Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

24. Jednu rvačku, prosím

*pohled třetí osoby*

Šlapali různými chodbami. Dokonce zamířili i do projektového sálu, ale nikde nic.

,,Tak já už nevím...'' hlesla Bella. ,,Nikde nic, to už snad ani není možné...''

,,Bello, klid. Možná tu mají nějaký úkryt. Možná-'' Jasper ani nestihl doříct větu. Všichni se otočili za hlasitým zavrčením, které se ozývalo z jakési chodby. Vyměnili si váhavé a podezřívavé pohledy,následně se okamžitě rozeběhli za zvukem.

,,Myslíte, že je to ona?" šeptla Alice nejistě, když se ocitli v temné chodbě na jejíž jednom konci si pootevřenými dveřmi vybojovalo cestu nažloutlé světlo. Ze dveří se ozývali zvuky tříštění nábytku, vrčení, praskání železa a fuňení.

Jasper se ani neotočil a vydal se rychle za světlem. ,,Ne, ona ne.'' ozvala se Bella jistě.

,,Jak si tím můžeš být tak jistá?" zeptal se se zdviženým obočím Edward, zatímco rychlým krokem kráčeli ke světlu. Bella se na něj otočila a až teď si zřejmě uvědomila, co řekla.

,,J-Já nevím... Nějak... Nějak to cítím.'' pokrčila rameny. Ozvalo se hlasité zavití. Bella se znenadání rozběhla. ,,Tohle byla ona!" křikla. Doslova vyrazila dveře a okamžitě skočila po vlkodlakovi, jež byl zakousnutý v Lavarisině noze, která byla také proměněna. Srazila ho k zemi a udeřila mu několik silných ran přímo mezi oči.

Edward mezitím společně s Alice skočili po starším upírovi, který držel Lavaris za hlavu a pomalu ji otáčel. Bez sebemenšího zaváhání mu urvali hlavu a pak jen s otazníky v očích koukali na jeho ruce, na kterých chyběli dlaně. Jasper se mezitím postaral o slabého Jareda a Setha. Neskutečné množství jizev a krve lemovalo jejich obličeje a těla.

Bella si vlkodlaka pěkně vychutnávala, dávala mu jednu ránu za druhou, že skoro ani nestihl zareagovat. Nakonec se konečně sebral a odmrštil Bellu na protější zeď. S heknutím dopadla na záda. Vlkodlak k ní přiskočil a jednou tlapou přišpendlil k zemi. Bella s nechutí sledovala jeho vyceněné zuby v záplavě slin.

,,Hele pořád chci umřít se ctí. Takže jestli mě chceš zakousnout, tak si, prosím, aspoň vyčisti zuby.'' procedila skrz zuby. Vlkodlak jen víc zavrčel, otevřel tlamu a chystal se zakousnout. Ovšem... To by tam nesměla být Lavaris.

Lavaris se vyřítila zpoza jeho zad, na která mu následně skočila. Svalila ho k zemi a kousla do lopatky. Hlasitě vrčela a v jejích očích se jasně zračil hněv. Poháněla ji čirá zlost.

Vlkodlak neváhal a i s Lavaris na zádech se vyhoupl na nohy a Tristanku skolil. Během chvíle se ti rval opět rvali jako... Jako vlci...

Co se s Lavaris děje? Najednou je taková... Oslabená. Tenkrát na té pláni zvládla několik vlkodlaků a upírů najednou levou zadní a teď tohoto... Má s ním očividně potíže, ale proč? pomyslela si Bella.

Ozvalo se zakňučení a vlkodlak v tu ránu letěl do průchodu, kde předtím byli dveře - tedy, předtím než je Bella vyrazila - a vyletěl ven na chodbu. Bella neváhala, nějak vyškrábala na nohy a už si to hnala k průchodu do místnosti, ale jakmile se objevila na chodbě, nikde nikdo.

Rozhlédla se po chodbě, ale vážně nikde nikdo. Zamračila se a až když shlédla na podlahu, všimla si loužičky krve a vlčích krvavých stop. Zamračila se ještě víc. Stopy vedly ke vchodu do temné chodby, to bylo jasné.

Dobrá, tedy... Bella se s těmito myšlenkami otočila zpět do místnosti. První na koho padl její zrak byla Lavaris. Akorát se proměňovala zpět na upíra. Postavila se s námahou na nohy, zapotácela se a když se trochu zorientovala, dokulhala k Belle.

,,Bože, Lavo!" vykřikla Bella, když se všimla její neskutečně zakrvácené pravé nohy. ,,Hodně to bolí?" chtěla se sehnout a trochu zkontrolovat zranění, ale Lavaris uskočila, sice se pak trochu zapotácela, ale udržela se.

,,Nezaobírej se mnou, ale jimi! Já jsem v pohodě...'' ukázala do zdi vedle ní.

Bella nechápavě zvedla obočí. ,,Lavaris... Proč ukazuješ do zdi?" zeptala se. Lavaris se jen zamračila a svůj zrak stočila k ruce. Promnula si čelo a víčka a pak znovu koukali na ruku. Několikrát zamrkala a pak váhavě zamířila prstem na místo, kde seděl Jared se Sethem. Edward, Jasper a Alice klečeli u nich a koukali na jejich zranění.

,,Není to nic extra vážného. Pár stehů to bude, ale jinak samé škrábance a modřiny. Ovšem, nevíme co uvnitř...'' promluvil Jasper.

,,Vy tupci!" ozvala se Lavaris. ,,Všechno je vážné, pokud jim to udělali oni! Co tu tak sedíte?! Čekáte snad na to, až vám tu zemřou před očima? Okamžitě je vemte a... A-A...'' najednou přestala mluvit a polkla. Jakoby zapomněla všechna slova. ,,A... A odneste k vám! Ke...Ke Carlislovi.'' vydechla unaveně a dopotácela se ke vchodu do místnosti. ,,Tak pojďte!" křikla již naštvaně a opřela se o futra dveří. Do té doby na ni ostatní házeli nechápavé podezřívavé pohledy, ale při jejím popohnání se probrali a okamžitě vzali Setha a Jareda do náručí. S Lavaris v čele pospíchali k východu z té temné chodby.

U východu Lavaris lehce ramenem narazila do kliky u dveří, ale to nebylo nijak vážné. U východu z celého kina však narazila hlavou do dveří tak silně, až trochu zapraskaly. To už trochu divné bylo.