Kočičí Prokletí Ladynoir

20.

Adrien dorazi do školy a všem spadne brada skoro až na zem.
Mari už dávno ve škole v novém ohozu a nevnímá okolí.
Všichni i po Adrienovi pokuluji a on dojde s Ninem do třídy a smějí se. Mari na něj koukne a taky je šoknuta z jeho nového já a teď jen ta Alya. ,,Vy dva jste se asi kruci zhodli na změně či co?" Adrien se na ně otočí a ušklibne se.
,,Změna je život Alyo." Marinette se jen uchechtne ale kývne. Adrien se otoči zase na Nina a vic si stahne rukávy.  Marinette se zas věnuje objednávání věci přes internet, dalších věcí. Alya ji sleduje a neřeší. Tak Alya pomalu a jistě zjišťuje že svoji kamošku strací takže se otoci na Mylen a zakeca se s ní.

,,Hele Alyo ?" ,,Hmm?" Otočí se na ni. ,,Alyo ? Dnes buď po škole ve čtyři u Louvru máš čas ? Nehlídáš segry nebo něco ?" Přesune se k ni.
,,No s Ninem jsme chtěli jít ven ale jestli chceš ty tak půjdu." ,,Nooo....dejme tomu že tam někdo na tebe bude čekat" usměje se a mrkne na ni. ,,Tak jo" zasměje se. ,,Jsem si jistá že budeš ráda a Nino bude dneska muset počkat"
zasměje se s ní. ,,Když myslíš" zasměje se. ,,Neboj" obejme ji kolem ramen. ,,Když bude moc chtít být s tebou tak ho klidně vem." ,,Ale on to zvládne spis bude s Adrienem vyzvitat." ,,No jo" zasměje se. Ona se rozesměje a kouká na ně dva. A obě se smějí a koukají na kluky co dělají kraviny. Adrien po chvili přestane protože ho boli ruka. Tak se všichni bavi a tak. Chloe se nějak neprojevuje a je milší.

Po nějaké době skončí škola a všichni jsou před školou. ,,Tak já mizim nepotřebuju aby mě někdo viděl." Všichni jen kývnou. Adrien se rozesměje a rozeběhne se pryč a všichni jen pobaveně kroutí hlavou. Adrien zmizi dost daleko a transformuje se a už běhá do střechách. Oni se ještě chvíli vybavuji a pak jdou domů. ,,Tak ve čtyři Alyo jo ?" ,,Jasně." ,,Dobře mějte se" kývne jim a jde domů. ,,Paa Kočko."

Mari dojde domu a do pokoje a hodí svůj bílý batoh někam do rohu do pokoje. Kocour,který leží na gaučíku, zvedne hlavu a zadívá se na ní. Mari si ho všimne. ,,Kocoure ??!" překvapeně na něj kouká. ,,Přišel jsem tě pozdravit." ,,Ty si člověk ?" hraje jakože překvapenou. ,,Jo." ,,Ale jak." ,,Beruška se přiznala že mě miluje  tak jsem se přeměnil." Usměje se.  ,,To je skvělé." ,,To jo." ,,Tak co ? Rád že si změnil zas v člověka ??" ,,Velmi." ,,Tak to je dobře." ,,To jo tak já zase půjdu." ,,Dobře...jsem ráda že jsi zpět Kocoure." ,,Občas se na tebe přijdu podívat." Uchechtne se. ,,Ráda tě kdykoliv uvidím." Zasměje se a postaví se. ,,Tak někdy večer puuurincezno." ,,Tak fajn a pozdravuj Berušku až s ní budeš" zasměje se. Usměje se.
,,Dobře." Mari se taky usměje. ,,Tak zatím" skočí na postel a pak ven. ,,Měj se." On už mizí. Mari se usmívá a jde si po svých. Kocour se prochází všude možně.

Ve čtyři dojde Beruška k Louvru a čeká na Alyu. Alya vyjde z Louvru a spadne ji brada.
,,Beruško." ,,Ahoj Alyo" usměje se. ,,Jsi člověk a Kocour?" ,,Ten taky.... A proto jsem tu Alyo... Chtěla jsem ti osobně poděkovat za všechno co jsi pro mě dělala." ,,Ale to nestojí za řeč.....opravdu jsem ti rada pomohla." ,,I tak jsem ti chtěla osobně moc poděkovat" usměje se. ,,Tak díky že sis vzpoměla tak já ti dam radu...dávejte si s Kocourem pozor kde si hrajete na kočku a myš." ,,Cože?!" ,,No včera jsem byla na balkoně a viděla jsem vás spolu a jste vážně krásný." ,,Ehhh...joo" zrudne. ,,No nic já budu muset jít." Beruška Alyu obejme.
,,Ještě jednou díky Alyo" šeptne ji. ,,Za málo" usměje se. ,,Tak nebudu tě rušit už půjdu měj se Alyo." ,,Měj se  Beruško." Usměje se a odskáče. Alya se usměje a odchazí.

Beruška skáče Paříži. Na jedné střeše leží Kocour a sleduje oblohu která je naprosto bez mráčku. Beruška si to bere k Eiffelovce na úplný vrchol a užívá si pohled na paříž před ní.

Takže v Agrestovic vile hluboko ve sklepě Lišaj pomoci akumů hleda svého syna ale v tom pocítí silné negativní emoce...řekne nějaké konini a vypustí akumu a zakumatizuje se třeba pan Holub. Beruška si užívá klid ale když zaregistruje akumu tak si povzdechne a vyráží do boje. Kocour už tam je a přemyšlí jak se přiblížit aby alergie nezačala útočit. Po chvíli tam dojde i Beruška. ,,Ahoj Čiči." ,,Bugaboo" usměje se. Beruška mu usměv opětuje. ,,Asi jsem ti to nikdy neříkal ale tenhle boj bude pro mě velmi těžký." ,,Ja vím" řekne když uvidí protivníka. ,,Ale spolu to zvládneme jo ?" ,,Počkej jak víš že jsem alergický na peří." ,,Kocourku měl by sis zvyknout na to, že ja vím vždy všechno" rozesměje se. ,,Se začnu pomalu bát že budeš vědět kdo jsem pod maskou." ,,To ne neboj se" zasmeje se. ,,No dobře" usměje se a da ji pusu na tvář a vydá se za padouchem. A daji se do boje a Kocour bojuje i se svým kychanim. Ale navzájem si pomáhají a nějak to dají. Paříž je zachráněna. ,,Tak vidíš zvládli sme to" usměje se na něj. ,,Už nikdy" řekne s ucpaným nosem. Pohladi ho po zádech. ,,Přejde ti to nebo si sežeň kapky do nosa." ,,Ne musím si vzít svoje prášky který mám...no...doma." ,,A bude to problém si pro to dojít ?" ,,Asi budu muset vstát z mrtvých a potkat se s rodinou." ,,Zvládneš to. Budu ti držet palce ať se nenaskytnou problémy." ,,No jo a kdyby něco tak se vidíme naposledy." ,,Proč." ,,Protože mě zamknou v pokoji a už nikdy nepustí" protočí očima.
,,To nemůžou !! To je na hlavu.." ,,Nejsem plnolety můžou co chtějí." ,,A co budeš dělat ??" ,,Nevim třeba zase zdrhnu." ,,Neznám tvou rodinu ale vážně si s nima nemůžeš normálně promluvit a dohodnout se nějak na pravidlech a tak ??" ,,Ne...jsou tak chladný že z nich zešílím." Obejme ho.
,,Na každý chlad funguje teplo...musíš ho jen najít." Obejme ji a smutně se usměje.
,,U nás to takhle není ale půjdu ať to mám za sebou." ,,Dobře" políbi ho. Polibek ji oplatí. ,,Bude to dobré" pohladi ho po tváři. ,,Kdyžtak se vidíme večer má dámo." ,,Dobře, budu někde tady" usměje se. ,,Já si tě najdu kdekoliv Broučku." ,,Dobře" zasměje se. Mrkne na ni vezme tyč a mizí. Kocour doskočí do uličky a detransformuje se. Beruška dojde domů a zase je z ní Marinette. A Adrien se vydává k vile. Dojde k bráně a koukne na ni a zazvoní. A vysune se ta kamera. On se do ni koukne a zase na mříže. Brána se otevře. On se nadechne a jde dovnitř. Tam je jeho otec i Nathalie. Dojde před schody a kouká na zem. ,,ADRIENE" Gabriel hned jde k němu, ale nedošlapne na jeden schod a sjede schody přímo k Adrienovým nohám. Adrien to cele sleduje a začnou se mu škubat koutky a dusí v sobě smích. ,,Eh....jsi v pohodě otče." ,,Ano...jsem." Adrien se na něj zadíva a trochu couvne aby nebyl přímo u něj. Gabriel se postaví. Vzadu za ním, Nathali je ruda jak zadržuje dech aby se nesmála a pak se uklidní a pohledem ho sleduje. Adrien ho pořád sleduje a pak se rozkašle. ,,Adriene si v pořádku ?" ,,Potřebuju svoje léky." Otec naznačí Nathalie ať je donese a ona kývne a jde. Adrien si sedne na schody a zhluboka dýchá. Po chvíli se vrátí Nathalie a podá mu léky. Vezme si a pochvíli léky zaberou a on se uklidni. ,,Adriene kde si byl ? Víš jaký jsem měl strach. Si v pořádku ?" ,,Pryč a myslím že to bylo dobrý rozhodnutí...promiň otče ale chtěl jsem vědět jestli ti na mě záleží....nikdy jsi neposlouchal moje názory ani nic." ,,Já vím...a moc mě to mrzí. Bál jsem se že jsem tě stratil a moc pozdě jsem si uvědomil že jsem se k tobě choval strašně." ,,Budu dělat co chceš ale dej mi volnost nic nechci než mít své přatele a školu" podívá se mu pevne do oči. ,,Dam ti volnosti kolik chceš jen když mi slíbiš že už neutečeš a budeš na sebe dávat pozor.." ,,Neboj se ale měl bys vědět že úrazy se stávají a měl bys chápat to že i doma se mi může stát cokoliv." ,,Jako třeba spadnout ze schodů"
podotkne na to co se stalo před chvílí. ,,Jo jako třeba to." ,,Jo zranění těm člověk nezabrání ale nechci aby se ti stalo něco vážnějšího." ,,Dávám si na sebe pozor." ,,Dobře." ,,Takže já jdu na šerm" otočí se a vyraží. ,,Dobře." Adrien vyjde a rozeběhne se do uličky. ,,Plaggu asi se praštil do hlavy." ,,Jo vypadá to tak. A nebo tě fakt má rád." ,,To teda" rozesměje se. Plagg se taky rozesměje. ,,Tak co podíváme se někam?" ,,A kam chceš jít ?"  ,,Kamkoliv." ,,Tak co tě první napadne." ,,Nevím." ,,Nemáš žádné místo kam si vždy chtěl jit ?" ,,Mužů jít kamkoliv ale problém nejsem plnolety." ,,No jo..." ,,Ale i tak skočím za Ninem a ten mě dostane kamkoliv má falešnou občanku." ,,Tak fajn jak chceš." ,,Víš co tak se jdi taky proletět kam budeš chtít akuma dneska určitě nebude" podrbe ho za uchem. ,,A když budeš potřebovat Kocoura ???" ,,Tak mě najdeš ale chci aby sis odpočinul ať mas sílu na večer" ušklibne se.  ,,No fajn zas chceš být do rána s Beruškou na střechách ?" ,,Vyčerpalo tě to ?" ,,Ani ne ale měli by jste vymyslet jiný způsob jak se setkávat." ,,Něco tě napadá." ,,Ne." ,,Tak nějak se s Beruškou domluvíme kdyby jsi ji viděl náhodou tak ji řekni že se na ni těším." ,,Jasně." ,,Tak já mizím." ,,Fajn měj se" Pomalu se rozejde směrem k Ninovy. Plagg lítá Paříži.

Tak Adrien dorazi k Ninovy a otevre mu Chris.  ,,Čau prcku máš doma brachu." ,,Jasně zavolám ti ho nebo jdeš za nim ?" ,,Nemá tam Alyu že ne." Chris zakroutí hlavou. ,,Puurfektni jdu za nim." ,,Jak se máš ty" ptá se cestou za Ninem.  ,,Dobře...." ,,A jsi hodný ?" rozesměje se. ,,Já jo to Nino zlobí." ,,A co provedl povídej" zvědave na něj koukne. ,,Minule když byli rodiče pryč tak udělal velkou party a rozbil mámě skříň." Adrien se rozesměje.
,,No škoda že jsem nebyl." ,,A kde si byl ?" ,,To je tajemství" mrkne. ,,Tajemství?" ,,Tak tobě to řeknu ale nikomu ani muk" da si prst na rty i když ví že to prcek vykecá. ,,Jasně" zajiskři mu oči. ,,Byl jsem v New Yourku tam jsem vykradl tu největší banku co tam měli." ,,Tos nemohl." ,,Právě  že jo" vezme mobil a najde fotku kde fotilu v celým černým oblečení a ukaže mu to. ,,Koukej byl ze mě špion." ,,A proč by si kradl ?" ,,Protože pracuju pro špijony" mrkne a poplaca ho po rameni. ,,Pro Špiony??" ,,Jasně" ,,A to můžeš?" ,,Nemůžu a proto je to naše tajemství." ,,Hmm." ,,Ale nikomu ani muk jo!?" ,,Fajn jo." ,,Tak se měj" zaklepe Ninovy na dveře. Chris odejde. Adrien otevře dveře. ,,Čau kámo." ,,Bro čau kde se tu bereš ?" zatváří se překvapeně Nino. ,,No byl jsem doma a otec sebou jebnul o schody a myslím že má snad otřes mozku nebo jsem mu chyběl a tak jsem se vydal na šerm ale tak nějak jsem zabloudil sem" ušklíbne se. ,,Vole fakt sebou jebnul o schody ? To by stálo za podivanou." ,,Ani nevíš jak to bylo srandovni tak moc že i Nathali se malém udusila smichem a ta se nikdy nesměje." ,,Twl měls sis to nahrát z bezpečnostních kamer do mobilu a ukázat mi to." ,,Hele já myslím že to nesmaže tak zítra ti to ukážu." ,,Fajn." ,,Tak ale teď proč jsem tady....chtěl bych někam jít kde jsem třeba ještě nebyl a jak tě znám ty můžeš kamkoliv." ,,Jasně že můžu. Máš na mysli něco konkrétního ?" ,,Cokoliv kde nebudou novináři a paparazzi a kde se člověk odváže" ušklibne se. ,,A co tak najít ti nějakou kočku ? Holka by ti život spestřila" zasměje se. ,,Haha vtipné Nino...leda tak na noc" rozesměje se.
,,Můj papinek si přeje někoho dokonalého." ,,Jako například madam Lilu ?? Nebo koho ? No jako můžeme ti najít někoho na noc. Uvolniš se a bude ti faajn." ,,Ah...madam Lila by podle mého otce byla úžasná žena." ,,Jo ale žít s tou zlatokopkou by se mi vážně nechtělo" zasměje se.  ,,To bych si vzal klidně naši školní uklízečku víc než tu mrchu." ,,Tak se přiznej bro koho z naší školy tvoje srdíčko chce ?" začne se smát. ,,No...absolutně nevím" rozesměje se. ,,Máš široký výběr jelikož je tam holek vic než kluků" směje se dál. ,,Asi si udělám seznam a budu hledat" směje se s ním. ,,Oh tak to hodně štěstí...Půjčim tužku chceš ?" směje se víc. ,,A nějaký blog budu si dělat záznami" dostane záchvat smíchu. Nino se směje se s ním pak se ušklíbne a hodí po něm blog s tužkou. ,,Můžeš začít" ušklíbne se. Chytne to a se smichem začne přemýšlet. ,,No to jsem zvědav které holky budou tvoje vyvolené
afektovaně a dramaticky zahraje damičku co omdlívá. ,,Všechny ti padnou k nohám bro." ,,Znám jen naši třídu ale co takhle začít od prvaček ty jsou hotovy jen na ně kouknu" uchechtne se. ,,Jak je libo pane Agreste"
zasměje se. Položí blog vedle sebe.
,,Tak a ty bys mi mohl nechat udělat falešný doklad ať mám klid." ,,Ty máš takové štěstí že mám 3D tiskárnu. Co bys beze mě dělal"
uchechtne se. ,,Myslím že bych byl doma a poslouchal papinkovo kázání." ,,No jo tak potřebuju tvoje foto a údaje z občanky a jen vyměníme rok narozeni." Vytahne peněženku z kapsy a poda mu občanku. Veme si ji a jde k notebooku makat. Adrien napise Nathali ze se uvidí až zítra a dal  nic neřeší.
Po nějakém čase to má Nino hotové a podá mu nově vytisknutou občanku falešnou a i tu pravou. ,,Tak teď se dostaneš všude bro."

Pokračování příště!

Ahoj vítám u další kapitoly...

Omlouvám se že tak pozdě ale nemám tolik času