Dopis (Snarry) - Probíhá úprava

~19~

Všem děkuji za hvězdičky a komentáře. Mám z nich ohromnou radost a nabíjí mě k dalšímu psaní. Bohužel Wattpad mě evidentně nemá rád a již několikrát se mi část kapitoly smazala. To se stalo i u 16.kapitolky,která vyšla bez konce. Jakmile bude chvilka dopíšu původní část. Na děj to ovšem vliv nemá.

Harrymu bušilo srdce jako o závod. Nevěděl zda je to od radosti,že jde do sklepení za Snapem nebo z nervozity z jejich cvičení. Sám v sobě se absolutně vůbec nevyznal. Pořád si opakoval,že Snape je jen profesor,který mu pomáhá. Nějaký vnitřní hlásek mu však našeptával,že to tak není. Že vše má hlubší význam.
Harry stanul před dveřmi do Snapeova kabinetu, zhluboka se nadechl a zaklepal. Dveře se vzápětí samy otevřely a Harry vstoupil. Severus Snape seděl za stolem a po jeho dobré náládě nebylo ani stopy. Opět vypadal jako ten starý profesor lektvarů.
"Posaďte se Pottere."
Harryho trochu zamrzel tón i oslovení,které Snape použil,ale v duchu se napomenul,že zde je kvůli tréninku.
"Cílem našeho cvičení bude zdokonalovat váš pohyb v mysli. Používat podvědomí ke svému prospěchu. Jelikož nejsem součástí vaší mysli,budeme muset použít zaklínadlo."
Harry se na okamžik zamyslel a pak se otázal.
"A jak to funguje?"
Severus si jej prohlédl a pokračoval.
"Část mého vědomí se zhmotní ve vaší mysli. Budu vás navigovat a radit vám jak postupovat. A dohlédnu na to,abyste nepřišel k újmě na zdraví."
Severus záměrně zamlčel jak se Harry dostane do svého podvědomí v bdělém stavu,chtěl se nejprve podívat jak velké škody Pán zla napáchal.
"Tak do toho."
Harry zavřel oči a čekal.
"Defensionis mentis!"
                           ******
Severus se rozhlédl po strohé místnosti. V rohu uviděl Pottera.
"Pottere? Neřekl jsem vám jak se sem dostat."
Harry se usmál a popošel několik kroků doprostřed místnosti a usadil se na zem.
"Tohle umím od chvíle,kdy jsem se naučil nitrobranu. Chtěl jsem se sem podívat v dobu,kdy tady budu sám."
Severus se na Harryho díval se směsicí překvapení a úcty.
"V tom případě nerozumím vašemu riskování. Proč jste zkoušel ovládat svou mysl zrovna v přítomnosti Pána zla? Mohl jste si to nejprve nacvičit."
Mladík se přestal usmívat a jeho pohled odrážel množství utrpení,kterým si prošel.
"Bylo by to rozumné,ale v tu chvíli jsem nemohl jinak. Nikdo si neumí představit co tady zažívám. Kolik lidí jsem viděl zemřít,kolik cruciatů jsem musel snést. Přál jsem si jen konec,nic víc."
Snape na to nic neřekl. Chápal to. Konečně měl dojem,že vidí Harryho takového jaký je. Mladého muže,který je ochoten zemřít jen aby porazil zlo.
"Máte hůlku?"
"Já ne. On ano."
"Dobře tím začneme. Představte si,že máte hůlku."
Harry zavřel oči a soustředil se na svoi hůlku. Po chvíli ucítil jak jí svírá v ruce.
"Výborně. Teď zkusíte kouzlit. Upozorňuji vás,že se vám to nemusí povést a je to vyčerpávající."
Harry pokrčil rameny a postavil se.
"To famfrpál taky."
Harrymu se nedařilo. Žádné zaklínadlo se mu nepovedlo a začínal být zoufalý. Severus ho pozoroval s obavami. Jasně na něm viděl,že je příliš unavený.
"Pro dnešek by to stačilo."
"Ne. Zkusím ještě něco."
"Dobře,ale pak spojení ukončíme."
Harry přikývl a vyslovil poslední kouzlo.
"Expecto patronum!"
Vzápětí se po místnosti proháněl panter. Harry se šťastně usmál a Severus opustil jeho mysl.
                            ******
Severus otevřel oči právě včas na to,aby stihl zachytit padajícího Harryho.
"Jsi v pořádku?"
Při pohledu na starost ve Snapeově očích se Harry vzpamatoval.
"A-no. Díky."
Severus ho pustil a Harry měl pocit jako kdyby pravě něco ztratil. Na stole se objevily dva šálky čaje a profesor také usedl.
"Zdá se,že jsi po otci zdědil víc než to vypadá."
Harry,který se zrovna napil,se zakuckal.
"P-prosím?"
Severus se tvářil nadmíru pobaveně.
"Mluvím o síle tvé mysli. Kdyby tvůj otec nebyl dostatečně silný,nestal by se zvěromágem. Na poprvé jsi předvedl obdivuhodný výkon. Můžeš na sebe být pyšný."
Mladý Potter si Severusova slova ukládal hluboko do paměti. Považoval za důležité si zapamatovat okamžik, kdy ho obávaný Mistr lektvarů pochválil.
"Děkuji. Ale mohlo to být lepší."
I přes pochvalu měl pocit,že mohl zvládnout mnohem více.
"Harry,nevím kde jsi přišel na to, že vždy můžeš udělat víc. Někdy to prostě nejde. A znám dost lidí,kterým trvalo mnohem déle provést pouhou změnu barvy a ne rovnou kouzlit."
Nastalo ticho,kdy se oba pohroužili do svých myšlenek. Nakonec znovu promluvil Severus.
"Měl jsem za to,že tvým patronem je jelen?"
"Ano. Byl to můj patron."
"Co ta změna?"
Harry se zamyslel a odpověděl.
"Možná to bude změnou vzpomínky."
"Smím vědět čeho se týká?"
Harry se na Severuse podíval s výrazem panického strachu.
"N-ne,raději bych si ji nechal pro sebe."