Dopis (Snarry) - Probíhá úprava

~9~

Harry seděl v učebně obrany proti černé magii a čekal na příchod Snapea. Vedle něj seděla Hermiona a stálo ho hodně úsilí, aby nijak nekomentoval její výměnu pohledů s Ronem, který seděl za nimi. Chápal, že o něj mají obavy, ale těch soucitných pohledů a špitání za zády měl už dost. Poctivě studoval jakoukoli knihu, která by psala o nějakém podobném případu jakým se stal on. Nechtěl Voldemorta v hlavě, ale zatím nic účinného nenašel. Cítil se vyčerpaný a každé ráno se přemlouval, aby se vůbec zvedl z postele. Ani Povzbuzující lektvar nepřinesl takový účinek v jaký doufal. Alespoň neměl nutkání spát v hodinách. Snape rozrazil dveře a celá třída ztichla.

„Schovejte si učebnice a připravte si hůlky."

Než došel ke katedře, studenti poslušně vykonali co jim řekl.

„Všichni víte, co se venku děje. S vašimi zkušenostmi nemáte šanci za zdmi tohoto hradu přežít. Na souboje nejste ani zdaleka připraveni. Taková příprava je na dlouho a vyžaduje mnoho tréninku. Ovšem štítové kouzlo Protego vám může získat ty dvě rozhodující vteřiny. Budu vás volat ve dvojících. Jeden vypálí omračující kouzlo a druhý ho odrazí štítem a obráceně. Malfoy a Goyle!"

Takto si volal jednu dvojici za druhou. Zatím nikdo neomdlel, takže všichni štítové kouzla zvládají. Harry si byl jistý, že tohle zvládne. Tohle kouzlo už použil mnohokrát, dokonce ho loni v Brumbálově armádě cvičili.

„Potter, Grangerová!"

Zaujali pozice a čekali na Snapeův povel.

„Pottere, zaútočte."

„Mdloby na tebe!"

„Protego!"

Hermiona jen lehce mávla rukou a odrazila proud červeného světa, který k ní Harry vyslal. Snape pokýval hlavou.

„A teď vy, Grangerová."

„Mdloby na tebe!"

„Protego!"

Harry hbitě vytvořil štít a sledoval, jak se k němu blíží omračující kouzlo. Oči se mu překvapením rozšířily, když kouzlo bez problému prošlo štítem a omráčilo ho. Hermiona zalapala po dechu a zděšeně si zakryla ústa. Ostatní studenti se zvedali a nakukovali na bezvládného Pottera. Snape, který se snažil ovládat své překvapení, na třídu křikl: „Sednout a ticho!"

Pak udělal dva kroky k Harrymu, namířil na něj hůlku a zamumlal zaklínadlo. Bílé světlo zasáhlo Harryho do hrudi, ale nic se nestalo. Zkusil to znovu, ovšem ani druhý pokus nebyl úspěšný.

Otočil se na třídu: „Grangerová, Malfoy! Vy dva jste zodpovědní za pořádek ve třídě než Pottera dopravím na ošetřovnu. A říkám pořádek. Bude zde hrobové ticho než se vrátím."

Vyčaroval pod Harryho nosítka a levitoval s ním směrem k ošetřovně. Cestou k ošetřovně přemýšlel co se stalo. Viděl štít, který Potter vyčaroval, tak proč to kouzlo nezastavil? Příliš mnoho otázek a žádné odpovědi.

„Severusi, u Merlina co se stalo?" okamžitě se k němu přiřítila bradavická ošetřovatelka.

„Nacvičovali jsme štítové kouzlo. Omračující kletba slečny Grangerové prošla Potterovým štítem a nepodařilo se mi ho probudit."

Madam Pomfreyová se na Snapea podívala s takovou hrůzou v očích, že mu naskákala husí kůže. Položil Pottera na lůžko a vzdálil se. Věděl, že Poppy nemá ráda, když se jí někdo plete pod nohy. Přesto se nemohl přinutit ke klidu. Nikdy neviděl nic podobného a nemohl si pomoct, ale začínal mít neodbytný pocit, že za tím je Pán Zla.

******

Ve třídě bylo opravdu hrobové ticho přerušované Hermioniným tichým pláčem. Ani Malfoy tentokrát nehýřil urážkami na účet Pottera a když mlčel on, tak i ostatní ze Zmijozelu. Nikomu by to nepřiznal, ale ve skrytu duše doufal, že je Potter opravdu Vyvolený a jednou Pána Zla porazí. Ctil zákony čistokrevných, ale vláda Voldemorta se mu nezamlouvala. Obzvláště, když se zabydlel u nich doma.

Hermiona měla hlavu zabořenou do Ronova ramene a tiše plakala. Tak strašně se bála o Harryho a nejen o něj. Každý den a hrůzou otevírala Denního věštce a doufala, že tam nebude žádné známé jméno. Ron ji neohrabaně hladil po zádech a sám přemýšlel co se stalo. Harry pro něj byl jako bratr, vzor, který je třeba následovat. Nechápal jak se mohlo Harrymu nepodařit vyčarovat štít. Vždyť to byl Harry Potter. Když zazvonilo a Snape se ještě pořád nevracel, studenti se v tichosti rozešli do svých společenských místností.

******

Severus začínal být nervózní. Poppy se nad mladým Potterem skláněla už přes půl hodiny. Většinou zná diagnózu téměř okamžitě. Když se rozhrnuly závěsy a vyšla bradavická ošetřovatelka, už podle jejího výrazu věděl, že je něco špatně.

„Tak jak je na tom?" vypálil téměř okamžitě.

„Bude potřeba kontaktovat ředitele, Severusi. Pan Potter má téměř nulovou magii, je zcela vyčerpaný. Má spoustu zhojených zranění, které byla neodborně ošetřená. V jeho těle jsem zjistila stopy lektvaru proti bolesti i Povzbuzujícího lektvaru. Jsou tam i nějaké jiné přísady, ale nedokážu je zařadit." Madam Pomfreyová se na okamžik odmlčela a pak zlomeným hlasem pokračovala: „Nevím, co se s panem Potterem přesně děje, ale pomalu umírá. Pokud se jeho stav nezačne lepšit, tak...."

„Zemře," dořekl Severus a bez dalších slov vyrazil z ošetřovny .