Kočičí Prokletí Ladynoir

44.

Mari a Adrien dojedi, zaplatí a vydají se ven, procházejí se a kecají a jsou daleko od pekárny. A najednou dopadne jedna kapka pak zahřmí a opravu moc zacne pršet že oba promoknou na kost. Oni se na sebe podívají tím způsobem že to nebyl dobrý nápad a oba rychle utíkají zpět k pekárně. Dojdou dovnitř úplně promkly a zhluboka dýchají...páč zaběhli maraton. ,,No....tak to je v haji" vytahne Adrien mokrý mobil z kapsy. ,,A sakra..." On jen něco naštvaně zabručí. ,,Zkus ho dát vysušit..." ,,Asi jo.." Mari kývne. ,,Skvělý....co teď..."
,,Měli by sme se převléct. Hádam že tu asi suchý věci nemáš..." ,,Jasně....to víš nepočítal jsem že budu u tebe tak jsem si Zapoměl vzít kufr." ,,Trochu sklidni tu ironii. Mám tu něco a mohlo by ti to být." jde ke skříni kde má odložené všechny své ušité návrhy a vytáhne to oblečení na Kocouruv styl akorát bez masky a podá mu to. ,,Zkus to nezničit jo ?" ,,Prosím tebe co máš s tím ničením vždyť jsem neškodný středoškolák" zasměje se a vezme si to a jde směrem koupelna. ,,No a proto si mi zlomil židli" rozesměje se a rychle se převléka mezitím co není Adrien v pokoji a modlí se aby ji tam nevešel. Jen v koupelně protočí očima, převlekne se a sleduje svůj odraz v zrcadle. Pro sebe se usměje a sebere kousky věci a jde za ní.
,,Máš sušičku?" ,,Jo" veme své věci, veme mu z rukou i jeho věci a jde na dolní poschodí do koupelny kde je i sušička a vše tam dá a zapne. Adrien si vezme jen nějaký suchý hadřík, dojde se posadit na gauč a vysušuje mobil. Adrien si vezme jen nějaký suchý hadřík, dojde se posadit na gauč a vysušuje mobil. Mari si sedne na židli a vydechne si.  ,,Díky Marinette" usměje se a dál se věnuje mobilu. ,,V pohodě není zač." ,,Tak napady co dělat...dokud nepřestane pršet." ,,Hmm...netuším...Ale asi si jdu udělat kakao chceš taky ?" ,,Klidně..." ,,Fajn" usměje se a jde do kuchyně. Adrien odloží mobil a koukne na notebook kde nabíhájí nová nová upozornění, tak zvědavě nakloní hlavu a jde se kouknout a vidí účet Lotta a nechápe tak ho vrátí zpět kde to bylo a sedne si na gauč a přemyšlí. Po chvíli dojde do pokoje Mari se šálkami kakaa a položí je na stůl u notebooku. Koukne na notebook a jen ho zaklapne. On jen sedí a kouká do blba v hlavě mu víří myšlenky jako WTF...o co ji jde... Ona na něj koukne a podá mu šálek. ,,Eeh..si v poho ?" ,,Jasně" nahodí svůj usměv. ,,Tak fajn." Napije se a pořád se snaží přijít na to proč.

Chvíli sedí a pak Marinette na mobilu volá Alya. Mari to zvedne. ,,Ahoj Kočko! Kde jsi byla?" ,,Ahoj Alyo nějak mi dnes nebylo dobře..." ,,Hmm...máme hromadu úkolu a prý ti to mám donést. Jsi doma?"
,,Jo ale nemusíš chodit venku je nehorázný lijak. Ještě zmokneš a to nechceš...věř mi... Klidně mi to pošli přes Mess."
zasměje se. ,,Hmm...stojím před pekárnou a mám něco čemu se říká pláštěnka a deštník....takže makej!" ,,Alyo ty seš blázen" rozesměje se. ,,Už jdu vydrž..."
Mari utíká dolů div se nezabije a otevře jí. Alya se schovává pod malinkou stříškou u baráku a směje se. ,,Alyo jsi blázen..." ,,Já vím" směje se dál. ,,Takže mě určitě pozveš dál.." ,,Ehh...jasně pojď " zasměje se. ,,Dík.." vejde dovnitř. ,,Nějaká moc rozesmátá....snad nejsem až takový blázen." ,,Ne ale to je jedno já se směju dnes celý den..." ,,Fajn...že bych přečkala s tebou noc a pobavila se taky." ,,Noo....Tak to nebudeme sami..." zasměje se. Nechápavě na ni koukne. ,,Co?"  ,,Uhm...jaksi už tu jednoho návštěvníka mám" směje se. ,,Zkus hádat..." ,,Počkat co?" zvědavě nakloní hlavu
,,Někdo z holek nebo kluků,  protože nás dost chybělo a nebo Luka" šťouchne ji. ,,Je to kluk ale Luka ne" směje se když ji štouchne. ,,Však uvidíš a předem tě upozorňují své uštipačné poznámky si nech" ze smíchem ji štouchne tentokrát ona. ,,Marinette no taaaak kdo je to...která otravná osoba nedala Mari pokoj??" ,,Heleď my sme pracovali na projektu z ajiny takže učitelka" zasměje se. Koukne na ní. ,,Ty tady máš Agresta" křikne. ,,Heh...no jo..." ,,Neměli jste na tom projektu dělat včera ?" ,,No však jo...ale nějak sme to dnes museli dodělávat.." ,,Spal tady?" ,,Ehhh....víceméně..." ,,No tak to vás nebudu přece rušit" rozesměje se. ,,Rušit ? A z čeho prosím tě ?" nechápavě se zakření. Ušklíbne se. ,,Kdo ví ale celkem vám to spolu jde když vás učitelka pořad spojuje" uchechtne se a poda ji tašku. ,,Tam jsou všechny úkoly." ,,Jo v úkolech a projektech se nedá co pokazit...i když Agreste..." vzpomene si jak jim jednou polil tu biologii. ,,On je schopen všeho..." ,,No jo proto vás nebudu rušit" vyplázne na ni jazyk a otevře dveře.
,,Měj se kamoško" rozesměje se a sprintuje.  ,,Alyo ! Si mrtvá, já vím na cos myslela !" křikne na ní. Směje se až ji tečou slzy. ,,Alyo Alyo" kroutí hlavou. Tikky se objeví vedle ní. Marinette na ní koukne. ,,Měla bys dávat pozor na věci které máš otevřené." ,,Co?" ,,Adrien malém zjistil že sis vytvořila ten fake profil." ,,Proboha" vytřeští oči. Tikky kývne. Mari jde zpět do pokoje. Adrien je ve stejné poze a oprírá se o bradu. Mari tam dojde a sleduje ho. Jen na ní koukne. Pořad ho sleduje a pak si sedne. ,,Co je?" ,,Uhm....nic..." ,,Fakt?" Kývne a sklopí pohled do země. ,,No dobře." Mari se otočí k notebooku a rychle odstraní z pozadí ten účet Lotty a přemýšlí. Adrien zapne mobil a sleduje. ,,Adriene ? Zahrajeme si něco ?" ,,Klidně." ,,Tak pojď sem a pozor na mojí novou židli" zasměje se. ,,Nemám si radši sednout na zem?" uchechtne se. ,,Hmmm" zamyslí se. ,,Ne budu štědrá." ,,No fajn..." Mari zapne hru. Adrien si vezme to ovládání a sleduje. A začnou hrát. Mari vyhrává protože prostě je best. A hrají až do večera a nakonec Adrien vyhraje aspoň jednou protože ho Mari nechala.
,,Končím proti tobě se hrát nedá." ,,Vždyť si jednou vyhrál" zasměje se. Něco zabručí. ,,No taaak.." ,,Hmm" na oko se urazí. ,,Adrieneee..." ,,Ano?" ,,Neurážej see." Vyplázne jazyk a otočí se. ,,Adrieneeeeee" vstane a zezadu se mu pověsi na záda tak že seshora na něj kouká. ,,Copak?" ,,Už se odurazíš ?" zasměje se. ,,Hmm.....ještě chvíli." ,,Aleee no taaak." ,,Co?" Zasměje se. ,,Nemůžeš být uražený." ,,Proč ne?" Uchechtne se. ,,Protože nemám ráda když si uražený." ,,Hmm" ušklíbne se. ,,Vážně..." Pokrčí rameny a zadívá se na nějaký bod v dáli. ,,Heleee..." Pousměje se. Mari ho pohladí po vlasech. Úsměv se mu zvětší a kouká pořad na stejné místo. ,,Pořad si uražený ?" ,,Možná." Vtisne mu pusu do vlasů. ,,A teď ?" ,,No fajn vyhrála jsi" zakloní hlavu do zadu aby ji viděl do očí. Usměje se a zadíva se mu do nich. On se taky usměje. Ona se usměje a on ji pohladí po tváři. Úsměv se ji zvětší. ,,Si rozkošný." ,,Ale prosím tebe." ,,Vážně..." ,,Když myslíš." ,,Nemyslím vím." ,,Tak když víš." Mari se rozesměje. Adrien si sedne aby nemusel ohýbat hlavu. Mari si taky sedne a zamýšlí se. Adrien se opře o ruce a přemýšlí taky. ,,Kolik je? Podle světla to vidím na spánek." ,,Huh ?
Bude půl desátý" koukne na mobil. ,,Takže spát?" ,,Vypadá to tak jelikož je zítra ta škola." Kývne a protáhne se. Mari se protáhne vypne počítač a veme si triko a kraťasy co má na spaní. ,,Půjdu do sprchy" jde tam. ,,Jasně" opře se o ruku a sleduje jak odchází. Mari dojde do koupelny, zavře dveře, svleče se a stoupne si do sprchy a jde si dělat večerní hygienu. Adrien jen jde do kuchyně se napít a sleduje Plagga. Adrien je dole a kouka na zprávy jestli se něco neděje. Mari udělá postel a pak ještě dá mobil na nabíječku a sedne si na gaučík. On vypne telku a vydá se za ní. Sedí s pohledem v oknu, tak tiše a jemně, klidně a vyrovnaně jakoby snad nebyla ze země, tak půvabně a s grácii....jako víla... Zavře tiše poklop a sleduje jí a nemůže z ní spustit oči. Zatím nevycítila jeho přítomnost. Dojde k ni. ,,Občas si říkám zda si ze země" šeptne. Koukne na něj. ,,Proč?" zasměje se. Dívá se na ní. ,,Protože tady sedíš tak roztomile." Směje se dál a jen neví co říct. ,,Tak já ti tady hazím lichotky a ty se my směješ jo....pfff.." dramaticky dopadne na gauč a sleduje jí. Jen se nad něj nahne a usměje se. ,,Děkuju ti za lichotku" vtisne mu pusu na nos a rozesměje se. ,,Vtipné....velmi vtipné" zasměje se. Jen na něj vyplázne jazyk. Adrien na ní udělá škleb a Mari se na něj zašklebí taky.  ,,No fajn fajn..vedeš." Vítězně se mu zadívala do očí a usmála se. Protočí očima a ušklíbne se. Jen se mu opře rukama o hruď a pořad se vítězně šklebí. ,,Baví tě to" zakroutí hlavou. ,,Ani nevíš jak..." zasměje se. ,,Že bych radši šel" uchechtne se. ,,Ne" zakroutí hlavou. ,,Pořad lije..." ,,Sakra..." Mari se zasměje. ,,Hele nehraj si na to že tu semnou trpíš!" Adrien se chytí za srdce. ,,Jsem tady strašně moc tyraný Ale nepovídej a čím ?" směje se dál. ,,Tebou" zatváří se jak ublížené kotě. ,,Ale no tak ja tě tu týrám jo ?
Co s tím uděláme ??" pohladí po tváři a palcem mu projde po rtech. Pokrčí rameny. ,,Budeš muset být hodná holka." ,,A co to zahrňuje." ,,Nevím...co by jste navrhla na konfort?" ,,Hmm...nevím....a tebe něco napadá ?" ,,No právě že ne." ,,Takže co teď ?"
zadíva se na něj a chvíli se mu dívá toužebně na rty a pak se znovu koukne na něj. ,,Co budeš chtít.." ,,To by nebyl dobrý nápad..." ,,Proč ne" uchechtne se. ,,Proto" pořad na něj zasněně kouká. ,,Kdo ví" zadívá se na ní stejným pohledem. Marinette mu začne hypnotizovat rty a přemaha ji znovu známá touha po něm. Přisune se k ní blíž a pořád ji sleduje. Hledá mu na tváři nějak náznak že může...a zase je z něho úplně mimo. Jen se usměje a jemně kývne. Usměje se,  chytí ho za tvář a okamžitě ho dlouze políbí. On ji začne polibky oplácet. Začnou se hladověji líbat. Adrien ji obejme kolem boků a vytáhne na sebe. Mari ho hladově líba a hladí ho po tváři. Pevně ji obejme a vyleze po schodech do postele kde ji něžné položí. Zadíva se mu úžasle do očí a zkousne si ret. Objeví se nad ní a pohladí ji po tváři. Mari se usměje.  ,,Jsi nádherná" oplatí ji úsměv. ,,Ty taky nejsi k zahození, právě naopak..." usměje se víc. Zasměje se. ,,Ale i tak nechci abys mě ráno zabila." ,,Za co zas ?" zasměje se. ,,Za všechno" ušklíbne se a ještě ji políbí. Polibek mu oplatí z láskou. ,,Kdybych se chystala tě zabít tak bych v tomhle nepokračovala" řekne mezi polibky. Jen se odtáhne a zhluboka nadechne. ,,Pokračuj a podlehnu ti" uchechtne se. Ušklíbne se a z veškerou vášní co v sobě drží ho políbí. Oplácí a vzpomene si na ten profil a odtáhne se. ,,Mari...tohle nejde." ,,Proč?" Posadí se vedle a koukne na ní. Ona jen pevně semkne víčka k sobě a přemýšlí jestli teď není ten čas mu říct že to ví. Adrien si lehne vedle ní a přemýšlí. ,,Omlouvám se vydechne s povzdechem. ,,V pohodě nemůžeš za to." ,,Kdybys jen tušil co se ve mě odehrává....." Podívá se na ní. ,,Jsem tu pro tebe....takže kdyby něco tak mi to řekni." Jen stiskne čelist. ,,Nemůžu..." stečou ji slzy. ,,Marinette...." Posadí se a přitáhne si ji do náruče. ,,Neplakej.." Obejme ho protože teď ho potřebuje. ,,Je to vše tak těžké...." ,,Chápu..." Pevně ji obejme. ,,Díky" smrkne. Osuší ji slzy a políbí na tvář. ,,Bude dobře." Pokusí se o úsměv a kývne. I s ní v náruči si lehne a přikryje je oba. ,,Zítra je škola tak ať se vyspíme." ,,Máš pravdu" přítulí se k němu a pomalu zavře oči. ,,Jo...spi sladce" šeptne ji do ucha a jemně hladí na boku. Zívne si a pomalu odpluje do říše snů protože to hladení jí uklidňuje a uspáva. Adrien se usmívá a trošku se mu motá hlava tak na to nereaguje a odpluje do říše snů s ní. A spolu v objetí klidně spí.

Tuhle kapitolu věnuji beruza
Protože i mě chybí to psaní a uteklo nám to rychle.... 😌😌😌😂😂😂❤️❤️❤️