Dopis (Snarry) - Probíhá úprava

~20~

Jako stín se profesor lektvarů blížil k hranicím bradavických pozemků odkud se přemístil na Malfoy Manor. Pán zla svolal své věrné služebníky. Za chůze si Severus upevňoval svou nitrobranu. Byl si moc dobře vědom,že prozrazení čehokoliv co se týká Pottera nebo řádu by mělo katastrofální následky.
Nebyl nijak nadšen svým místem po boku Pána zla,ale nezbývalo nic jiného než se posadit. Tiše se modlil,aby dnešní schůze byla čím jak nejkratší.
"Mí milí věrní! Vaše akce na západě Londýna byla úspěšná. Zbavili jsme se další části mudlů."
Severus znervózněl. O žádné takové akci nevěděl což znamená,že jsou i svhůze kam ho Pán zla nezve. To nevěstí nic dobrého. Už teď věděl,že bude muset neprodleně za Brumbálem. A má po klidném večeru.
"To by mohlo být vše. "
Smrtijedi se začali zvedat a trousit k východu. Snape však byl zadržen.
"Severusi, ještě na chvíli zůstaň."
Severus se poklonil a usadil se zpět na své místo.
"Ano můj pane."
"Dostalo se mi informací,že Potter nevypadá vůbec dobře. Jaká to škoda."
Voldemort se teatrálně chytil za srdce a Severus se pečlivě schoval za svou chladnou masku.
"To je pravda můj pane. Sleduji ho od jeho příjezdu a zdá se,že mezi námi dlouho nebude."
"Opravdu? To je potěšující i znepokojující zároveň. Severusi řekni,učil jsi někdy někoho nitrobranu?"
Snape cítil jak mu útroby sevřel strach,ale nasadil svůj podlézavý tón.
"Ne můj pane. Lidé,které znám nejsou hodni tohoto umění a domnívám se,že nejsem ani já vhodným učitelem. Nemám dostatečné znalosti."
Pán zla si Severus měřil nedůvěřivým pohledem, ale nakonec přece jen uvěřil.
"A kdyby se někdo v Bradavicích chtěl učit za kým by šel?"
"Domnívám se,že jedině Brumbál by byl schopen něco takového učit. Ač máme spoustu schopných profesorů,nikdo z nich tuto techniku neovládá."
"A Potter je s Brumbálem často?"
"Co je mi známo měli se scházet za účelem nácviku obranných kouzel,ale netuším zda se nakonec opravdu setkávají,poněvadž je Brumbál často mimo hrad."
Voldemort si mumlal sám pro sebe,z čehož Severus zachytil pouze jedinou větu.
"To by mnohé vysvětlovalo."
Byl neklidný,nevěděl co si má o celé situaci myslet.
"Již můžeš jít Severusi."
                          ******
Harry seděl ve výklenku a pozoroval hvězdy nad bradavickými pozemky. Byl tak zamyšlen,že neslyšel příchozího.
"Ten pohled se neomrzí,že ano?"
Mladík sebou trhl a leknutím vyskočil. Řediteli Bradavic v očích hrály pobavené jiskřičky.
"Neboj nepřišel jsem ti udělit trest."
Harry si oddechl a posadil se zpět do výklenku.
"Mám dojem Harry,že spolu nemluvíme jako dřív. Jsi uzavřený a to je chyba."
Na okamžik se střetli pohledem a Harry odpověděl.
"Nejsem uzavřený,jsou lidé se kterými mluvím,ale ne vše mohu probírat s vámi. Nejde o to,že bych nechtěl nebo vám nedůvěřoval. Ale jsem si vědom všech rizik,které naše rozhovory obnáší."
Brumbál se na Harryho potutelně usmíval.
"Ale profesor Snape evidentně tyto rizika podstupovat může."
"Vám vadí,že se se Snapem bavím?"
"S profesorem Snapem Harry. Samozřejmě,že mi to nevadí. Ale měl jsem za to,že je ještě ve větším nebezpečí než kdokoli jiný a z tvé řeči vyplývá,že se snažíš okolí chránit."
Harry se mračil na okenice a přemýšlel nad správnou odpovědí.
"Odháněl jsem přátele,abych je ochránil. Strávil jsem léto na izolaci,aby byli v bezpečí. Odmítal jsem profesorovu pomoc,aby ho Voldemort neodhalil. Ale zbytečně. Ti všichni jsou natolik neoblomní,že slovo ne,pro ně nic neznamená. Být sám není síla. Měl jste pravdu. Když jsem s Ronem a Hermionou,je mi dobře. Se Snapem se cítím..."
Harry přestal mluvit,uvědomil si,že ani neví co přesně cítí.
"Každý člověk je jiný,ale znám jen pár lidí o kterých bych řekl,že jsou výjimeční. Ty mezi ně rozhodně patříš Harry."
"Ne pane. Jsem úplně obyčejný. Nic výjimečného na mě není."
"Jsi Harry. Ty to nevidíš,ale lidé okolo tebe ano. Dokážeš své štěstí obětovat na úkor záchrany ostatních. Tohle je výjimečné. Taky vidíš v každém aspoň kousek dobra,to jsi mi ukázal už při našich hodinách. Dáváš ostatním druhou šanci. Ach Harry je toho spousta čím se lišíš. Domnívám se,že dívka se kterou se rozhodneš strávit život bude opravdu šťastná."
Harry zčervenal jako rajské jablíčko.
"To si nemyslím pane."
Brumbál se jen uchechtl.
"Jednou se někdo takový najde Harry,ať to bude nějaká slečna nebo třeba horský trol. Každý za svůj život pozná někoho,kdo mu ukradne srdce. Dobrou chlapče."
Harry se za Brumbálem díval ještě dlouho poté co odešel. Netušil,že jejich rozhovor nebyl úplně soukromý a že je pozorován profesorem lektvarů.