66. kapitola

6.1K 385 33
                                    

Nicolas

Vyběhli jsme schody snad ve vteřině a řítili se rovnou k apartmánu, který jsem sdílel s Ashley. Už předem jsem sám sebe nenáviděl za to, že jsem ji nechal i s tou její paličatou hlavou odejít o celé patro výš, když jsem moc dobře věděl, že tu byl Matt.

Jenže když jsme se zjevili po Ashleyiným boku jako utržení ze řetězu, stála tam sama. S tričkem, které zřejmě chtěla hodit do kufru, na nás vyvalila oči a lehce couvla.

,,Co to do vás vjelo, proboha?" vykoktala, když se zbavila toho prvotního šoku. Pohlédl jsem na Willa a on zase na mě. Museli jsme před Ashley vypadat jako pitomci. Já obzvlášť, protože jsem se svalil na postel a rozdýchával pomyšlení, že by se jí něco stalo.

,,Nicolasi?" zeptala se Ashley a přisedla si po mém boku na kraj postele. Chytila mě za koleno a se skrčeným obočím zkoumala mou tvář.

Posadil jsem se a pohladil jí po vlasech. ,,Mysleli jsme si s Willem, že je tu stále někde Matt."

,,Ne někde, ale tady," opravil mě Will a já přikývl.

Ashley mě trochu zaskočila, když se zamračila a rázně vstala z postele, aby začala házet zbytek oblečení do kufru. ,,Nechte už toho! Brácho?"

,,Jo?" zeptal se jmenovaný, který byl ze změny Ashleyiny nálady evidentně stejně vyjevený jako já. 

,,Bolí tě ta hlava? Myslíš, že potřebuješ k doktoru?"

Pohlédl jsem na Willovo pošramocený obličej, který sice nevypadal dobře, ale jinak se mi zdál v pořádku. Už jenom to, že vyběhl do tohohle patra, aniž by sebou švihl, bylo dobré znamení.

,,Je mi dobře. Můžeme klidně odletět ještě dneska, pokud seženeme let."

,,Už jsem ho sehnala," ozvala se Ashley a já nadzvedl obočí. ,,A kdy jsi ho zjistila?" 

,,Když ses doktorovi zmínil o odjezdu, začala jsem hledat odlety," vysvětlila a já se na ní přiblble usmál, nad čímž Will zvedl oči v sloup.

,,Tak já se jdu zabalit," zamumlal, dychtící dostat se od nás dvou co nejdál, ale Ashley mu vběhla do cesty a svým útlým tělem zabarikádovala dveře.

,,Ani náhodou, my tři se od sebe v tuhle chvíli vzdalovat nebudeme! Nicolasi, ty mi pomůžeš sbalit kufr, Wille, ty nám posbírej zbylé věci v koupelně a až potom se přesuneme k tobě, abychom společně dobalili tvoje věci."

Oba jsme otevřeli pusu, jenže Ashley nás zarazila svým: ,,Ticho! Nechci nic slyšet!"

Musel jsem se hodně ovládat, abych se na ní nevrhl. Byla vážně neodolatelná, když si hrála na přísnou holku a mně to i v takovýchhle chvílích udolávalo.

,,Nicolasi?"

,,Už jdu," usmál jsem se na ní a poslal pomláceného Willa do koupelny.

**

Zbývala nám čtvrt hodina do odletu a já začínal být uvolněnější. Navíc se mi povedlo zamluvit nám hotel poblíž nemovitostí, o které jsem měl zájem a které jsem si chtěl společně s Ashley prohlédnout.

Ta byla na rozdíl ode mě celá napjatá a stále měla tendenci sebou šít.

,,No tak," zašeptal jsem jí do ucha a přitáhl si jí do náruče. ,,Vždyť ty se celá třeseš."

,,To ta cestovní horečka," zavtipkovala a já se jí zasmál do klíční kosti.

,,Tak už je zpátky?" zeptal jsem se a ona zmateně zamrkala. ,,A kdo?"

,,Ta moje bezstarostná holka," vysvětlil jsem a ona se lehce usmála.

,,Nikdy jsem nebyla bezstarostná, ale znělo to roztomile," zašeptala a schovala mi obličej do ramene.

Trochu nepřítomně jsem se rozhlédl po letištní hale plné lidí a zhluboka si povzdychl. 

,,Miluju tě," vypadlo ze mě a ona zvedla hlavu, aby se mi podívala do očí. Bylo vidět, jak je překvapená, že jsem to řekl. Bylo vidět, jak to nečekala.

,,To já tebe taky."

Usmál jsem se přesunul jí dlaň na záda. ,,Já vím. Slyšel jsem tě, když jsi mi to řekla v nemocnici." 

Trochu se začervenala a uhnula pohledem. Já ji ale chytil za bradu a donutil znovu se na mě podívat. ,,Miluju tě z celého srdce a děkuju ti, že tu pro mě jsi."

Oči se jí při mých slovech zalily slzami a pak se mi vrhla na rty, zřejmě abych neviděl, co jí jenom slovy dokážu způsobit. Znovu se začala klepat.

,,Ashley?"

Rozbrečela se. 

Nerozuměl jsem tomu.

,,Nezlob se. Nevím, co to do mě vjelo," fňukla a zvedla se z mého klína. ,,Jenom si odskočím."

,,Mám jít s tebou?" zeptal jsem se, naprosto zmatený z toho, jak se chová.

,,Ne, chci si jenom odskočit. Chce se mi hrozně na malou," řekla a zmizela mi z dohledu. Will byl taky na záchodě, takže jsem na lavičce zůstal sám a vrtěl hlavou nad tím, co se právě mezi mnou a Ashley stalo. Nikdy by mě nenapadlo, že si vyznáme lásku a ona se rozbrečí. Brečela snad štěstím? Zkrátka jsem ji nechápal.


Ashley

Ohlédla jsem se zdálky na Nicolase a přes oči plné slz jsem se snažila vrýt si do paměti tu jeho nádhernou tvář. Nevěděla jsem, jestli jí ještě někdy znovu uvidím. Přišlo mi tak správné a zároveň tak špatné opustit ho poté, co mi vyznal lásku, ale tohle jsem dělala pro něj, protože jsem ho milovala a chtěla jsem, aby byl v bezpečí. Stejně tak jsem chtěla ochránit Willa.

Sebrala jsem se a ujistila se, že Nicolas nekouká směrem k toaletám. Naštěstí se díval někam do neurčita a zřejmě přemýšlel o mém chování. Bylo mi jasné, že mě podezírá, ale naštěstí vůbec nevěděl, o co běží. Ani já jsem v podstatě nevěděla, o co tu přesně jde. Jenže jsem byla natolik bláznivá, abych se vrhla hlava nehlava do něčeho, co mě mohlo připravit o život.

,,Pardon," omluvil se Will nějakému pánovi, do kterého vrazil, když vyšel z toalety. To mě probralo a rychle jsem zmizela za nejbližší roh ve snaze dostat se ke dveřím, což se mi k mému štěstí (i neštěstí) povedlo. 

,,No ty jsi mi ale splašená," zasmál se Matt a popadl mě za loket. Chtěla jsem se mu vyvlíknout, ale nechtěl mě pustit, dokud jsem se neocitli v jeho autě.

Jakmile vyjel z parkoviště, zmocnila se mě nepopsatelná panika. 

,,Jsi spolehlivá, Revolto," oslovil mě mým falešným jménem, se kterým tohle všechno začalo. Nehnula jsem ani brvou. Jenom jsem hleděla před sebe a myslela na to všechno, co jsem svým rozhodnutím ztratila, ale i na všechno, co jsem tím zachránila.

Vadilo mi vědomí, že jsem tu vůbec nemusela být. Kdybych po Willovo zranění neběžela do našeho apartmánu, nenarazila bych tam na Matta a nebyla donucená mu přistoupit na tuhle hru.

Věděla jsem, jak šílené to je. Věděla jsem, jak hnusně a bolestivě to může dopadnout. Ale já už šílenství a bolest znala. A byla jsem zamilovaná do člověka, za kterého jsem byla ochotná položit i vlastní život. 

Revolta ✔️Where stories live. Discover now