Kočičí Prokletí Ladynoir

15.

Kocour se zastaví kousek od pekárny a chce přejít silnici....a ten idiot se nerozhlédne a pomalým krokem se vydá na druhou stranu a ve svých myšlenkách hluboko ponořený si nevšimne auta který vyjelo ze zatáčky a plnou rychlosti do něj narazilo.....Kocour jen zaskučí a odskače na třech nohách dal od silnice.

A Mari jde ze školy, rozloučí se z Alyou a Ninem a jde směrem k pekárně a uvidí černou zraněnou kočku a jelikož si myslí, že i Kocour je člověkem tak ji nedojde že to ten Kocour. Dojde ke skučici kočce a přijde ji ho strašně líto.
Kocour se stočí do klubíčka a přeje si ať ta bolest odstoupí. Mari se k němu skloní
,,Oh ubohá čiči kdo ti co udělal" opatrně mu veme tlapku a zkoumá co s ní má. Zvedne na ni svůj zelený pohled a rozklepe se. ,,Neboj se
No co komu patříš ?" zkouma ale nic. ,,Hmm...nemůžu tě tu nechat.." zamyslí se.
,,Tak jo vemu tě domu" a koukneme na tu packu...jaká to ironie, Mari má zraněnou taky ruku. Ale Kocour přes tu bolest to nevímá
,,Mňau" koukne na ni a přemyšlí co se stane když promluví.
Mari si ho veme opatrně do náruče a vydá se domů. Kocour se ji opře o rameno a odychne si.
Mari vyjde schody do pokoje a položí kocoura na koberec s jde si odložit věci. Lehne si a packu si narovna aby nebolela. Mari si veme lékárnícku a jde za ním na koberec. ,,Tak se na to podíváme." Kocour ji jen sleduje a nic nedělá. Koukne mu na packu a pak z analyzuje co s ní je. ,,Hmm...zlomené to není...spíš moc naražené...obvazu ti to a spevním." Pořád leží a jen kouká na ni a strati se ve svých myšlenkách. Obvazuje mu to a spevňuje gazou. ,,Au" prskne když mu zatlačí na místo kde to bolí. Mari na něj vyjukaně koukne. Ne proto že by neviděla nikdy mluvící kočku ale protože jí došlo co prašivá kočka udělala... ,,Teda Mňau" zamňauká. ,,Tohle nezamluvíš." ,,No tak ne no" protočí očima. ,,A díky." Koukala na něj a měla tolik otázek ale věděla, že nemůže...až bude s ním jako Beruška. Položí si hlavu na packy a povzdechne si. ,,Kocoure ?" vydechne pořád nevěřícně. ,,Ano?" Zvedne hlavu. V duchu jen kroutí hlavou...ne ne ne ne....tohle neudělal...jak se to stalo....proč ? Snad ne....ne....prooč ? Měla chuť se rozplakat...tolik ji to vzalo. ,,Půjdu" s námahou se postaví a kouká kudy vyrazí. ,,Ne Kocoure..... Musíš tu zůstat, aspoň pár dní než se ti to zahojí. Budu ti to převazovat." ,,Nechci být na obtíž." ,,Nebudeš neboj se." Zadíva se na ni a natočí hlavu na stranu. ,,Proč si kočkou ?" prostě to nevydržela. ,,To je na dlouho." Mari se postaví a přejde k oknu a zadíva se ven. Kocour si zase lehne na packy a zavře oči. Mari steče jedna slza a dívá se pořád do okna. Tikky se objeví před ni a pohladí jí na čele. Mari na ni koukne. Tikky kývne a povzbudivě se usměje. Mari si otře slzy. ,,Proč pláčeš?" šeptne do ticha se zavřenými oči Kocour. ,,Nepláču." ,,Tak proč jsi smutná?" ,,Eh...to je jedno...nejsem smutná." Koukne na ni a mlčí a přemýšlí kudy ven.
Koukne na Mari která je otočená.....tak vstane a potřech se vydá na průzkum pokoje a lehne si za gauč. Mari jen zaregistruje pohyb ale nechá ho tak. Povzdechne si a po několika minutách usne a Tikky se objeví u Mari. Mari na ní koukne. ,,Spí" kyvne na něj. ,,Dobře...ať si odpočine." ,,To teda." Mari si sedne na židli a přemýšlí. ,,Copak Mari" kouká na ni Tikky. ,,Mrzí mě že je Kocour pořad zvíře. Tohle jsem nechtěla" stečou ji slzy. ,,Ale on to tak chtěl proto se ti omlouvá." ,,Ne ne ne.... Já ho potřebuju..." Tikky jen postmutní a neví co říct. ,,Musím se s ním setkat jako Beruška..." ,,Počkej až bude vhodná chvíle." ,,Jo..." ,,Běž se vykoupat a pak jdi spát ať zítra vstaneš do školy já tě vzbudím kdyby něco." ,,Jo fajn.." veme si věci a jde do koupelny. Sleduje je ji a pak se leti schovat. Mari vyjde z koupelny, jde se najíst a pak něco donese i Kocourovi a nechá mu to tak aby si to našel a jde spát.

O dvě hodinky se Kocour probudí a hledá únikový východ pak si všimne jídla tak se trochu na jí a pak se vydá k oknu které se mu nějak podaří otevřít a vydá se přes parapet a okap dolů.... A Tikky ho celou dobu sleduje a když vidí že mizi do dálky tak jde za Mari. ,,Marinette" zašepta ji do ucha. Pomalu se začne probouzet. ,,Co copak Tikki ?" ,,Chtěla sis promluvit s Kocourem tak máš šanci." ,,Cože" ,,Asi před pěti minuty tak dlouho dolovat to okno až ho otevřel." ,,Sakra....může se mu něco stát. Tak jdu za ním. Přípravena Tikki?" ,,Jako vždy Marinette." ,,Tikky tečky" transformuje se. A jde do ulic hledat kocoura.

Ten leží na jedné střeše a spí nebo odpočívá. Vstane a yoyo dá za pas. Zvedne hlavu a zadívá se na ni. ,,K-Kocoure ?" Koukne zpět na Paříž. ,,Beruško ?" ,,Kocoure proč ?" ,,Nemohli jsme oba jen jeden a já jsem rad že to vyšlo." ,,Ale Kocoure...." ,,Nevadi mi to má dámo." ,,Proměniš se v opravdového Kocoura" nabírá na pláč. ,,Prosím neplakej já to zvladnu." ,,Kocoure ale já tě potřebuju" sesune se pomalu na kolena. Postavi se a po třech se k ni dobelhá a sedne si před ni. ,,Budeš mít jiného Kocoura...lepšího, který nebude mít hloupá přání." ,,Nechci žádného jiného Kocoura. Já chci tebe" vloží si hlavu do dlaní. Položí na ni zdravou packu. ,,Jsi dokonalá Beruška musíš to zvládnout a já ti věřím." ,,Ale já nechci" otře si slzy a koukne na něj. ,,Prosím ty to zvládneš." ,,Ne Kocoure potřebuju tě prosím." ,,Budu tady pořad...." Pořád ze slzama si ho velmi opatrně veme do náruče. Opře se ji o hruď a odechne si. ,,Neopouštěj mě Kocoure" šepne mu. ,,Ja tě potřebuju ty prášiva kočko. Vždy jsem tě potřebovala...." ,,Budu tady stebou pořad akorát si nebudeme povídat." ,,Ne ne ne.....Já to neunesu." ,,Jsi silná já ti věřím...." ,,Promiň mi to Kocoure ale na tohle vážně nemám..." ,,No tak Broučku." Beruška jen tiše slzí. Olízne ji tvář a drcne do ni hlavou. ,,Neplakej a žádný smutek." I přes veškerou bolest a slzy se na něj usměje. Usměje se a kouka na ni. Přivine si ho k sobě. Zavře oči a začne ji vrnět. Beruška vydechne. ,,Nezlob se na mě já prostě nerad poslouchám." Beruška kývne. ,,Měla bys jít odpočívat ať jsi silná kdyby se objevil akuma." ,,Si jedna velká černá neposlušna kočka." zašeptá slova co mu kdysi řekla jak Marinette. Podíva se na ni a prěmyšli kde to slyšel. ,,Jenom tvoje Bugaboo." Jemně mu vtisne pusu na hlavu mezi uši. Zatvaří se překvapeně a roztomile nakloni hlavu. Pohladi ho a usměje se... Vevnitř však cítí hroznou bolest...ale proč vždyť ho nemiluje tak proč ji ta skutečnost že s ní nebude bolí víc jak skutečnost, že tu není Adrien....že by...? To ne...nebo ano..? Žeby se zamilovala do své prašive kočky ?.... Kocour se na zadívá. Pořád na něj kouká. ,,Těšil jsem se až tě uvidím." ,,Já taky..." usměje se ale v očích ji jde vidět ten smutek. Znovu do ni drcne hlavou. Zasměje se nad tím. Kocour se usměje a kouká na ni svým kukučem. ,,Vážně chceš být kočkou ?" pohladí ho za ušima. ,,Nechci...i chci  ale to je jedno hlavně že jsi v pořádku ty" zavře oči a užívá si její dotyk. ,,Oh Kocoure ale tady teď nejde o mě.." ,,No jo.." ,,Kocoure já tě chci zpátky." ,,Nevim Breruško" vymaní se ji a dopadne na všechny čtyři a sykne bolesti. ,,Co se ti stalo Kocoure ?" opta se protože jí to zajima a všimne si packy kterou mu obvazala. ,,Srazilo mě auto." ,,Probuh a cos dělal ???." ,,Myslel jsem na tebe a na všechno a nedával pozor když jsem přecházel silnici." ,,Bože Číčo blaznivá." ,,Ano." Když jdeš přes silnici nemysli na hlouposti sakra. ,,Co kdyby tě srazili a nepřežil bys to !" ,,No tak bych porušil slib a nesetkal se s tebou." ,,Kocoure!" ,,Co je to pravda." ,,To bys mi snad neudělal. Ja ti zakazuju se nechat zabít !!!" zopakovala mu zákaz který mu dala kdysi jako Mari. ,,Proč." ,,Proč ?? Protože já o tebe nechci přijít Kocoure, mám tě příliš ráda na to abych snesla to, že se necháš zabít..... Já vím, že neposloucháš a nejspíš už moje slova nebereš ani vážně ale prosím...aspoň teď mě poslechni...nechci aby se ti něco stalo...." ,,Má dámo byla to chyba nepozornosti...mě se nic nestane." ,,Nepřecenuj se." ,,Tak co mám dělat zůstat ležet u své kamarádky? Vždyť to nevydržím to bych musel něco pořád dělat." ,,Ne to asi ne....Nevím...prosím aspoň dokud se ti to nezahoji tak zůstaň ležet a překonej to nic neudělani...pár dní překousneš..prosím." ,,Ale...no tak fajn co pro tebe bych neudělal." Jemně ho chytí za tu naraženou packu a jemně aby nezatlačila mu ji pohladí. Kouká na ni a přemyšlí. ,,Až budu nabručeny svedu to na tebe že jsi mě donutila ležet." ,,Tak za tebou dojdu a odbručim tě" uchechtne se. ,,Tak to budeš mít co dělat." ,,Pročpak." ,,Protože když budu nabručeny tak není lehké si semnou popovídat." ,,Ja si povídat nebudu... Ja mám jinou metodu." Kocour zvědavě nakloní hlavu. ,,Objetím ty prášiva kočičko" rozesměje se. ,,Kocour.....Bugaboo." ,,To je to samý"
podpíchne ho. Něco zabručí a otočí se. ,,Tak chceš být prášivy kocourek ?" Kocour dojde k ni a stočí se do klubíčka. Zadíva se na něho. A Kocour začne spokojeně odechovat u své Lady. Ta se jen usmívá. A kotě spí a spí a bude spát do rána. A Beruška ho po nějaké době, jemně a opatrně veme a utíká s ním domů. A doskočí na balkonek a Tikky to nevydrží a vyletí z náušnice. Jdou dovnitř a Mari položí Kocoura na měkký gaučik, dá Tikki sušenky a sama jde spát. Tikky se nacpe a jde taky spát. A všichni spí.

Tak Mari zachránila Kocoura a zjistila to i Beruška 😂😂😂
Co bude dál ☺️