Konečně den ve škole skončil. Dneska to tam teda nebylo tak hrozný, když prominu moje bolavá záda. Vsadím se, že tam mám obří modřinu.
Odemkla jsem dveře a pozdravila svoje rodiče, kteří vařili oběd. ,,Ahoj" zamávala jsem a šla po schodech do mého pokoje. Svůj batoh jsem odhodila na zem a plácla sebou do postele. V mé kapse od bundy něco zašustilo. Zamračila jsem se a koukla se do kapsy. ,,No jo vlastně. Ten papírek ze školy.. Kdo to jenom mohl psát?" vrtalo mi v hlavě. ,,Doufám že to nebude ten Wolfhard, jinak jsem v hajzlu" kousla jsem se do spodního rtu.
Zvedla jsem se z postele a sundala si bundu společně s trikem. Přistoupila jsem k zrcadlu a koukla se na modřinu co mi udělal Wolfhard. ,,Bože" zamračila jsem se . Zapípal mi telefon, což znamenalo novou zprávu.
V tý podprsence ti to sluší
Rychle jsem zvedla pohled na okno a koukala kdo mě sleduje. Nikdo nikde. Třeba to psal můj vtipálek soused jménem Noah, ale sakra proč by to psal přes jiný číslo.
Zhluboka jsem se nadechla a začala odepisovat na zprávu.
Nevim kdo jsi a kde jsi vůbec vzal moje číslo, ale každopádně.. Dělá ti dobře mě sledovat co právě teď dělám?
Odeslala jsem zprávu a stále čekala u okna na odezvu. Celkem jsem se bála, kdo by taky ne.. Začala jsem si stresem kousat nehty. Obvykle to nedělám, ale prostě teď.. Zabzučel! Rychle jsem čapla telefon a koukla se co ten dotyčný napsal.
Dneska ve 20:00 zlato u jezera v parku. Jinak hezká podprsenka s krajkama :*
Naštvala jsem se. Otevřela jsem okno a trošku se naklonila, abych viděla kdo to na mě pořád čumí. Nikoho jsem neviděla. On je snad schovanej v keři nebo co. No každopádně dneska se to dozvím. Odhodlala jsem se tam jít.
Nenakláněj se tak. Pak nevidím tvoji podprsenku..
Zavrčela jsem a okno zavřela a pak zatáhla žaluziemi. Že mě to sakra nenapadlo dřív!
Sedla jsem si na postel a hlavu si opřela o ruce. Stále mi vrtalo hlavou s kým se za chvíli uvidím.
Sešla jsem schody do obýváku, kde se moji rodiče koukali na film. ,,Mami, Tati jdu se projít" zakřičela jsem a zabouchla dveřmi.
Dala jsem si do uší sluchátka a šla do parku k jezeru, kde jsem se měla s někým sejít. Pravděpodobně byl z mojí třídy. Já hlavně doufám, že to nebude Wolfhard, jinak jsem v hajzlu.
Naprosto!
Nikdo tam nebyl zatím. Teda.. Pokud někdo přijde.. Stále se sluchátkami v uších jsem si sedla na lavičku a hleděla do jezera. Tak moc jsem se zaposlouchala do písničky co jsem poslouchala, že jsem ani nevnímala svět. Bylo to.. bylo to jako kdybych se ocitla v nějakým nádherným světě.
Najednou mi můj nádherný svět přetrhl dotyk. Chladná ruka se dotkala mého ramena. Dotyčný si sedl vedle mě a já se probudila z mého snění. Otevřela jsem oči a sundala si z uší sluchátka. Otočila jsem se a vedle mě seděl přesně ten, kterýho jsem nechtěla.