Twilight Saga: Úsvit [DOKONČENO]

11. Nečekaný zvrat*

,,Tak jsem tě konečně našel," splácnul Trevor nadšeně ruce a spokojeně se usmál.

,,Ne, to tedy nenašel, na to jsi moc tupý. Přišla jsem sama," odsekla Lavaris s přeslazeným úsměvem na tváři.

Úsměv mu z tváře okamžitě zmizel a nahradil ho naštvaný ruměnec společně s blesky šlehající mu z očí. ,,Za tu dobu, co jsme se neviděli se z tebe stal ještě drzejší fracek, než si byla. Myslel jsem, že to už snad víc nejde, ale ty očividně nemáš hranice," procedil skrz zuby.

,,Já k tomu mám ale důvod," řekla klidně a pořád se sarkasticky usmívala. Trevor pobouřeně zavrčel a zatnul ruce v pěst. ,,Ale copak, Trevore? Někdo tu má nervy?" zasmála se. Smíchy se prohla v zádech, lehce si pokládajíc ruku na břicho. Bella na ni se zaujetím koukala. Netušila, jak se dokáže zrovna v takovou chvíli bavit.

,,Nechtěj mě naštvat, mrcho," sykl Trevor na oplátku za její posměch. Snažil se tvářit hrozivě, cenil zuby a obočí stahoval do jedné tlusté čáry, ale spíše než hrozivě vypadal jen jako dost naštvaný a vyvedený z míry. Vztek, co se snažil držet pod pokličkou, byl až moc silný na to, aby ho dokázal vlastní vůlí skrýt.

Na to se Lavaris znovu a hlasitěji zasmála. ,,Tak pojď, Trevore! Ukaž, co dokážeš, jak se umíš naštvat. Nebo se snad bojíš, ty princezno?" pozvedla zvědavě obočí a pobaveně se ušklíbla. ,,Vždyť jsem jen drzý fracek, malá holka... Co proti tobě zmůžu? Není se přeci čeho bát, ne?" dodala drze a vyzývavě zvedla obočí.

Ten výraz byl asi maximum, jakýsi spouštěč pro Trevora. Ten totiž najednou působil mnohem více rozzuřeně. Ukázal na narušitelku jeho plánů a naštvaně při tom funěl. ,,Chyťte tu stvůru!" skoro zaječel. ,,Pán bude velice rád, až ji uvidí v poutech a bude ji mít ve své moci," dodal s lusknutím prstu. Jeho kumpáni se už po několikáté rozběhli vpřed, tentokrát ale za jiným cílem a všichni s naprostým odhodláním nezastavit. Jenže Lavaris očividně ani toto nerozhodilo. Ani když k ní začaly doléhal zděšené myšlenky tvorů, kterým přišla pomoci a ty krvavé od těch, kteří ji chtěli zničit.

,,Hra začíná," zazubila se se zlomyslným zábleskem v očích. Snad jako by je chtěla uklidnit, rychle se otočila a mrkla na přihlížející za ní. Následně se obrátila zpátky k lavině upírů a vlkodlaků, která se na ni řítila a zatla ruce v pěsti.

Upír, který běžel jako první, po ní bezmyšlenkovitě skočil - možná si myslel, že ji zvládne již v první vteřině. Ona však uhnula, a než stihl vůbec dopadnout na zem, chytila ho zezadu za límec bundy a odhodila zpátky na jiného upíra.

Z pravé strany na ni vyskočil další. Přikrčila se a zespoda ho chytila do rukou. Držela ho nad sebou, ve tváři naprosto neutrální výraz, kdežto jemu se po tváři rozléval čirý strach. Byl to zlomek vteřiny, kdy s ním prudce a silně mrštila o zem, přičemž bylo slyšet nechutné a hlasité křupnutí. Neváhala, nevnímala vyděšený a bolestný pohled, který k ní rychle zvedl, silou mu nemilosrdně dupla na hlavu a ta se doslova roztříštila. Zleva po ní skočil vlkodlak a s rozevřenou tlamou plnou ostrých tesáků mířil k jejímu krku. Rychle se mu vyhla, chytila ho za ocas a mrštila s ním o zem stejně jako s předchozích upírem, načež se mu z hlavy začala řinout krev. Takhle se na ni během několika následujících vteřin snažilo zaútočit ještě několik příšer, ale ani jedné se nic nepodařilo.

Lavaris ještě nějakou chvíli uhýbala, ale pak, s jasným znuděním vepsaným ve tváři, chytila jednoho vlkodlaka pod krkem a i přes jeho neustálé vzpírání a drápání kolem sebe ho pevně držela ve vzduchu. ,,Co si to říkal, Trevore?" otočila se směrem k rozhořčenému upírovi a ďábelsky se usmála. ,,Že mne tvůj pán uvidí v poutech? Uvidí možná tak mrtvoly jeho poskoků," řekla a vzápětí rozdrtila vlkodlakovi krk, načež mu hlava spadla na stranu, jeho ubohé fňukání přestalo a oči ztratily život. Jako míč ho vyhodila do vzduchu a následně do něj silně kopla, čímž ho odmrštila až za Trevora, jehož pohled byl náhle ještě zuřivější. Vztekem rudnul v obličeji, skoro mu až vycházela pára z uší a nosu. ,,Co tak čumíte, idioti?! Je to jen malá holka, snad se jí nebojíte!" zakřičel naprosto vyveden z míry. Pět upírů a asi dva vlkodlaci ho uposlechli a vrhli se znovu na Lavaris, ten malý zbytek jen ustoupil.