YOUTUBE není nic pro MĚ (Dokončeno)

Unavená ze všeho

Někdo najednou zaťukal. Rychle jsem položila fotku zpátky na stůl. Dveře se otevřely. Stál tam Peter. "Anet, vím že to teď naní vhodné ale, musíme jít nakupovat" řekl Peter. Přišlo mi to směšné. "Cože?" řekla jsem se smíchem. "Bohužel, je to tu" řekl velice "dramaticky" Peter. Klekl si na jedno koleno. "Za týden je škola.." šeptl a udělál jako že si setřel slzu. "Cože?!" řekla jsem vyděšeně. Běžela jsem ke kalendáři který byl v kuchyni. "Je to tak... Peklo začíná" řekla jsem s vykulenýma očima na kalendář. "Je to tak" řekl smutně Matúš který seděl na gauči a díval se na televizi. Šla jsem zpět do pokoje se převléct a učesat. Naštěstí už tam Peter nebyl.
*** v obchodě***
Bože, jak mě to nebaví. OK, možná někoho nakupování pomůcek baví, ale mě totálně ne. Měla jsem seznam co mi Peter dal. On šel pro sešity pro mě, jeho a Matúše. Já šla pro lepidla, zvýrazňovače bloky , nůžky a podobně. Matuš šel do školy pro rozvrhy. Konečně jsem došla k regálů který jsem potřebovala. Do košíku jsem hodila 3 lepidla a 3 lepicí pásky. Pak 2 modré a 1 růžovou složku na papíry. Pak 18 propisek :D a 5 gumovacích per, nebo spíš těch gumovacích propisek. Šla jsem k blokům. Byla tu nějaká... Youtuberská kolekce? Byly tu sešity od teri blitzen a... Váďi. Vytékla mi slza kterou jsem hned utřela. Vzala jsem si 2 malé a 1 velký Váďuv blok. Měl ho moc hezky udělaný. Peterovy jsem vzala obyčejný zelený (velký) a 2 modré (malé) A Matoušovy to stejné akorát jsem obrátila barvy. Měla jsem všechno. Šla jsem hledat Petera. Peter už vybíral poslední sešity. Začal se rozhlížet a hned jak mě viděl tak šek ke mě. Šli jsme stát frontu. Z košíku jsem vytáhla Vadimuv malí blok. Peter mě objal jednou rukou kolem ramen a taky se podíval na blok.
"Má ho hezky udělaný že?" usmál se na mě Peter. Kývla jsem.

***doma***
Unaveně jsem si sedla na postel. Podívala jsem se na stolek. Byla tam naše fotka. Ukápla mi slza. Bez něho to už nebude tak skvělý jako do teď. Zajímavé jak jsem na něm závislá. Nebo.. Spíše byla. Ještě před asi 2 měsíci jsem skoro nevěděla o jeho existenci. Zapoměla jsem. Ale on mě donutil si vzpomenout. A donutil mě na něm být závyslá. Jsem jako jedna z jeho fanynek. Jedna z fanynek co vý jaký byl doopravdy. A i přes to jsem se do něj dokázala zamilovat. Ten jeho smích. Ten způsob jak mě vždy obejmul...

Lehla jsem si. A asi po 10ti minutách přemýšlení jsem usla. Byla jsem unavená ze všeho...

Ahoj :3 líbí? Zítra vyjde další ^^ rozhodly jste se pro pokračování tak pokrečujem!!!! :3

•••ancenie která zase skoro brečí z téhle debilní kapitoly :3•••