† Chapter_12

5.1K 358 21
  • Αφιερωμένο στον/ην seryn19
                                    

† Trochu kratší, každopádně zvratová kapitolka, která některým z vás asi udělá radost....:O

† † †

Netuším, jestli jsou mé předpoklady správné, ale za pokus nic nedám.

Zaparkuji před starým skladištěm, které je obehnáno vysokým, drátěným polotem a vypnu motor, vystupující z auta ven. Automaticky se rozhlédnu kolem, ujišťující se, že mě nikdo nesleduje, teprve poté zamířím k hlavnímu vchodu do největší, skladní budovy.

Má poslední návštěva zde neproběhla zrovna poklidně a upřímně doufám, že se minulost nebude opakovat. Bez ohlášení vejdu do haly a dle svého očekávání najdu to, co zde hledám.

Sklání se nad kapotou svého Dodge, hrabající se v jeho motoru. Po zemi má poházené nářadí a několik menších součástek, které zvládnu bez potíží pojmenovat a říci, k čemu slouží. Půl rok praxe v autodílně ze mě udělal zkušeného automechanika, otec by na mě byl hrdý, tedy, pokud bych pomlčela o těch nelegálních aktivitách, co se kolem dílny točí.

"Jak si mě našla?" Ušklíbnu se a překročím práh skladiště. Vzhlédne od motoru a natáhne se pro ušmudlaný hadr, visící přes rám karoserie, utírající si špinavé ruce.

"Nebylo to nic těžkého." Pokrčím rameny. "To věřím, když ti teď Bronx leží u nohou, hm?" Protočím oči a nasadím znuděný výraz. "Co tě žere? Nepřišla jsem se s tebou hádat." Namítnu klidným hlasem. "Co mě žere?!" Zavrčí Liam. "Jasně jsi mi řekla, že do mého světa patřit nechceš Avelin, ale teď-" "Mu vládnu, to už jsi říkal." Přeruším ho a vysloužím si jeho pohrdavé odfrknutí. "Dělal jsem všechno pro to, abych nás odsud dostal a-" "Všechno?! Nechal jsi mě tady Liame! Jen proto jsem tím, co jsem! Myslíš, že jsem si to vybrala?! Ne, já si hleděla svých věcí, aniž bych tušila, co se tu sakra děje! Nikdo se mi totiž neobtěžoval nic říct!" Zhluboka se nadechnu a v duchu počítám do deseti, potřebuju se uklidnit.

"Myslela jsem, že tohle už jsme vyřešili, ale očividně ne. Netuším, co ti to zase přelítlo přes nos, ale na tohle opravdu nemám." Zavrčím a otočím se k odchodu, nemám za potřebí, aby mi vyčítal události, které jsem nemohla ovlivnit.

"Avelin počkej! Stůj!"

Ucítím stisk na svém zápěstí a následně jsem prudce otočena o sto osmdesát stupňů, čelem k Liamovi. "Nemyslel jsem to tak." Zašeptá naléhavě. "Ale řekl jsi to." Vytrhnu se z jeho sevření, ve tváři chladný výraz bez emocí. Nehodlám se tu před ním rozbrečet jen proto, že mě jeho slova bolí, takovou radost mu neudělám. Povzdechne a o krok ode mě odstoupí.

"Proč jsi tu?" Zpříma mi pohlédne do očí, dožadující se odpovědi. "Vrátil jsi se kvůli Rickovi?" Překvapeně zamrká. "Co prosím?" Protočím oči. "Chci pravdu, přijel si proto, že je Rick na živu? Chce zpátky svoje peníze, které si mu vzal, je to tak?" Několik dlouhých vteřin mlčí, ztracen kdesi ve svých myšlenkách. "Jak tohle všechno víš?" Špitne zmateně. "Tak je to pravda?!" Naléhám a dočkám se pouhého přikývnutí.

"Harry o Rickovi ví." Je to spíše konstatování, nežli otázka, přesto se opět dočkám Liamova souhlasného pokývnutí hlavou. "A co jsi hodlal dělat? Jsi sám Liamem, zatímco Rick má desítky mužů!" Posmutní.

"Nejsem sám Avelin." Zašeptá nebezpečně a v jeho očích se objeví cosi, co nedokážu pojmenovat. "Měla bys být opatrnější. Přijít sem sama nebyl chytrý krok. Hrozba je všude kolem tebe, měla by ses pořádně rozhlédnout a najít nepřátele mezi svými věrnými, protože oni tam jsou a až se jim naskytne příležitost tě zabít, nepromarní ji." Z jeho slov mě zamrazí. "Možná jsi královna, možná máš své čtyři rytíře, ale tam venku jsou stovky pro tebe bezvýznamných vojáků, kteří tě můžou zničit." Polknu. "Vyhrožuješ mi?" Pousměje se. "Běž domů Avelin, užívej si poslední klidné chvíle, dokud můžeš."

S těmi slovy se otočí zpět ke svému autu, pokračující v opravě. Zmateně hledím na jeho rozložitá záda, marně se snažící pochopit, co se mi tu snaží říct.

† † †

"Vyhrožoval ti?" Vykřikne Josh rozzuřeně. "Kde je, přísahám, že ho zabiju!" Povzdechnu a zastavím na červenou. "To je dobrý, nech to být Joshi." Uklidňuji ho a loktem se zapřu o postranní dveře auta, podpírající si hlavu dlaní. "Tohle není dobrý Avelin." Nesouhlasí Louis a i přes telefon z jeho hlasu vyčtu obavy. "Nevyhrožoval mi, bylo to spíš jako varování." Vyslovím své myšlenky nahlas. "Liam by ji nikdy neublížil." Zaslechnu z dálky Nialla, hlasité hovory jsou peklo, nikdy nevíte, kdo všechno je na druhé straně. "Hodláš to risknout?" Ozve se Zayn. Skvěle, takže jsou v dílně zase nasáčkovaní všichni. "Kluci klid, jsem v pohodě." Ujistím je. "Jedu teď domů, ale potom se u vás ještě stavím. Potřebuju zjistit o čem to Liam mluvil." Zamumlám. "Budeme tě čekat."

† † †

Cítím se jako odsouzený, kráčející na popravu, což v určitém slova smyslu vlastně jsem.

Klíče odhodím na botník a v rychlosti se zuji, pokračující do kuchyně. Maaxi leží ve svém pelíšku a jakmile zpozoruje mou přítomnost, pospíchá mě přivítat.

"Lásko?" Zaslechnu Harryho hlas, vycházející z pracovny. Vstanu od Maaxieho, který nespokojeně zakňučí a zamířím k přiotevřeným dveřím. "Ahoj Harry." Nakouknu dovnitř a donutím se k letmému úsměvu. Vstane od stolu a zamíří ke mě, vtahující mě do své náruče. "Jsi tu brzo, to je dobře." Lehce mě políbí a věnuje mi svůj zářivý úsměv s dolíčky.

"Chtěla jsem s tebou mluvit o Chicagu." Zašeptám. "Ano?" Povytáhne zvídavě obočí. "Nemůžu odjet." Zašeptám a sklopím pohled k zemi.

Jeho sevření kolem mého pasu se vytratí. Polekaně vzhlédnu, čelící jeho zklamanému, smutnému pohledu. "Proč?" Špitne nechápavě. "Já-" Netuším, co mu mám říci, pravdu? Ne, nesmíse dozvědět o tom, kam až jsem zašla.

"Je to kvůli němu?!" Zavrčí. "To kvůli Liamovi?!" Zamračím se, marně bojující s přívalem slz. "Ne! Samozřejmě, že ne! Miluju tě Harry, to přeci moc dobře víš!" Křiknu zoufale. Zavrtí hlavou a jazykem přejede po spodním rtu. "Tím už si právě nejsem jistý." Odvětí a mé tělo v tu chvíli ztuhne.

Co se to s námi jen děje? Mají pravdu, všichni kolem mě vidí to, co já slepě přehlížím, protože nechci přijít o dalšího muže, kterého miluju. Nemáme budoucnost a nikdy jsme ji neměli, nehledě na to, co uděláme.

Když se vzdám svého života v New Yorku, přijdu o své přátelé, o svoji práci i o část sebe samé, ale když to neudělám, ztratím Harryho.

"Takhle to už dál nejde Avelin." Hlesne. "Miluju tě a udělám všechno pro to, abych náš vztah zachránil, ale sám nic nezmůžu." Snažím se udržet vzlyky deroucími se na povrch, ale nedaří se. "Já tě prosím, odjeď se mnou." Oba mou odpověď dopředu známe, otázkou ale zůstává, co bude následovat?

† Tak joo! Uf, konec mi dal celkem zabrat, každopádně se právě teď ocitáme na rozcestí :O Harry má dvě možnosti, jak zareagovat, buď se Avelin nevzdá a to ani když s ní odmítla odjet a nebo naopak jejich vztah skončí :( Ani jedno rozhodnutí vás o Harryho nepřipraví, jeho role v Bastardech bude v budoucnu ještě velmi důležitá :D Tak snad se líbilo a neukamenujete mě :D


Bastards |FF One Direction cz|Όπου ζουν οι ιστορίες. Ανακάλυψε τώρα