21

1.7K 99 22
                                    

„Přišel si nás zabít?" Pětka vešel do místnosti a já poslala nechápavý pohled jeho směrem. Vše mi došlo, když se ve dveřích objevil Hazel. V ruce držel zbraň namířenou na Pětku a já zpozorněla.

„Přišel si nás zabít?" Pětka si usrkl své margarity a posadil se na židli vedle mě.

„Sakra. Pardon. Starý zvyk." Hazel si zastrčil zbraň za opasek. Byla jsem teď hodně zmatená z jeho neobvyklého chování. „Ale chápu, proč sis to myslel."

„No...Přepadl si nás, chtěl si zabít mé sourozence včetně mojí přítelkyně a unesl mi bratra." Pětka pokrčil rameny a mě do hlavy vlétlo několik vzpomínek.

„Hele s minulostí toho moc neudělám, ale nejsem jedinej vrah v týhle místnosti. I ty máš na rukou krev." Ukázal na Pětku. „Když o tom mluvím. Z tvýho výkonu v Calhounu je úplná legenda. Nemůžu věřit, že tu s tebou o tom mluvím-"

„Hazele, proč si přišel?" Přešla jsem k věci. Pětka o jeho chválu nestál a navíc jsme oba chtěli mít tento rozhovor z krku. Přeci jen jsme se pár minut zpátky líbali, takže je pochopitelné, že jsme trošku napjatí, kvůli nečekanému vyrušení.

„No víš-" Přerušil ho Diego, který ho kopl do zad, čímž se Hazel setkal ze zemí.

„Diego přestaň!" Okřikl ho Pětka, ale náš pomstychtivý bratr ho jednoduše ignoroval a pokračoval dál.

Když se Hazel konečně zvedl ze země dostal několik kopanců do obličeje. To bude spousta modřin.

„Než ho zabiješ, třeba bychom si ho mohli poslechnout." Navrhl Pětka. Samozřejmě, že opět nedostal odpověď ani reakci.

Pozorovali jsme Diega, který právě schytal ránu od Hazela. Musela jsem uznat, že to byla zajímavá podívaná.

„Zabiju tě za to, cos udělal Patchový." Náš milovaný bratr se vyhoupl na nohy a do ruky uchopil jeden ze svých nožů.

„Nebo ne. Zkus tohle.." Pětka se opřel do židle. Oba jsme dál pozorovali, jak se perou a sykli bolestí, když Diego zarazil svůj nůž do Hazelova stehna.

„To muselo bolet." Podotkl Pětka a já přikývla.

„Neměli bychom je zastavit?" Zeptala jsem se, když Hazel schytával podstatně velké množství ran od Diega.

„Zatím ne." Odpověděl mi a já tedy dál seděla na svém místě a čekala, jak daleko to dojde. Na druhou stranu Diego měl naprosté právo se pomstít. Nenecháme ho Házela zabít, ale vztek si vylít může.

Když Diego skočil Hazelovi na záda a kousl ho do ucha, věnovala jsem pohled Pětkovi. Ten se naposledy napil své margarity, než mi ji podal a přemístil se za ně. Popadl vázu ze stolu a roztříštil ji Diegovi o hlavu. Náš bratr se tedy složil na zem v bezvědomí. Bylo mi ho líto, ale jinak to nešlo.

„Kousání už je u mě přes čáru." Pětka zamířil zpět na místo vedle mě, zatímco Hazel ze sebe setřepával zbytky skleněných střípky. „Hazele, ať si přišel říct cokoliv, raději bych to udělal rychle."

„Než se probere." Dokončila jsem a sledovala Pětku, který se dokulhal k židli. Evidentně se jeho rána stále nezahojila a on se zrovna dvakrát nešetřil. Měla jsem o něj menší starost. Podala jsem mu zpět jeho margaritu a věnovala pohled Hazelovi.

„Nechal jsem parťačku, odešel z komise a chci pomoct." Vysvětlil Házel a já se zastavila.

„S čím?"

„Se zastavením apokalypsy." Nad jeho slovy jsem si vyměnila pohled s Pětkou. Musím uznat, že načasování má vážně dobré. Oba jsme se uchechtli, což Házela znepokojilo.

„Co je na tom hergot tak vtipnýho." Urazil se.

„Než odpovím, proč nám vůbec chceš pomoct?" Pětka položil podstatnou otázku. Zajímalo mě, co přimělo Házela změnit názor.

„Řekněme, že jsem zainterestovanej v jedný koblihárně." Okamžitě jsem vykulila oči. Hazel se zakoukal do Agnes? Byla jsem hodně překvapená, ikdyž by to vysvětlovalo, proč Agnes zavřela svou koblihárnu Griddy's. Škoda, měla vážně dobrý kafe.

„Nerada ti to kazím, ale jdeš o den pozdě a jsi o dolar chudší." Dopila jsem svou margaritu.

„Že jsi teď tady znamená, že apokalypsa se nekoná." Pětka udělal svůj rozkošný úšklebek a obmotal ruku kolem mého pasu.

„Vážně? Jak to víš?" V Hazelovo očích se mihla radost.

„Cíl je po smrti. Našli jsme ho dnes ráno. Ty jsi byl poslední neznámá v rovnici." Část mě se ale stále obávala, že Hazel není ta neznámá, kterou hledáme.

„Doprdele. Vážně?" Zaradoval se a já přikývla na souhlas.

„Pokud jsi toho nechal, tak konec světa skončil." Očekávala jsem, že tím skončí i tato konverzace, ale mýlila jsem se.

Hazel chvíli stál uprostřed místnosti a úlevou vydechl. Myslela jsem že odejde, ale on se místo toho posadil na druhé místo vedle Pětky. Popadl mixér se zbytkem margarity a celý ho vypil. Zdá se, že pro dnešek jsem s pitím skončila.

ℙ𝕠𝕨𝕖𝕣 {Tua ff/ Five Hargreeves} (NEOPRAVENÁ VERZE)Where stories live. Discover now