Bastards |FF One Direction cz|

† Chapter_02

† Máme tu další kapitolku a s ní NOVOU POSTAVU, jejíž podobu najdete v médiích, ano jedná se o božského Joshe Devine :3 

                                                      † † †

Po Rickově smrti se Bronx ponořil do vln chaosu a nekázně.   

Nebyl tu nikdo, kdo by držel zdivočelé gangy na uzdě a bránil jim v pouličních přestřelkách, krádežích a vraždění. Trvalo několik týdnů, než se policistům povedlo situaci na oko uklidnit, ale pod povrchem to nikdy vřít nepřestalo. Z okresku se stala časovaná bomba, potichu vyčkávající na jiskřičku, která by zažehla peklo na zemi.  

                                                      † † †

"Našli ho ráno u Tim's bar, někdo mu prohnal kulku hlavou a vystavil ho tam jako muzejní exponát." Podá mi Zayn svůj iPhone.  

Hledím na fotografii muže ve středních letech, jehož bezvládné tělo leží opřené o oprýskanou, cihlovou zeď. Oblečení má nasáklé zasychající krví a pobledlé tváři dominuje nepřítomný pohled skelných, mrtvých očí.  

"O co jim jde?" Zamračím se, vracející iPhone Zaynovi, který si ho ledabyle zastrčí do zadní kapsy džínsů. "Je to vzkaz, zpráva nám všem." Promluví Louis tlumeným hlasem. Sedí na kapotě svého mercedesu, pohled upřený ke špičkám bot. "Bylo jen otázkou času, než to začne." Vzhlédne a věnuje každému z nás významný pohled. V jeho očích se zrcadlí neskrývané obavy a já si začínám uvědomovat, že tohle není jen obyčejná vražda, ale jiskra, na kterou každý v tomhle zkurveným městě čekal.  

"Čtvrť je bez svého krále už příliš dlouho, Rick je mrtvý a každý tam venku se bude snažit dostat na jeho místo." Zašeptá zlověstně. 

Pevně semknu víčka a rukou zajedu do vlasů. Válka gangů je to poslední, co tu potřebujeme. "Je nějaká možnost, že policajti už vědí, kdo to byl?" Zayn nesouhlasně zavrtí hlavou, zatímco Louis se pobaveně uchechtne. "Nic nenajdou a i kdyby, bude jim to k ničemu. Tohle není jejich boj, ale náš."  

Má pravdu a ačkoli mě tato situace staví do nepříliš pohodlné pozice, nemám na výběr.  

"Jestli to Harry zjistí, zabije mě." Zamumlám smířlivě. "Co chceš dělat?" Ozve se Niall. "Zastavit tohle šílenství ještě před tím, než vypukne." Souhlasné pokývnutí ze Zaynovi strany, Louisův povzbudivý úsměv a Niallův odhodlaný pohled mi dodají odvahu.  

"Poptám se v Tim's bar, jestli někdo něco neviděl a rovnou se porozhlédnu kolem." Pronese Louis a sklouzne z kapoty svého auta, mířící ke dveřím řidiče. "Ptej se po Kaylie, když řekneš, že tě posílám, pomůže ti." Poradím mu. "Ozvu se." Mrkne na mě a vklouzne za volant. "Nic neslibuju, ale možná bych mohl sehnat policejní záznamy. Mám na stanici pár známých, co mi dluží službičku, neměl by to být problém a čím víc o naší mrtvolce budeme vědět, tím líp." Hlásí Zayn a odpovědí je mu přikývnutí. "Buď opatrný." Uličnicky se zazubí. "To jsem přeci vždycky." Ujistí mě, načež zamíří k východu z dílny, v jejíchž dveřích se zastaví a zamává mi.  

"Přijdu si postradatelný." Zamručí Niall a založí si ruce na hrudi, ve tváři zachmuřený výraz. "To přeci není pravda." Ujistím ho a jemně do něj dloubnu. Zakoulí očima a dloubanec mi oplatí, ale po chvíli se opět zamračí. 

"Zabila jsi někdy člověka?" Překvapeně zamrkám. "Um-jo, jednoho z Rickových mužů, pamatuješ?" Pokrčím rameny. "Takhle jsem to nemyslel, jen jsi se bránila a on byl navíc zločinec." Na okamžik se odmlčí, pohled upřený kamsi do prázdna. "Já jo." Hlesne. "Zabil jsem nevinného člověka a nebylo to v sebeobraně." Zašeptá. "Proč mi to říkáš? Proč právě teď?" Nechápu souvislosti, které mi Niall hned vzápětí objasní. 

"Zayn s Louisem se do tohohle světa narodili, žijí v něm od malička a pohybovat se v něm jim nedělá problém. Všechno hned pospíchají vyřešit, dostanou se kam potřebují, ví za kým jít a kde hledat odpovědi na své otázky. Já ne. Snažím se od veškeré téhle špíny držet co nejdál a bláhově doufám v to, že pro mě ještě stále existuje cesta ven, že ještě není pozdě začít od začátku. Když jsem si uvědomil, že jsem někomu vzal život, byla to poslední kapka. Chci odsud vypadnout, ale nemám k tomu kurva odvahu!" Zavrčí. "Je mi líto, že ti nemůžu víc pomoc." Aniž by mi věnoval jediný pohled, otočí se a zamíří na opačný konec dílny, kde má rozdělanou práci. Zmateně ho pozoruji a snažím se dát si do kupy to, co mi právě řekl.  

                                                      † † †

Hlasitý řev motoru mě donutí vzhlédnout od motoru SUV a přesunout svou pozornost k vratům garáže. Při pohledu na matný, zlatý lak nového Chevroletu Camaro, nad jehož motorem jsem strávila několik dlouhých hodin, se mi koutky úst zdvihnou v letmém úsměvu.  

"Joshi!" Vyjeknu nadšeně a pospíchám si pro obětí, které mi ochotně věnuje. 

"Co ty tu děláš?" Vyzvídám. "Dneska večer jsou závody a mě chybí jeden jezdec." Našpulím pusu a nesouhlasně zavrtím hlavou. "Zapomeň." Odmítnu. "Proč?! Jela jsi perfektně! Mohla jsi být druhá!" Rozhodí rukama. "Mohla." Zdůrazním ono důležité slovíčko. "Ale jediný, čeho jsem dosáhla, bylo sešrotování auta za tři miliony." Odfrknu si.  

Joshe jsem poznala zhruba před třemi měsíci, kdy mi do dílny přivezl své auto na opravu. S mojí prací byl nanejvýš spokojený a požádal mě proto o několik vylepšení a přelakování karoserie. Díky jeho společenské povaze a okouzlujícímu charizma netrvalo dlouho a stali se z nás dobří přátele. Jakožto pořadatel nelegálních, pouličních závodů měl Josh často důvod, stavovat se v dílně a postupem času neminul den, aniž by u mě nebyl navežený. Když mě zhruba před dvěma týdny požádal, abych zaskočila za jeho jezdce v závodu, souhlasila jsem a bohužel doplatila na svou domýšlivost. Od konání závodu se Josh neukázal, proto mě jeho návštěva tolik překvapila.  

"Mimochodem, támhle ho máš." Kývnu k červenému Ascari v rohu garáže. "Náklady na opravu jdou samozřejmě na mě-" Ujistím ho. "-a klíčky máš v přihrádce." Ledabyle mávne rukou. "O peníze nejde, ale ty večer prostě musíš jet." Naléhá. "Ne, večer musím vařit večeři." Uchechtne se. "Nedokážu si tě představit jako hospodyňku." Protočím oči a nehezky se na něj zašklebím. "To je mi upřímně ukradený." Mýknu rameny. "Ale víš, jako co si tě dokážu představit?" "Pro boha radši mlč." Povzdechnu. "Jak chceš, ale večer jedeš, bez debat." "Ne, to nejdu." "Když pojedeš, řeknu ti něco o tom mrtvým policajtovi." Zkusí jinou taktiku a v tu chvíli má vyhráno.  

"Co o něm víš?" Ušklíbne se. "To se dozvíš, když večer přijedeš." S tím nasedne do svého Camara a odjede. Ztraceně sexy parchant! 

† Netuším, co dodat, snad jen, líbí? :O Jakékoli dotazy mi hoďte do komentů, ráda odpovím :3 :)