Jiskra zažehla požár ✔ | ʰᵖ ʰᵍ ᵖʲ ᵖᵒᵗᶜ ᵃᵛᵉⁿᵍᵉʳˢ ⁿᵃʳⁿⁱᵉ ˢʰᵉʳˡᵒᶜᵏ

134.Remily - Slyšet vlka naříkat

Volné pokračování 131.Vlčí láska
Věnováno YuyuWu2 ❤

,,Děkuju, že jsi přišla."

,,To je přeci samozřejmost, Remusi."

Laskavý hlas Lily Potterové Remuse zabolel u srdce. Pevně zavřel oči a pokoušel se získat nad sebou ztracené sebeovládání. Za poslední dny toho nabrečel až dost. Už musel přestat. Jenže ta bolest byla nekonečná, spalující, všudypřítomná... Jak jinak si měl od ní ulevit.

,,Říkala jsem ti přeci, že se na mne můžeš kdykoliv s čímkoliv obrátit." Remus se kousl do rtu. Řekla to v jednotném čísle. Jako by Hermiona prostě nikdy nebyla. Tehdy svou pomoc nabídla jim oběma... ,,S malým ti pomohu, neboj se. Dostaneš se do toho a budeš skvělý táta, Remusi," řekla s úsměvem a položila mu ruku na tu jeho. Pak zaslechla tiché popotáhnutí.

,,Musím ti být k smíchu. Nedokážu se postarat ani o vlastního syna."

,,Remusi, přestaň. Jsi v obtížné životní situaci, musíš se naučit starat se o miminko, které bude vyrůstat bez matky, a musíš se naučit žít se svým žalem a bolestí. To, co cítíš, je normální. Vypořádáváš se s bolestí. Nějakou chvíli to bude trvat. Proto, prosím, nezapomínej na to, že jsme tu pro tebe."

Lily tomu prostě nerozuměla. Proč se dobrým lidem dějí špatné věci? A proč zrovna Remus musí neustále tak trpět, když už mu osud nadělil taková břímě a způsobil mu tolik trápení?