Bastards |FF One Direction cz|

† Chapter_18

† Hi everybody! Přináším vám krátkou kapitolku, která je pohledem na údálosti, které následovali po zabití Santose, aby jste byli v obraze :D

† † †

Nemám nejmenší tušení, co si počít.

Kdybych měla možnost vyměnit svůj život za jeho, bez váhání to udělám, jenže nežijeme v zasraný Narnii, ani v Bradavicích. V našem zkurveným světě žádná kouzla neexistují a tak mi nezbývá nic jiného, než sedět a čekat na zázrak.

Josh udělal vše, co bylo v jeho silách. Několik kulek už sám schytal a bez jakékoli pomoci si zvládl ránu ošetřit, díky čemuž se společně s Liamem dokázal poprat i s kulkou v Niallově hrudi. Víc nikdo z nás dělat nemohl.

Florence se od Nialla nehnula od té doby, co jsme se vrátili zpět do dílny a stále dokola opakovala, že je to její chyba. Z toho, co jsem pochytila, mi došlo, že kulka byla určená Flo a Niall ji před ní zachránil. Jak hrdinské ty jeden pitomečku! Myslel jsi v tu chvíli na sebe? Samozřejmě, že nemyslel, na to máš až příliš veliké srdce.

Pro ty, které má rád, by zemřel s úsměvem na tváři.

Ashton zůstal ve skladišti, aby se postaral o nepořádek, který jsme za sebou zanechali, zatímco Zayn a Louis si vzali na starost vrácení Natashiny sestry. Liam pomáhal Joshovi s ošetřením Nialla a poté i s Joshovým ramenem, v kterém vězela kulka, kterou schytal kvůli své neopatrnosti, jak s úšklebkem prohlásil. A já? Já se potácím ztracena kdesi na pomezí bdělosti a spánku, snažící se opevnit svoji ukňouranou, rozervanou dušičku, krčící se v nejzazším koutku mého nitra.

"Měli bychom odsud co nejrychleji vypadnout." Vzhlédnu. "Nechápu." Zamumlám, upřeně hledící do Liamových očí. "Rick tě zradil, chce tě mrvou Avelin, copak jsi ho neslyšela?" Zamračím se. "Samozřejmě, že slyšela." Potvrdím. "Tady zůstat nemůžeme. Ví, kde tě hledat a tahle dílna není dvakrát bezpečná." Naléhá. "A kam mám asi tak jít?!" Zavrčím. "Sbalíme všechno potřebné a přesuneme se k Florence." Navrhne a já nemohu jinak, než souhlasit. "Fajn." Hlesnu a hřbetem ruky si promnu obličej. "Zvládne Niall cestu?" "Není žádná slečinka." Ujistí mě s letmým úsměvem.

† † †

Po návratu Louise a Zayna zavládl v dílně zmatek a chaos, za účelem co nejrychlejšího přesunutí do relativního bezpečí, které nám měla továrna na kraji Bronx poskytnout.

"Máš všechno?" Zayn na mou otázku pouze přikývne a nastoupí do svého auta, následován Louisem, který zaujme místo spolujezdce. "Až dorazíte, ozvěte se. Kdyby se cokoli stalo, volejte. V polovině cesty se k vám připojí Ashton a jeho lidi." Louis se nespokojeně zamračí a nakloní se přes Zayna k okýnku na straně řidiče. "Nepotřebujeme doprovod." Namítne. "Nejde tu o doprovod, Ash se přesune do skladiště s námi, potřebujeme schopné vojáky, ochranku a Ashovi muži nám ji poskytnou. Je v tom s námi, patří mezi nás." "Ačkoli to nerad říkám-" Ozve se Zayn. "-ten parchant je zatraceně dobrej střelec. Bude se nám hodit." Pokrčí rameny. "Jak myslíte." Zvedne Louis ruce v obranném gestu a kecne si zpátky na zadek, zatímco Zayn nastartuje, načež opustí garáž.

Jako další odjíždí Josh s Florence a Niallem, zanechávající v dílně jen mě a Liama.

† † †

Už snad po desáté procházím celý byt nad garáží, ujišťující se, že tu nezůstalo nic, co by nám scházelo. Liam mezitím odnosil všechny věci do přízemí a zbývalo tudíž jediné, donutit se opustit místo, které my bylo tolik měsíců domovem a úkrytem před nepřátelským světe za jeho zdmi.

† † †

Nečekám žádné hosty, možná proto se mi tváří mihne stín obav, když zaslechnu vrznutí vchodových dveří. Není to ale Rick, ani jím najatý zabiják, kdo mě přišel navštívit, nýbrž Harry.

"Co tu děláš?" Zeptám se nejistě, skládající své tašky do kufru auta. "Odjíždíš?" Povzdechnu a věnuji mu otrávený pohled. "Odpovídat na otázku otázkou je neslušné." Poučím ho a dočkám se letmého úsměvu s dolíčkem, který jsem na něm tolik milovala. "Promiň." Sklopí pohled ke špičkám svých bot a nervózně přešlápne z nohy na nohu. "Je dobře, že odjíždíš. Bronx pro tebe není bezpečný." Prohlásí. Pobaveně se uchechtnu a zavřu kufr, napěchovaný mými zavazadly. "Tak to tě asi nepotěším." Otočím se k němu čelem, ruce založené na hrudi. "Neopouštím město, jen měním bydliště." Pokrčím rameny, po očku sledující mračícího se Liama. Harryho přítomnost se mu ani trochu nelíbí, ale díky bohu mlčí a chová se civilizovaně.

"Tak proč jsi tu?" Povytáhnu zvídavě obočí. "Přišel jsem tě varovat." Překvapeně zamrkám. "Před čím?" Protočí oči. "Před silnými bouřkami a krupobitím." Pronese sarkasticky. "Před čím asi?" Neodpustí si rýpnutí, koutky úst zdvižené v pokřiveném úšklebku, který se během chvilky vytratí. "Jde po tobě FBI." Odfrknu si. "Že vám to trvalo, začínala jsem se cítit krapet dotčeně, že jste o mě nejevili žádný zájem."

"Avelin tohle není hra!" Zvýší nepatrně hlas. "Klid." Ušklíbnu se. "Chápu a děkuji za varování Harry, vážím si ho." Přikývnu. "Varování?" Povytáhne obočí. "Já tě nepřišel varovat, přišel jsem ti pomoc."

"Tak na to zapomeň!" Vmísí se do našeho rozhovoru Liam, který se po celou dobu držel v diskrétní vzdálenosti, přesto mu Harryho slova očividně neunikla. "Liame-" Věnuji mu varovná pohled a obrátím se zpět k Harrymu.

"Tohle není nejlepší nápad." Zašeptám. "Nevěříš mi?" Zamračí se. "Jak by mohla?" Zavrčí Liam téměř neslyšně. "O to nejde Harry, je tu tolik důvodů, proč nemůžeš být s námi." Uchechtne se a ruce založí na hrudi. "Tak začni, poslouchám." Povzdechnu, tohle slovíčkaření upřímně nenávidím.

"Potřebuju najít Ricka Stendhalla, zvládneš to?" Na Harryho tváři se objeví široký úsměv, zatímco Liamův výraz se dá definovat jako šokovaný. "Cože?! To nemyslíš vážně!" Vyjekne zděšeně. "Myslím." Potvrdím a zamířím ke svému autu. "Najdu si tě." Pronesu směrem k Harrymu a usednu za volant, opouštějící garáž.

† Jediná otázka...co říkáte na HArryho? :D

A SPOJLER do příští kapitolky!!! Můžete se těšit na Niallův pohled, což znamená jediné... :D