Revolta ✔️

21. kapitola

Před pěti lety

Nicolas

,,Všechno je to o penězích a uměním s nimi zacházet. Neoblafnete je, ale můžete je ovládnout!"

Představte si kasino jako ve Vegas, bez ohledu na to, že zrovna tam jsem ten večer nebyl. Byl jsem v New Yorku na Parth Avenue, ale tam uvnitř jsem si klidně mohl představovat, že jsem ve Vegas.

,,Přišli jste s prázdnými kapsami? No a? Můžete odejít jako milionáři!"

,,Páni, ten je vzrušenej! Zajímalo by mě, kolik mu za to platí."

Otočil jsem se na výrazného blonďáka, který se vedle mě zničehonic usadil a poručil si pivo.

,,Dám si taky," řekl jsem směrem k barmanovi a zase se otočil na muže po své levici. ,,Tady je přece úkolem lidem vymývat mozky, ne?"

,,Tisíce jiných věcí ti vymyje mozek mnohem dřív, než vstoupíš do blbýho casina." 

S úsměvem jsem k němu napřáhl ruku a on jí stiskl.

,,Jsem Nicolas Wish."

,,Will Bloor."

Ano, přesně tak, ten večer jsem potkal Willa. A dalo by se říct, že onen večer to všechno začalo.

Současnost

Ashley

Seděla jsem na sníženém parapetu okna, které se táhlo až ke stropu a dívala se na lidmi, dopravou a sněhem zblázněný New York.

,,Bereš antikoncepci?"

Líně jsem se otočila na Nicolase a mlčky jsem zavrtěla hlavou. Překvapilo mě, že jenom přikývl a posadil se naproti mně.

,,Pořád chceš vysvětlení?"

,,Samozřejmě."

Zase přikývl a pak se s hlubokým nádechem zadíval z okna. ,,Kdysi jsem míval parťáka, se kterým jsem dělal prakticky to samé, co ti chlapi, kteří tě drželi."

Její oči byly v tu chvíli jak dva nabroušené nože. ,,Říkala jsem, že jsi stejný jako oni."

,,Nejsem. Já s tím skončil."

Dlouho zkoumala své prsty, které měla složené v klíně, a pak na mě pohlédla zpod dlouhých řas. ,,A kde je ten parťák teď?"

Vyhověl jsi jí příliš snadno. Utni to.

,,Pryč," zamumlal jsem a zvedl se, což v tu chvíli udělala i ona.

,,Jak to myslíš?"

S povzdechem jsem se k ní otočil a přitáhl si jí k hlubokému polibku. Díkybohu to zafungovalo a ona se mi začala pod rukama uvolňovat. 

Aspoň jsem si myslel, že to funguje, jenže ona mě najednou od sebe odstrčila. Zmateně jsem si změřil její zlobný výraz a zase jsem se vrátil do její blízkosti. Vzhlédla, ve tváři stále ten samý výraz. ,,I pro tebe jsem jen zboží, co?"

Zavrtěl jsem hlavou. ,,Ne, to nejsi."

,,Tak co jsem?"

Chytil jsem její tvář do dlaní a palci jí setřel čerstvé slzy. ,,Ty jsi Ashley. Holka, která to neměla jednoduché předním a nemá to jednoduché ani teď. Jenže je tu někdo pro ni, což v posledních letech přece v jejím světě neexistovalo."

,,Ty o mně víš všechno, viď?" 

,,Všechno, co se dá zjistit," řekl jsem popravdě a znovu se zmocnil jejích jemných rtů.

**

Veškeré zásady, které jsem měl, veškerá pravidla, kterých jsem se držel, jako by začaly ztrácet svou zatracenou podstatu. Věděl jsem, že mít Ashley v blízkosti je špatné, ale popřel jsem to v sobě. Navzdory tomu všemu jsem se s ní cítil klidný. Zvlášť v tuhle chvíli, kdy jsem s ní ležel propletený v posteli.

Nepochyboval jsem o tom, že je Ashley opravdová, tělem i duší, jenže mi bylo zároveň jasné, že je v ní velká část té Revolty, kterou si vymyslela. Té Revolty, co jsem si koupil. To ''jméno" nebylo náhodné a mě bolela představa, že mám na něm v podstatě velký podíl.

Zavrtěl jsem hlavou a utáhl kolem ní paže.

Má se žít okamžikem, tak teď budu žít přesně tímhle.