"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Epilog

„ Takhle ospalá jsem ještě v životě nebyla!“ Nemohla jsem se přestat smát, když jsem s Louisem vystoupila po 21 hodinovém letu z letadla. Znáte ten pocit, když jste tak unavení a všechno vás bolí, že se nemůžete přestat smát? Myslím, že za chvíli zavolají do blázince, aby mne odvezli. Nedivila bych se jim.

„ To jsme dva, ale já jsem narozdíl od tebe nedostal nějaký záchvat smíchu.“ Souhlasil se mnou Louis a převzal si ode mne tašku.

„ Ccc…“ Zasyčela jsem a dala mu pravou ruku za krk. Přitáhla jsem si jeho hlavu k sobě a vášnivě ho políbila na ty perfektní rty. Když jsem se odtahovala, nezapomněla jsem mu skousnout spodní ret. „ Promiň, ale prostě jsem to potřebovala. Potřebovala jsem cítit tvoje rty!“ Opřela jsem si svoje čelo o to jeho.

„ Kdybych řekl, že jsem na to taky nemyslel, lhal bych!“ Zastrčil mi pramen modrých vlasů za ucho. „ Poj’d, jdeme, ať doma si to užijeme.“ Popotáhl mě za ruku pryč od letištního terminálu, abychom si mohli stopnout taxíka.

„ Já nevím, jak ty, ale já bych si tady a teď reservovala pokoj v hotelu, vyspala se, a až třeba na noc někam vyrazila.“ Navrhla jsem, ale poslušně ho následovala ven z letiště.

„ Blázníš?“ Zastavil a vykulil na mě oči. „ Tohle je Sydney, holka! Vím, že to není New York, město, které nikdy nespí, nebo Londýn, bůh ví, jak se tomu městu říká, ale sakra, je tu tak strašný teplo, takže se teď půjdeme převléct na hotel, vezmeme si i palvky, protože tu je okolo 35°C. Spát můžeš v noci, ale tohle město si chci užít, než vypadneme do Melbourne!“ Řekl na jeden nádech nasmíval se na mě. Nikdy jsem neslyšela delší souvětí. Wow. Má můj obdiv.

Louis očekával, že moje reakce na jeho monolog bude více než nadšená, ale sakra, já chci spát. V Sydney jsem na rozdíl od něj byla víc, jak pětkrát, takže mi je úplně jedno, jestli si ho znovu projdu.

Ale… jelikož právě startuji projekt Ellie 2,0, tak bych měla zapomenout na to, že jsem tady někdy vůbec byla, nebo na to, že jsem z LA, a měla bych dělat, že jsem právě vystoupila z letadla, které mě přinutila tuplem zapomanout na mojí budoucnost, takže…

„ Fajn!“ Zasmála jsem se a on na mě hned skočil.

„ Děkuji! Jsi úžasná.“ Chytl mojí tvář do dlaní a políbil mě. „ Miluji tě.“ Ještě jednou mě pevněji objal a já jeho taky.

„ Já tebe!“ Nadechla jsem se jeho dokonalé kolínské a přivřela oči.

***

„ Tomlinsone, obleč si ty trenky! Pokud vím, tak to ty jsi chtěl jít do města!“ Pomalu jsem si rozčesávala vlasy a v hotelovém zrcadle sledovala Louise, který se rozvaloval na naší posteli a pomalu si stahoval trencle dolů.

„ Ale když ta postel je tak nehorázně pohodlná!“ Zamumlal Louis a povzdychl si.

„ To bude i v noci!“ Mrkla jsem na něj a šla ke svému kufru, abych se převlékla. Mohu říci jen jedno: Můj mozek je na vysoké úrovni, když mě neupozornil, že se musím ještě převléknout, tudíž jsem si učesala vlasy a teď si je při svlékání a oblékání věcí zase rozcuchám. Brovo, Ellie, bravo!

„ No tak, Ellie. Pojď ke mně. Mohli bychom si užít!“ nechápu, že to zase zkouší. Ví, že pro teď jsem na tyhle věci alergická. Napřed se chci zabydlet a udělat si jasno, jak to teď bude dál. Nemám čas na sex.

Jen jsem nad ním protočila očima a ze svého kufru si vytáhla černo- tyrkysové saty. Sukně je tyrkysová a vršek, nad pasem je černý. Nad výstřihem se okolo krku točí černá, ve stejné barvě, jako celý vršek, krajka. Tyto šaty mám ještě jednou. V Londýně. Akorát jsou celé tyrkysové a obřím výstřidem an zádech. Budou mi chybět, ale věděla jsem, že tento plán přinese jisté objeti a šaty? Ty jsou to nejmenší, co jsem mohla objetovat. Oblékla jsem se a do ruky si vzala černou tašku Louis Vuitton.