Dopis (Snarry) - Probíhá úprava

~47~

Smrt měla pravdu. Horší bolest než okamžik,kdy Harry opouštěl bradavický hrad nezažil. Žádné Voldemortovo mučení se tomuhle nemohlo vyrovnat. Opustil všechno a všechny na kterých mu kdy záleželo. Dokáží mu někdy odpustit? Pochopí někdy,že touha po jejich záchraně a po pár okamžiků v jejich přítomnosti ho donutilo se zaprodat Smrti? Naposledy se ohlédl za místem,které mu bylo domovem. Všude kolem byly pozůstatky včerejší bitvy. Harry zatřepal hlavou. Na tohle myslet nechtěl. Budou po něm pátrat,proto se rozhodl,že jeho novým domovem bude místo,které mu Brumbál odkázal. Zase a znovu se vydal známou cestou k Eldořině domu. Chtěl zjistit,zda přežila válku,zda je malý Severus Albus v pořádku. Nikoho nepožádal o jeho opatrování. Po rozhovoru se Smrtí se rozhodl, že dostojí svého původního slibu a o chlapce se postará sám. Dům se zdál tichý a neobydlený. Harry opatrně vstoupil. V žádném z pokojů Eldoru nenašel. Vystoupal tedy po schodech a s hlubokým nádechem otevřel dveře do dětského pokoje. V postýlce tam spal magickým spánkem sotva roční hoch. Harry si byl vědom toho,co to znamená. Eldora je mrtvá. Tak moc si přál,aby se dožila konce války a Voldemortova pádu. Naklonil se nad postýlku a všiml si složeného kusu pergamenu,který vyčuhoval zpod polštáře. Opatrně ho vytáhl a rozložil.

Harry nebo kdokoliv koho pověřil péčí o mé dítě,
snažila jsem se vydržet čím jak nejdéle,ale bohužel spojení s Pánem zla mne přemohlo. Věřím však,že válka skončila a on byl poražen. Chlapci bylo devět měsíců,když jsem jej uspala. Jeho celé jméno zní Severus Albus Potter. Chtěla jsem,aby nesl jméno,které jsi mu dal a zároveň i tvé,poněvadž jsi ho zachránil. Je zapsaný na americkém ministerstvu kouzel. Jeho další život již neovlivním. Pevně věřím,že ať hocha bude vychovávat kdokoliv,bude v dobrých rukou. Prosím,řekněte mu v pravý čas pravdu o jeho rodičích. Chci,aby věděl jak jsme chybovali a jak na to doplatili.

Harry si setřel zbloudilou slzu a schoval list do kapsy k ostatním,pro něj důležitým věcem. Už se skláněl nad postýlku a chtěl malého Severuse vzít do náručí,když si uvědomil,že nejprve musí zkontrolovat Brumbálův dům. Musel se ujistit,že je  stále pod jeho ochranou a nikdo ho neobjevil. Nepřežil by,kdyby dítě odsud odnesl a dům byl obsazen kupříkladu uprchlými Smrtijedy.
"Já se pro tebe vrátím. Přísahám."
Harry se vydal na cestu. Díky ochranným kouzlům se nemohl přemístit,takže mu nezbývalo nic jiného,než jít po svých. Pro všechny případy cestoval pod neviditelným plášťem.
Ulevilo se mu,když zjistil,že dům je v pořadku a bezpečný.
Vypravil se zpět pro chlapce.
"Tak pojď Severusi."
Zrušil kouzlo kolem dítěte a vzal si ho z postýlky. Naposledy se rozhlédl po Eldořině domě a vyslal pár kouzel. Považoval za dobrý nápad uchovat rodný dům chlapce v pořádku.
Cestou se Harry nemohl zbavit pocitu,že je sledován. Byli skryti po plášťem,přesto se však často otáčel. Nakonec sám sobě začal nadávat,že je paranoidní.
Kdykoliv se podíval na spící dítě,povzdechl si.
"Jsi blázen Harry. Nedokážeš se postarat sám o sebe a chceš se starat o děcko."
Když dorazili domů,Harry hned rozdělal oheň v krbu. Znovu si prohlédl celý dům a pár pohyby hůlkou,změnil část pokoje na dětský koutek. Přenesl stále spícího Severuse z pohovky do postýlky a sám usedl do křesla a složil hlavu do dlaní.
Skončila jedna etapa jeho života. Ta,která ač byla nebezpečná,byla protkaná láskou a štěstím. Ta která mu vše dala,aby to vzápětí mohla vzít zpět. A teď ho čeká další krok. Krok do nového života,protkaného bolestí a utrpením ze ztráty. Přesto se však našel jeden světlý bod na který se Harry ve svém novém životě upnul. Severus Albus Potter.