Rodinné vazby

42. Podruhé

„Copak to nevidíš, Harry?" vydechl Severus a začal pochodovat po místnosti.

„Levandule, Harry. Je to zatracená levandule!" zakřičel přes rameno a jeho smích se rozezněl halou.

Harry na něj chvíli jen zíral, než mu něco v hlavě zacvaklo na správné místo.

„Zatracená levandule," zamumlal, než dal také průchod svému vítěznému smíchu.

Měsíce po vánočních prázdninách utíkaly v relativním klidu. Adrian se ze svého tréninku vrátil unavený a otrávený. Co tak Harry pochytil, hlavní část jeho prázdnin byla věnovaná tréninku pokročilých obranných kouzel, což Harry považoval za moudré rozhodnutí.

Harry sám naopak strávil většinu svých prázdnin pomáháním nadšenému Severusovi nebo svým vlastním studiem. Překvapeně zjistil, že už téměř pokryl učivo šestého ročníku a pomalu směřuje ke knihám určeným pro ročník sedmý. Na tento svůj úspěch byl opravdu pyšný. Když vše půjde podle plánu, příští rok touhle dobou už by mohl mít zvládnuté materiály celého studia v Bradavicích.

Největšího překvapení se mu dostalo od Siriuse, který se prořekl, když ho Harry jednou navštívil v jeho kanceláři. Vypadalo to, že zatímco on se snažil přesvědčit Remuse, aby nerezignoval na svůj učitelský post ještě před koncem školního roku – což chtěl udělat jako pokání za to, že si zapomněl vzít svůj vlkodlačí lektvar – profesorka McGonagallová je všechny ohromila svojí vlastní rezignací. Jestli mluvil Sirius pravdu, ředitel strávil víc jak týden jejím přesvědčováním, aby to nedělala. Soudě podle toho, že ji Harry viděl na první hodině Přeměňování v jarním semestru, se mu to povedlo. Přesto byla ještě útlocitnější než dřív a strhávala body za každou malou chybu.

A pak tu byla Ginny. Harry byl překvapený, když si za ním asi týden po prázdninách přišla promluvit. Seděl zrovna ve svém oblíbeném křesle u krbu, přímo vedle Nevilla, a procházel svoje poznámky o rituálech Krvavé magie, které si vytvořil během procházení tisíců knih, které mu zanechal Nicholas, když na rameni ucítil drobnou ruku.

Zavřel sešit a zvedl pohled k Ginny, která se na něj usmívala. Když se usmála ještě zářivěji, zatřepotal se mu žaludek.

„Ahoj, Harry," pozdravila ho. Chlapce se okamžitě zmocnila zvědavost, o čem s ním chce asi mluvit.

„Ahoj, Ginny. Jaké byly prázdniny?" Dívka pokrčila rameny.

„Pořád ty stejné rodinné záležitosti. I Charlie přijel domů z Rumunska. Dostal mě jako dobrovolníka do letního programu práce s draky, na kterém pracuje. Ne, že bych si stěžovala. Prázdniny v Rumunsku zadarmo," mluvila živě a Harry se usmál.

Když si uvědomila, že se nechala trochu unést, zčervenala a odkašlala si.

„A co tvoje prázdniny?" zeptala se.

„Dobrý, nic neobvyklého." Když pomineme to, že jsem byl svědkem tvorby trvalého vlkodlačího lektvaru, dodal v duchu. „Strávil jsem Vánoce se Se... ehm, s profesorem Snapeem." Ať už si všimla jeho uklouznutí nebo ne, nijak ho nekomentovala.

„Trávíš hodně času s profesorem Snapeem," poznamenala. Pořád se ale usmívala a Harry si uvědomil, že jen konstatovala fakt, nesnažila se ho za to nijak snižovat.

„Jaký je mimo školu?" zeptala se náhle. Harryho oči se nad tou nečekanou otázkou rozšířily. Kdyby mohl otevřeně říct pravdu, lidé už by se nedivili, že s ním tráví tolik času...

„Nemusíš odpovídat, jestli nechceš," ujistila ho se smíchem a přerušila tak tok jeho myšlenek. Nevypadalo to, že má v úmyslu z něho odpověď vytáhnout, ale přesto jí odpověděl.