upřímně na tuto otázku jsem ani já neznala odpověď.

„Přemítáme," navrhl Pětka.

„Proč na nás všichni zírají?" zeptal se zmateně Klaus.

„Vypadáme jak Village People po bitce," prohlásil Diego a já se tiše uchechtla.

„Čistě teoreticky jsme po bitce. Před pár hodinami jsme bojovali s komisí a zachránili svět a teď jsem bojovali s naší vlastní parodií," podotkla jsem.

Diego s Klausem se následně z ničeho nic začali prát, kvůli klobouku, který mu Diego ukradl. Nedokážu uvěřit, že tyhle dva blbci se podíleli dvakrát na záchraně světa.

„Musím najít Claire. Pak se ozvu," Allison opustila svého muže z roku 1963 jen, aby mohla opět vidět svou dceru. Chápala jsem proto, že ji chce za každou cenu, co nejdříve vidět. Ale nebyla jsem si jistá, jestli je dobrý nápad se rozdělovat, když nevíme, co jiného se ještě změnilo.

„Allison, počkej," zastavila ji Vanya, „Nejprve si najdeme úkryt, vyčistíme rány a pak ji půjdeš hledat."

„Já je nenávidím," vzdychl nenávistně Luther, když sledoval Sparrow Academy plakát, který vysel na skoro každé budově, „Jen se podívejte na tu jejich pitomou samo..."