Bastards |FF One Direction cz|

♦ Chapter_32

♦ Hi it's me again! :D :3 Další kapitolka Bstards je konečně na světě, snad si ji užijete! :3 

♦ Moc děkuju za všechny komentáře, votes, za to že čtete a hlavně, že se mnou máte trpělivost, vím, že občas to opravdu tvá, ale když ono to jinak nejde :( 

                                                            ♦♦♦

♦Harry's pov ♦ 

"Neřekneš mu to." Konstatuje Zayn. Mlčky přikývnu, kontrolující zásobník jedné ze svých dvou zbraní.  

"Proč?" Nechápe.  

Nedokáži mu poskytnou odpověď, které se dožaduje, protože ji neznám. Netuším co mě to popadlo, ale jedno vím, nedovolím, aby se k Liamovi vrátila. 

Nemstím se mu, nechci mu ublížit, veškerá nenávist, kterou jsem vůči němu celé ty roky pociťoval, zmizela ve chvíli, kdy mě na pokraji zoufalství přišel prosit o pomoc. Jediné o co se snažím, je zachránit  Avelin, která mi v tolika ohledech připomíná May.  

Pokud se ji něco stane, nikdy si to neodpustím.  

"Co hodláš dělat? Rick ji mohl schovat kamkoli, má desítky nemovitostí tady i mimo město, nikdy ji nenajdeš!" Namítne, nijak neskrývající své zoufalství. Avelin mu nebyla lhostejná, jak by mohla? Když zjistil, co se stalo, vtrhl do mého bytu a div ho celý nezbořil. Chápal jsem ho, cítil jsem se stejně.  

"Tohle všechno já přeci kurva moc dobře vím!" Zavrčím. Pokud vtrhnu se zásahovou jednotkou do špatné budovy a Avelin tam nebude, Rick zpanikaří a zmizí i s ní. Něco takového nehodlám riskovat.  

"Tak co chceš do prdele dělat?!" Křikne frustrovaně, propalující mě tázavým pohledem. "Budu od tebe potřebovat pomoc." Hlesnu, upevňující si popruhy neprůstřelné vesty. "Nebude se ti to líbit a půjde o život." Upozorním ho. "Na tom nesejde, udělám to." Přikývne, aniž by věděl, o co se ho chystám požádat. "Tak fajn." Vydechnu a upřeně mu pohlédnu do tváře. "Budeme mít jen jeden pokus, jestli to poděláme-" Nechám větu vyznít do ztracena, oba moc dobře víme, co se stane.  

Za svítání Standhalovi muži chytili Zayna při vykrádání jednoho ze skladišť a vzhledem k tomu, že Rick měl se Zaynem už pár nevyřízených účtů, nezabili ho, ale zamířili s ním rovnou na místo Rickova pobytu. Přesně podle plánu.  

Nemuselo tomu tak skutečně být, ale doufal jsem, že mě má logika nezklamala a kde bude Rick, bude i Avelin.  

Zásahový tým byl už v pohotovosti, akce nahlášená. Neměli jsme dost důkazů k zatečení, ale Avelinin únos byl poslední jiskřičkou, která konečně zažehla plamen, umožňující nám Ricka sebrat. Dodatečné důkazy měly být poté dodány po prohlídce jeho domu. Důkazy, které už žádný soudce nebude potřebovat, protože Rick zásah nepřežije, nešťastné nehody se zkrátka stávají.  

♦Avelin's pov ♦ 

Trvá to už příliš dlouho.  

Nervózně přecházím po prostorném pokoji, laděného do námořnické modři, jehož zdi zdobí mnoho plakátů s komiksovými hrdiny a můj pohled každou chvíli zabloudí k nástěnným hodinám, visícím nade dveřmi.  

"Podáš mi plosím červenou?" Vzhlédne Semmy od skicáku, jehož bílé listy se plní různobarevnými bramborami, které při bližším prozkoumání určím jakožto lidské postavy.  

"Samozřejmě." Hlesnu a rozhlédnu se po dřevěném, nízkém stolečku, u kterého Semmy sedí, načež se natáhnu pro červenou pastelku, kterou mu vtisknu do ruky. "Děkuju." Zatrylkuje a obdaruje mě širokým úsměvem, který mu po chvilce přemáhání oplatím. Můj pohled opět zabloudí k hodinám, načež sklouzne k Semmyho díle.  

"Kdo je to?" Zeptám se, snažící se zaměstnat svoji roztěkanou mysl. "Táta-" Zabodne ukazováček do modré postavičky. "-já-" Ukáže na malou brambůrku, nakreslenou zelenou pastelkou. "-a ty." Zazubí se, ukazující na červeného panáčka, kterému právě dokresluje dlouhé vlasy. Proti své vůli se pousměju. "Je to moc krásný." Zašeptám a lehce ho pohladím po tvářičce, načež rukou polekaně ucuknu. 

Domem se rozlehne výstřel, následovaný dalším a dalším.  

"Co se děje?" Zakňučí Semmy vyděšeně. "Všechno je v pořádku-" Zalžu. "-jen tu zůstaň a nikam nechoď, ano? Hned jsem zpátky." V rychlosti se postavím a ve spěchu zamířím ke dveřím pokoje.  

Z přízemí ke mně doléhá křik a další výstřely. Co mě znepokojuje nejvíc, je pach spáleniny. Rozběhnu se ke schodišti do přízemí, naklánějící se přes zábradlí, snažící se zjistit, co se děje dole.  

Když se dům otřese v základech a v uších se mi rozlehne hlasité hřmění, málem přes zábradlí přepadnu. Musím odsud okamžitě vypadnout! 

 Rozběhnu se zpět do dětského pokoje pro Semmyho, který se s uslzenýma očkama choulí na posteli. V rychlosti mu přes hlavu přetáhnu mikinu, kterou vytáhnu z šatníku a zdvihnu ho do náruče. "Hlavně se mě pevně drž, ano?" Nakážu mu, jen přikývne a ruce mi ovine kolem krku. Zhluboka se nadechnu a vydám se do přízemí.  

Nekontrolovatelný chaos, hluk, krev a zápach kouře.  

Část přízemí se nachází v plamenech, které mají na svědomí pravděpodobně muži zásahové jednotky FBI, pobíhající po domě. V patách jim jsou Rickovi muži, střílející po všem, co se jen hne.  

"Avelin!"  

Otočím se za chraplavým hlasem, jehož majitel se k mě žene z opačné strany místnosti. Neposedné kudrliny mu krotí čelenky a na očích má tmavé pilotky. Přes černé triko s krátkým rukávem má nataženou neprůstřelnou vestu a v ruce svírá zbraň.  

"Co tu děláš?" Vyjeknu zmateně, když se přiblíží na několik kroků. "Co bys řekla?" Ušklíbne se. "Jdu tě zachránit." Koutky úst se mi zdvihnou v mírném úsměvu, zatímco jeho výraz potemní. "Musíme odsud okamžitě vypadnout, Rick měl ve sklepě výbušniny a hořlaviny." Zavrčí a schová zbraň, načež jemně uchopí mé předloktí, táhnoucí mě k východu.  

"Kde je táta?" Zafňuká Semmy, pevně se tisknoucí k mému tělu. "Netuším broučku, ale bude v pořádku, neboj." Chlácholím ho. Zahlédnu Harryho nesouhlasný pohled, jasně říkající, že Rick v pořádku není a nebude, to Semmymu ale říci nemohu.  

Během chvíle se ocitáme před vilou. Harry nás dovede k jednomu z mnoha aut, parkujících na příjezdové cestě. Zahlédnu přijíždějící sanitku v doprovodu hasičů a další policejní jednotky, držící přítomné zvědavce za policejní páskou, ohraničující pozemek vily.  

Stisk kolem mého krku povolí, když si Semmyho převezme Harry. "Zůstaň tu, hned jsem zpátky, musím tě odsud co nejrychleji odvézt." Promluví naléhavě a i se Semmy zamíří k záchranářům, svěřující jim ho do péče. Když se vrátí, donutí mě nasednout do auta a ve spěchu opustí příjezdovou cestu, mířící kamsi do centra New Yorku.  

"Co se děje?" Stiskne volant o něco pevněji a vydechne. "Nemůžeš tu zůstat." Zamračím se. "Já to nechápu." Zavrtím zmateně hlavou. "Avelin, jsi do tohohle všeho až příliš zapletená." Zašeptá a věnuje mi omluvný pohled. "Hrozí ti nebezpečí ze všech stran, ať už od policie,  od lidí kteří jsou proti Rickovi a dokonce i od jeho kumpánů. Nejsi v bezpečí." Sklopím pohled, copak z tohohle bludiště neexistuje žádná cesta ven?  

"Jak jsi mě našel?" Hlesnu. "Díky Zaynovi, nechal se chytit a odtáhnout k Rickovi, doufal jsem, že kde bude on, budeš i ty." Odpoví mi. "Je v pořádku?" Ujišťuji se. "Více méně." Přikývne. "A co Rick?" Otáži se mírně třesoucím hlasem. "Mrtví." Pevně stisknu víčka. "Jsi si jistý?" Ucítím lehký dotek, stiskne mou ruku, načež si se mnou proplete prsty. "Živý ten dům neopustí, tím si buď jistá." Slíbí mi, otázkou ale zůstává, přeji si Rickovu smrt?  

Ne, nepřeji.  

"Než se to uklidní, zůstaneš u mě, ano?" Jen pokývnu hlavou, odvracející pohled k okénku auta. "Ví o tom Liam?" Mlčí, netuším, je-li to souhlas, ale raději se už nevyptávám. "Všechno bude zase dobrý." Zašeptá Harry. "Slibuju." 

♦ Netuším, co dodat, snad jen, nic nemusí být tak, jak se nutně zdá :3 :) copak se vám tím asi snažím říct? :O