Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

13. Odhalení*

*pohled třetí osoby *

Vítr v tu chvíli zesílil a rozevlál sněhově bílou srst vlkodlaka stojícího mezi Trevorem a Culenny. Cenil zuby a žlutorudé oči lemované černou škraboškou mu doslova žhnuly. Černá se táhla od očí přes hřbet až po ocas a pohlcovala i všechny tlapy.

Rozhostilo se naprosté ticho. Bylo slyšet jen tiché kvílení větru a zvuk ptáků na okolních stromech. Jen pár vteřin zpátky byl vlkodlak ještě upírem a většina přítomných ani netušila, že je něco takového vůbec možné.

Bella pootevřela rty v překvapení a dech se jí zadrhl v krku. Vytřeštila oči a hlavou se jí začaly honit zmatené myšlenky, které nedokázaly přijmout to, co se právě odehrálo. Trevor ztuhl a jeho sevření se proměnilo v křečovité. Lavaris zavrčela a její oči se nemilosrdně zabodly do těch Trevorových a vyslaly k němu tichou výhružku. Udělala velmi pomalý krok vpřed se zrakem stále upřeným na svého protivníka. V jednom okamžiku to vypadalo, že se na něj vrhne a rozsápe mu hrdlo, avšak než se odhodlala, její tesáky skončily v někom jiném. Sněhově bílou srst v další vteřině zbarvila karmínová krev mladého vlkodlaka, který se odhodlal zaútočit jako první. Opustil svého zajatce a pokusil se ukončit její život dřív, než by něco takového mohla někomu udělat ona, k jeho smůle však byla rychlejší - mnohem rychlejší. Odhodila ho stranou jako nepotřebný odpad a olízla si tlamu od krve.

Její čin vyvolal vlnu vzteku a velká skupina nepřátel se na ni bez váhání vrhla. Běželi však na jistou smrt. S nikým se dlouho nezabývala, jednoho po druhém odvedla velmi rychle k věčnému spánku. Napůl mrtvý vlkodlak před ní se ještě z posledních sil snažil odplazit pryč. Obešla ho, nevěnovala mu jediný pohled a odsoudila ho tak k pomalé a bolestivé smrti. Jako poslední se odvážili dva upíři, ale byl s nimi konec dřív, než vůbec stačili něco udělat. Spal je, rozkázala Lavaris Edwardovi, který byl již volný, díky hlouposti stoupenců Trevora. Než, aby se zabýval tím, jak s ním dokázala komunikovat skrze myšlenky, raději udělal, co mu rozkázala.

Její kroky byly velmi kontrolované, ladné a pomalé. Schválně trápila Trevora, který moc dobře věděl, že nemá kam utéct. Tak nějak doufal, že to nezvládne, že je neporazí, ale strach, který vyvolávala byl silnější, než rozkaz velitele a nikdo už neměl odvahu jí čelit. A teď tam stál, sám a zoufalý s obětí v rukách, která mu už ale nebyla k ničemu. Kdyby zkusil něco udělat, zarazila by to Lavaris už v zárodku.

Bílá vlčice nečekaně vystartovala, jakmile spatřila záblesk strachu v Trevorových očích a zakousla se do jeho ruky omotané kolem krku Belly. Pevně sevřela čelist a v další vteřině vzduchem proletěla mužská paže. Její majitel vytřeštil oči a s pootevřenými ústy sledoval, jak na jeho končetinu Edward hází do ohně, ve kterém spaloval mrtvoly. Zalapal po dechu a povolil stisk druhé ruky, načež se mu jeho zajatkyně okamžitě vysmekla. Na pár vteřin se k němu ještě obrátila, aby mu mohla uštědřit pár ran. Nebránil se, připadal si náhle tak malý a neschopný, nedokázal se ubránit ani svému strachu, tak proč by se bránil bolesti.

Když byla Bella dostatečně spokojená a vybila si zlost, s odplivnutím se obrátila k Lavaris. ,,Je tvůj, vypadá to, že máš na jeho smrt větší nárok, než kdokoliv z nás.''

Bez jediného pohledu na ni udělala Lavaris dva zbývající kroky až k Trevorovi. Ustrašeně k ní zvedl hlavu. ,,Já vím, že nemá cenu tě prosit. Vždyť jsi jen nemilosrdná bestie,'' vyprsknul opovržlivě. Předníma tlapama ho přišpendlila k zemi. Stála mu na krku a svou vahou ho postupně drtila. Chtěla jeho utrpení, chtěla jeho nářek a prosení o milost, přestože mu ji nehodlala ani v nejmenším dát. Jenže on se začal zoufale smát. ,,Co si chceš dokázat? Nejsi nic... Stejně kvůli tobě přijdou o život, tak proč se tak snažíš?'' pronesl pobaveně. Věděl, že uhodil do slabého místa. Její reakce však byla naprosto jiná, než očekával. Neprojevila žádné rozhořčení, byť ho v sobě dusila a bez dalšího čekání se mu zakousla do krku. Dělala to pomalu, tak aby cítil, jak z něj prchá ta zkažená duše. Když hlavu odtrhla a odhodila na zem, spatřila na ní vyděšený výraz.