YOUTUBE není nic pro MĚ (Dokončeno)

To Není Normární! :D

Autobus zastavil. "To už tu jsme?" zeptala jsem se Vadima. Vadím se otočil směr okno. "Vypadá to tak" řekl.
Někteří youtubeři se rychle hrnuli ven. "Konečně vzduch!" slyšela jsem Jirku z venku. Tomu jsem se musela zasmát. Vztala jsem. Hrozně mě bolely kolena.
***před autobusem***
Musely jsme jako dementi udělat řadu před autobusem. Boha...
A nejhorší je že pár lidí nebude v chatkách se stejným pohlavým :D
Vadim najednou s se svými kufry běžel k vedoucímu. Chvilku tam něco mlely. Všichni jsme se na ně dívaly. Vedoucí se na mě podíval. "Anet??!" zakřičel vedoucí na mě. "Ano?" řekla jsem na hlas. "Bude ti vadit když budeš s Vadimem v chatce?" křikl na mě. Vadím se taky na mě otočil a zářivě se na mě usmál. Plácla jsem se rukou do čela. "Boha...." šeptla jde si. "Né , nevadilo!" křikla jsem otráveně.
"Tak v tom případě bude Tereza s Karlem"křikl ještě. Já , Karel a nějaká holka jsme vyšly z řady. Vadim zamnou přišel. "Ty prostě už nevíš jak mi zkazit víc život že?" řekla jsem mu.
"Tak ták" řekl a dal mi pusu na čelo. Podívala jsem se na něj stylem rlly?.
Podívala jsem se na Karla s tou holkou. Karel ji držel kolem pasu a ona jeho? What? Karel ma jako holku? Přišla jsem k nim. Stoupla jsem si před ně a usmála jsem se na ně. Zvedla jsem ruku. Už jsem se chtěla představit. Ale...Ale ta holka..
(Ahoj terino :D jdeš na scénu ;) )
(Ps: prosím! Nepředstavuje si Blitzen ;) )

Flashback

Právě stojíme před jejím autem. Proč v den mých 12 narozenin musela odejít? Váďa mě pohladil po zádech. Podívala se na mě velmi smutným pohledem. "Proč?" šeptla jsem na ni se slzami v očích. "Anet" šeptla a silně mě objala. "Terko.." šeptla jsem a taky ji pevně objala. "Všechno nejlepší.." šeptla Teri.
"Proč?" řekla jsem a odtáhla se od ní.
Vždyť se známe tak dlouho.. "Viděly jsme se každý den..." řekla jsem . "a už tě neuvidím nikdy" doplnila jsem. "Ale Anet.." řekla. "Nikdy!" křikla jsem na ni. "Jak jsi mi to mohla udělat? Po těch letech!" křikla jsem na ni znovu. "Ale Anet.... Já za to nemůžu..." řekla. "Jak že za to nemůžeš?!" řekla jsem. "Nebyla to náhodou naše Terezka která si vybrala zpěveckou konzervatoř až někde na druhé straně republiky?!" zakřičela jsem na ni. "Anet.." vložil se do toho Vadim.
"Sbohem" řekla a nastoupila do auta.

Podívala jsem se na ni. Celkem se změnila. Změnila se do krásy.
Celou tu dobu jsme se na sebe dívaly.
Usmála jsem se na ni. Ona se taky na mě usmála. Obejmuli jsme se. "Terko, tak ráda tě vidím!" řekla jsem se slzami v očích "Vadime! To je Terka!" otočila jsem se na něj se slzami v očích. Vadim se na mě podíval typu: doopravdy? Trochu jsem na něj Terku natočila. Vadim hned se zářivým úsměvem k nám přiběhl a obejmul nás. (Takový to troj obětí :D)
"Teríísek!" křikl nadšeně Vadim. "Váďa?" řekla překvapeně Terka a odtáhla se trochu. "Váďa!" zářivě se usmála a znovu nás objala. Nenápadně jsem se koukla směr autobus. Naštěstí tam nikdo nebyl. Kovy na nás koukal nechápavým pohledem.

Ok, to by mohlo stačit...

•••Oříšek s příchutí..... Poníka•••