Dej téhle nudné části název :D

962 72 17
                                    

***pohled Anet***

Vadim je nějakej divnej. Né že by někdy nebyl, ale teď je víc. O dost víc.
*** o asi hodinu později***
(Taky nesnášíte takový ti přechody tipu: o měsíc později..?")

Vadim mě začal budit.
"Aňeeet! Vštáveeej! Už je koněěěc!" furt říkal dokola. "Co?" řekla jsem rozespale. Ale teprve teď jsem si uvědomila že Matůš parkuje. "Ne..." šeptla jsem se slzami v očích. Toto je konec. (Nebojte není :D snad..). "Ihned to otoč zpátky!" křičela jsem na Matuše. Asi jste to nepochopili. Teď 'nemám s kým bydlet. Je jasné že jsem právě zastavili před místem, kde má otec svůj velký byt. Můj otec je hrozně zazobaný. Všichni jsme vystoupili. Martin s klukama jel ještě někam jinam. Stála jsem s kolečkovím kufrem před autem. Pomalu mi stékala slza. Budou mi hrozně chybět. Možná si říkáte " ale vždyt budeš bydlet jen u otce ne? Se s němá budeš domlouvat ven atd. :D " ale tak to není... Otec je hrozný. Bojím jak se ke mě bude chovat v 16 když v 6 mě bil. Když jsem byla miminko, tak jsem např. Měla hlad, tak jsem začala brečet. Ale mamka byla v práci, tak on mě začal fackovat. ( vlastní zkušenost :/ )
Hrozně se ho bojím. Ale nejvíc mě bolý to že už je nikdy neuvidím.
U všech jsem byla nejmíň 10 min. V obětí. Vzala jsem kufr a šla ke dveřím.
Brečela jsem tak že jsem ani neviděla na cestu, tak jsem málem zakopla P schod. Snažila jsem se najít povědomé jméno na zvonku. Bylo tam. Bylo u něj ještě něco připsané, ale toho jsem si nevšímala. Zazvonila jsem.
Hrozně jsem brečela. Podívala jsem se na kluky. Měli smutné výrazy.
Tak toto konec? Konec přátelství? Konec kapitoly? Konec... Příběhu?
Ten konec na který každý čekal?...

Omlouvám se že je to tak krátký :(
A nebojte :D není to konec :D ale celkem dramatický že? :D nebojte, až bude konec, tak budete tak brečet jako... *nic mě nenapadlo*
Jen jak jsem si to představovala *tu budoucnost* tak jsem brečela :D ;(

•••Ancenie•••

YOUTUBE není nic pro MĚ (Dokončeno)Where stories live. Discover now