Dopis (Snarry) - Probíhá úprava

~24~

Schůze Fénixova řádu se tentokrát táhla. Severus podal informace hned na začátku a pak už jen seděl a poslouchal na půl ucha. V myšlenkách byl v Bradavicích u Harryho.
"I když se neptáte,stejně vám odpovím. Měl jsem vztek sám na sebe. Před někým na kom mi hrozně moc záleží jsem se choval jako naprostý idiot a obával jsem se výsměchu a odsouzení. Ale mé obavy byly zbytečné."
Harry zvedl hlavu a lehce se usmál. Severus se v tu chvíli ztratil v jeho očích. Nedokázal rozpoznat co za emoci se v nich odráží,ale ty drobné jiskřičky s jakými se Harry na svého profesora díval byly úžasné.
Snape by si nejspíše ani neuvědomil,že schůze skončila,kdyby ho Brumbál nevytrhl ze zamyšlení.
"Tak mám dojem Severusi,že nejen Harry je zamilovaný."
Severus se na ředitele podíval pohledem,který používal na studenty.
"K tomu se nebudu vyjadřovat. Stejně si budete myslet svoje."
Brumbál se usmíval jak půlměsíc na hnoji ještě když vstupoval do krbu.
******
Harry dopsal esej do Obrany a protáhl se. Uvažoval,že už půjde spát a zbytek úkolů si dodělá následující den,když zahučel krb a do společenské místnosti vstoupil Brumbál.
"Pane řediteli! Děje se něco?"
Mladý Potter vyskočil z křesla a přispěchal k Brumbálovi.
"Nic zvláštního. Jen bych tě požádal,abys mě někam doprovodil."
"Teď?"
"Ano teď Harry."
Harry byl z ředitelovy žádosti zmatený,ale souhlasil. Vstoupil do krbu a následoval Brumbála do ředitelny,odkud se dostali pomocí přenášedla pryč.
******
Profesor lektvarů vstal s dobrou náladou,která mu ovšem moc dlouho nevydržela. Na to,že se snídaní neúčastní ředitel školy si již zvykl,ovšem absence Harryho mu byla velice nepříjemná. Rozhodl se,že to však prozatím nebude řešit.
První hodinu měl volnou,takže se jen procházel po škole,když uslyšel zběsilý dupot. Zašel za roh a uviděl Garngerovou s Weasleym jak běží směrem k němu. Vzápětí si i oni profesora lektvarů všimli,ale na tempu neubrali. Weasley ještě něco šeptal Hermioně,ale ta s ním zřejmě nesouhlasila.
"Weasley,Grangerová! Můžete mi rozumně vysvětlit proč nejste ve vyučování a běháte tu jako zběsilé stádo koz?"
Weasley se tvářil, že by se najraději vypařil,zato Hermiona se napřímila a odpověděla.
"Omlouvám se pane profesore,ale jedná se o vážnou věc. Je velké štěstí,že jsme natrefili zrovna na vás."
Severus pozvedl překvapeně obočí a doufal,že se nic nestalo Harrymu.
"Harry zmizel."
Srdce profesora sevřel strach.
"Jste si jistí?"
"Ano pane. V noci vůbec nepřišel do ložnice,jeho věci zůstaly ve společenské místnosti a není nikde na Pobertově plánku."
Severusovi se na okamžik zatmělo před očima. Strach o svého studenta se dostal na maximum.
"Musíme to oznámit řediteli."
Udělal pár kroků směrem k ředitelně,ale Hermiona ho zastavila.
"To je další problém. Pan ředitel není v Bradavicích."
******
Harry se rozhlížel po malém útulném domku. Líbil se mu,ale stále nechápal proč tam jsou. Už se chtěl ředitele zeptat,ale on ho předběhl.
"Posaď se Harry. Máš jistě spoustu otázek."
Harry se poslušně posadil a vyčkával. Za ty roky věděl,že nemá smysl se vyptávat.
"Tenhle dům je nedaleko Bradavic,měl jsem v plánu zde strávit důchod. Ale situace se změnila. Pověz mi Harry,co si myslíš o věštbách?"
Mladík se zatvářil překvapeně, ale odpověděl.
"Já vlastně nevím. Měl jsem dojem,že věštba je daná a musí se vyplnit,ale vy sám jste říkal,že záleží jak se k ní člověk postaví. A asi to bude pravda."
"Naprosto správně Harry. Jednou mi byla vyložena budoucnost. Nebo lépe řečeno,část budoucnosti,určitý děj. Nevěřil jsem. Jsem v těchto věcech velice nedůvěřivý,ovšem okolnosti,které nastaly mě přesvědčily,že tentokrát se jednalo o pravdu. A to je důvod proč jsi zde Harry. Pokud bych nechal věci plynout,tak jak bylo řečeno,napáchal bych více škody než užitku."
Brumbál se odmlčel a nechal Harryho, aby jeho slova vstřebal.
"Takže se snažíte změnit budoucnost, kterou vám předpověděli?"
"Zjednodušeně ano."
"A jak to souvisí se mnou?"
Ředitel neodpověděl,místo toho položil svou otázku.
"Jsem starý,ale ne slepý Harry. A láska také není slepá,jak se zdá. Řekni Harry,svěřil by jsi svůj život do rukou profesora Snapea?"
Harry nad odpovědí ani nezaváhal.
"Ano pane."
"A udělal bys totéž,kdyby mě zabil?"
Harry překvapeně vytřeštil oči.
"To by nikdy neudělal!"
"Odpověz mi na otázku Harry."
"A-asi ne. Musel bych mít strach,že mě zradí. Asi bych mu už nedokázal věřit."
Na stole se objevily šálky s horkou čokoládou.
"Za běžné situace by to bylo naprosto správné a logické myšlení. Ale naše situace není obyčejná. Budu ti toho muset hodně vysvětlit."