93.Tomarry - Hůlka

633 65 10
                                    

Věnováno relelast

,,Moje a jeho hůlka mají stejné jádro. A my dva jsme spolu spojeni víc, než si myslí, vím to, cítím to," promlouval Tom hadím jazykem ke svému věrnému mazlíčkovi, jenž se plazil za ním. Tmavovlasý muž se zastavil před zrcadlem a na tváři se mu objevil škleb. ,,Je tak hloupý. Nakráčel mi přímo do otevřené náruče a myslel si, jak mě přemůže. Ale já, já, lord Voldemort, jsem neporazitelný," zašeptal si pro sebe a v rudých zorničkách se mu zablesklo.

Sklonil se k Nagini, která na něj hleděla s posvátnou úctou. ,,Čas navštívit našeho vzácného hosta, co myslíš, drahá? Blíží se hodina večeře... Tak pojďme za ním," pobídl hada a vzápětí už oba dva mířili do sklepení, kde byl uvězněný Harry.

Když Harry uslyšel kroky, vzhlédl. Tom si myslel, kdovíjak ten kluk není hloupý, ale Harry měl plán. A ten musel vyjít, protože jinak byla cesta do minulosti úplně zbytečná.

,,Jak se daří našemu vzácnému hostovi?" ušklíbl se na něj Tom a chlapci přejel chlad po zátylku. Polkl.

,,Tome..."

,,Neoslovuj mě tímhle jménem!" vyštěkl na něj a mávl hůlkou. Harry ucítil bolest na tváři, jako kdyby mu někdo vrazil facku. ,,Co tady chceš, mladíku? Proč jsi přišel? Ty nepatříš do téhle doby. Přišel jsi změnit něco, co už změnit nejde? Ty pošetilý hlupáku." Zahleděl se ven z malého okénka. ,,Byl jsem v mládí také takový?"

,,Minulost nezměníš, Tome. Proč si svou zlost vybíjíš na nevinných lidech? Ty přece nejsi zlý..."

,,Nejsem zlý," přikývl a klekl si k mřížím před chlapcovu celu, ,,jsem mocný. Zlo neexistuje, Harry, existuje jen moc a lidé, kteří jsou příliš slabí, než aby o ni usilovali. Jaký člověk jsi ty, Harry?" Popadl ho za čelist a pozorně si ho prohlížel. Harrymu bušilo srdce. ,,Možná si tě nechám. Budeš mi užitečný."

•••

Tyhle jednodílovky mi vždycky připomínají, jak ráda bych napsala nějaký temný Harrymort, ale prostě na to teď nemám sílu😃

Jiskra zažehla požár ✔ | ʰᵖ ʰᵍ ᵖʲ ᵖᵒᵗᶜ ᵃᵛᵉⁿᵍᵉʳˢ ⁿᵃʳⁿⁱᵉ ˢʰᵉʳˡᵒᶜᵏWhere stories live. Discover now