Dopis (Snarry) - Probíhá úprava

~49~

Ron s Hermionou chvátali ulicemi Prasinek k bradavickému hradu. Bylo již po setmnění,ale nalezení Harryho se jim zdálo dostatečným důvodem pro vyrušení profesora Snapea. Naštěstí měli od ředitelky školy udělen neomezený přístup,nemuseli tedy čekat až je někdo vpustí. Do sklepení se vřítili jako velká voda. Hned ve dveřích Severusovy pracovny se však zastavili a Hermiona si povzdechla.
"Už zase."
Severus Snape spal v křesle před krbem a vedle něj stála nedopitá láhev whisky.
"Tohle by se Harrymu nelíbilo."
"Máš pravdu Rone. Asi by z toho neměl radost,ale možná je to lepší než kdyby zapomněl,nemyslíš?"
"Možná."
"Tak pojď,dostaneme ho do postele. V tomhle stavu by nemělo smysl mu něco říkat."
Společnými silami ho dostali do postele. Hermiona mu na stůl nachystala lektvar na kocovinu a nechala vzkaz,aby je ráno vyhledal. Vrátili se zpět do Prasinek a ubytovali se. Oba byli příliš unaveni,než aby se vraceli do Londýna.
                          ******
Harry se díval z okna na malého Severuse jak se po zahradě honí za trpaslíky.
Vzpomněl si jak těžké byly začátky před sedmi lety. O dětech nevěděl vůbec nic a jediný vzor rodiny měl ve Weasleyových. Spoustu nocí probděl a při každém náznaku pláče začal panikařit. Ale zvládl to. Byl na sebe pyšný,protože tahle zkušenost byla mnohem těžší než boj s Voldemortem.
Na americké ministerstvo se nechal zapsat jako Severusův opatrovník pod falešným jménem James Black. Pod tím samým pseudonynem začal psát do amerického týdeníku příběhy o všem co zažil. Dobře mu za to platili,tak nemusel vůbec použít svůj trezor u Grinngotových.
Otočil se a zahleděl se na krbovou římsu. Byly na ní jeho nejdůležitější poklady. Sverusova fotka z novin,vedle fotografie Rona a Hermiony z jejich svatby,album,které dostal od Hagrida,rozbité zrcátko od Siriuse i svůj první dopis z Bradavic. Čestné místo zaujímala již deaktivovaná komunikační mince s posledním Severusovým vzkazem.
Sbohem Harry!
Pousmál se. Každý den posledních sedm let sám sebe týral vzpomínkami na ně,na své milované.
Vydal se na zahradu za malým chlapcem,který mu byl majákem na této nelehké cestě.
                              ******
Severus nevěděl,zda má cítit hanbu za to v jakém stavu ho jeho přátelé našli nebo jestli se má poddat radosti z jejich vzkazu.
Hned jak se dáš do pořádku přijď za námi do Prasinek. Máme ověřené informace o Harrym.
Harry! Jeho milovaný Harry je naživu! A možná ho Hermiona dokázala i najít. Věděl,že jí může věřit,že ona to dokáže.
Kašlal na to,že večer vypadal jako hospodský povaleč,bylo mu fuk co si o něm přátelé pomysleli,radost u jejich vzkazu,to jednoduše přehlušila. Neváhal a okamžitě se vydal do Prasinek.
Během vyprávění se v Severusově tváři střídala spousta emocí. Radost,štěstí,překvapení,ale i vztek.
"Ten zatracený starý blázen. Celou dobu nás nechal hledat naslepo a přitom věděl,kde Harry je!"
"Uklidni se Severusi!"
Ron na poslední chvíli zastavil svého bývalého profesora před okamžitým vpádem do ředitelny.
Severus funěl jako rozzuřený býk,přesto však ustoupil od krbu a posadil se zpět.
"Z toho co nám Jackson řekl víme,že to místo je chráněno kouzlem. Netuším jaké kouzlo použili,ale mohl by to vědět právě Brumbál. Budeme s ním muset mluvit,ale asi by bylo dobré,kdybychom to zkusili po dobrém."
Severus se na Hermionu nedůvěřivě zadíval,ale nakonec rezignoval.
Vydali se do Bradavic a ředitelka McGonnagalová byla velice překvapena,že chtějí mluvit s Brumbálovým portrétem. Ovšem vysvětlení,že se jedná o Harryho pro ni bylo dostatečným důvodem,aby je nechala v ředitelně o samotě.
"Dobrý den pane profesore."
Hermiona nasadila zdvořilý tón a doufala,že Severus zvládne ovládnout vztek.
"Zdravím paní ministryně, pane Weasley, Severusi. Co vás za mnou přivádí?"
"Našli jsme Harryho."
Brumbálova podobizna na okamžik zavřela oči,jako by se tiše modlila.
"Tak tedy nastala ta správná chvíle."
"Správná chvíle? O čem to mluvíte? Celou dobu jste věděl,kde Harry je!"
"Uklidni se Severusi. Harry není sám,kdo uzavřel dohodu se Smrtí."
"V-vy taky?"
"Ano. Smrt mě seznámila s některými svými plány. Ovšem pokud bych byl schopen mlčet,byla ochotna své tresty zmírnit. Dokud trval její trest pro Harryho,nebylo možné jej najít a nesměl jsem vám říct nic z toho co vím. Porušení by znamenalo Harryho okamžitou smrt. Odpusťte starému bláznovi,který doufal,že něčemu pomůže."
Po nekonečně dlouhé chvíli ticha se Hermiona opět ozvala.
"Pane profesore,víte jaká ochranná kouzla Harry na dům použil?"
"Jistě. Žádná zvláštní. Dům má dva strážce. Harryho a mě. Teď už vám mohu prozradit jeho polohu,ale dokud vás sám Harry nepozve dál,nedostanete se k němu."