"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Chapter8- Never again!!

Hned, jak jsem se vzbudila, jsem si nemohla nevšimnout, že: 1. Nejsem u sebe v posteli! 2. Nejsem v posteli sama! 3. Jsem NAHÁ!! Vůbec nic si z večera nepamatuji, ale láhev Jacka Danielse na nočním stolku mě napovídá, že to byla divoká noc.

Lehla jsem si na záda a pootočila hlavu doprava. Ležel tam Louis, který se nemně koukal do strou a měl holou hruď. Perfect! Spala jsem se svým kamarádem! Ale skvělí pocit v podbříšku, mi říká, že to byla dokonalá noc. Takhle jsem se po sexu ještě necítila. „ Louis?!“ Podívala jsem se taky na strop a jen tupě zírala na černou šmouhu, která se tam nacházela. „ Neudělali jsme to, že ne?!“ Pokračovala jsem, když se nevyjadřoval. „ Mám… Mám takový tušení, že udělali!“ Řekl koktavě. „ Já-já si nic nepamatuji!“ Kousla jsem se do rtu a čekala na jeho reakci. Nepochybuji o tom, že on má nějaké vzpomínky na včerejší noc, protože toho vypil poměrně více. „ Já- já- já taky ne!“ Pootočil hlavu ke mně. „ Ale mám takový tušení, že to byl můj nejlepší sex v životě, protože- protože se cítím…uhm…perfektně!“ Dodal. „ Já taky!“ Podívala jsem se mu do očí. Jemně se usmál. „ Ale- ale nikdy se to nebude opakovat!!“ Zdůraznila jsem slovo nikdy a on přikývl. Chvilku jsme se na sebe bez slov koukali a ani jeden jsme nevěděli, co říct. Nebylo to ani tak trapné ticho, spíš to ticho, když nevíš, co říct, protože k té situaci se nemáš jak vyjádřit. Najednou se zamračil a skrčil obočí. „ Ellie!… Co to máš za červeno-fialovou čáru na pravé tváři!“ Přejel mi po místě, kde mě včera sjel jazykem a shodou okolností se tam nacházel i obtisk otcova palce. Vylekala jsem se. Za žádnou cenu nesmí zjistit, co to je. Rychle jsem vyběhla z postele a utíkala do koupelny. No, jen co jsme se postavila, začala mě šíleně bolet hlava a to už jsem si myslela, že se kocovině vyhnu, ale očividně jsem se mýlila. Zpomalila jsem krok a normální chůzí došla, až před zrcadlo v koupelně a vykulila oči. Včera téměř málo postřehnutelná červená skvrna se během noci změnila v červeno- fialovou děsivou modřinu. „ Asi- asi vyrážka!“ Musela jsem mu nějak odpovědět, aby si neudělal svůj obraz. „ Vyrážka?“ Slyšela jsem jeho hlas blíže u mě. „ Červeno- fialová?“ Objevil se mezi dveřmi do koupelny a s nadzdvihnutým obočím mě sledoval, jak si na ránu natírám korektor. „ Jo. Už jednou jsem jí měla a asi se mi znovu objevila přes noc!“ Usmála jsem se. Mykl rameny a otočil se. Yes! Vždycky jsem věděla, že umím lhát, ale že až tak dobře?! Udělala jsem si základní ranní hygienu a přešla ke své tašce, ze které jsem si vytáhla legíny, které byly jakoby roztrhané, ale pravidelně, riflovou vestičku a černé boty na podpatku s nýty. Vlasy jsem si stáhla do vysokého culíku, ale i přesto mi dosahovaly do poloviny zad. Ještě jsem se zkontrolovala v zrcadle a seběhla dolů.

„ A hele, kdo se nám tu ukázala!“ Smála se na mě Perrie a já ji nechápala. Byla jako jediná v kuchyni. Máme ještě dvě hodiny čas do první přednášky, takže to chápu, ale já musím ještě domů, odpoledne si sehnat práci a večer jdu na tu premiéru. Jaj! Ještě víc se začala smát, když viděla můj zaskočený výraz. „ Když jsem včera procházela okolo tvého pokoje, uslyšela jsem: „ Och, Och! Louis!““ Začala se nekontrolovaně smát a já vykulila oči ještě víc. „ Bože!“ Sklonila jsem hlavu a šla ke vchodovým dveřím. „ Kam jdeš?“ Vyběhla za mnou s poker facem. „ Jdu domů! Možná se po cestě stavím ve Starbucks!“ Usmála jsem se na ni. „ Tak to jdu s tebou!“ Vzala si tašku na věšáku a obula si boty. Všimla jsem si jadný malý věci! Je v pyžamu! „ Perrie?“ Koukla jsem se na ni s udiveným výrazem. „ Ano?“ Obrátila pohled ke mně. „ Já jen… že-že máš na sobě pyžamo!“ Zkonstatovala jsem a ukázala na její úbor. „ Ježiši!“ Sundala si boty a běžela nahoru.

Čekala jsem jen minutku a už byla u mě oblečená a namalovaná. Vzala si černou obtáhnutou sukni s vysokým pasem a k tomu šedý dlouhý svetřík. Na nohy si dala obyčejné lodičky. „ Jsme sexy!“ Plácla jsem si s ní a šla k výtahu. Nastoupili jsme a stiskli čudlík, který nás zaveze do přízemí. „ Niall říkal, že potřebuješ práci!“ Promluvila na mě mezitím, co si nanášela vínovou rtěnku na rty. „ Jo, ale nespěchá to. Myslela jsem, že se na něco půjdu podívat odpoledne po škole… Nebo teď a vyseru se na školu!“ Hrála jsem si se svými nehty. „ Jestli se vysereš na školu, tak já s tebou!“ Otočila se perfektně namalovaná ke mně. „ Platí?“ Zasmála jsem se. „ Jo! Nejdeme do školy!“ Plácla si se mnou. „ Akorát to zavolám Zaynovi!“ Koukla se znovu do zrcadla. Zavolala Zaynovi a řekla mu, že nejdeme na přednášku, že jsme ve městě a bavila se s ním dost dlouho. Musela jsem jí ten mobil vzít a volat si s ním sama: „ Zayne! Prostě nejdeme do školy a tečka! Ahoj!“ Típla jsem to a podala jí telefon. „ Děkuji! Asi bych si s ním volala ještě hodinu!“ Zasmáli jsme se a vyšli z výtahu.