"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Chapter31- You made me happy...

„ Ahoj.“ Postavil se ke mně Louis, když jsem si ráno ve škole dávala věci do skříňky a brala si další učebnice. „ Ahoj?“ Naszdvihla jsem obočí. „ Poslyš…“ Otočil se mě k sobě a já na něm strnula pohledem. „ Hmm…“ Zamumlala jsem. „ Chci se omluvit za včerejšek…“ „ Ne! Ty se za nic nemáš omlouvat, to já jsem to posrala…“ Skočila jsem mu do řeči. „ A…“ Odmlčela jsem se. „ A máš pravdu.“ Řekla jsem šíleně potichu. „ Promiň?“ Řekl jako by mně nerozuměl. „ Rozuměl jsi.“ Odfrkla jsem a otočila se zpět ke skříňce, ze které jsem si vložila učebnici frncoužštiny a vytáhla si anglickou literaturu. Vedle sebe jsem zaslechla smích a chytnutí na mé rpavé ruce. Popotáhl si mě k sobě a nečekaně mě uvěznil ve svém pevném objetí. Zacítila jsem jeho úžasnou vůni a silný stisk okolo svých ramen.

„ Co to bylo?“ Zeptala jsem se, když mě pustil. „ Objetí?“ Nadzdvihl obočí a smál se. „ A za co?“ Začala jsem se taky smát. Místo odpovědi mi, avšak navrhl: „ Zmizme.“ „ Cože?“ Stále jsem se smála. „ Pojeďme odsud pryč. Na den, dva, tři bychom mohli zmizet pryč. Zajet si třeba k pobřeží, nebo do Manchesteru. Mám tam kamaráda, který hraje za Manchester City, takže bychom mohli trénovat na jejich hřišti.“ Chytil mě znovu za ruce. „ jsi blázen.“ Pokroutila jsem hlavou. „ Notak, Ellie. Vím, že to chceš!“ „ Teď jsi zněl přesně jako Robin Thicke: I know you want it! I know you want it! I know you want it. But you’re a good girl.“ Zazpívala jsem. „ Dobrý tón, ale nedělej si ze mě srandu!“ Upozornil mě. „ Don‘t worry, be happy!“ Zazpívala jsem znovu a začala se nekontrolovatelně smát. Louis jen protočil očima a já ho napomenula slovy Miley Cirus: „ We can’t stop and we won’t stop!“ „ Už to není vtipný!“ Protiřečil mým myšlenkám. „ I still wish you the best with a…Fuck you!“ Cee-Lo Green. „ Tak co, jedeš?!“ Zeptal se. „ Já nevím.“ Vydechla jsem všechen vzduch, který se mi hromadil v plicích. „ Jo! Věděl sjem, že když změním téma tak přestaneš!“ zatleskal si. Protočila jsem nad ním očima, protože už mě stejně žádný jiný písničky nenapadaly. „ Notak. Pojď. Když zmizíme teď, tak o tom nikdo nebude vědět…“ „ A budou se o nás všichni bát!“ Skočila jsem mu do řeči. „ Ale když jim necháme lísteček s tím, že jsme se jeli na pár dní usmířit, tak budou v pohodě… Odvezu tě teď domů a ty si do kabelky zbalíš kalhotky a náký to tričko a vyrazíme.“ „ K moři.“ Dodala jsem za něj. „ JO!“ Skočil na mne. „ Ó můj bože!“ Obmotala jsem si ruce okolo jeho těla a namáčkla se na něj. Zrovna v tu chvíli začalo zvonit a všichni zmizli z chodeb.

***

„ Louis, dělej! Ještě jsme nebyli u nás, a to teprve bude doba, než si sbalím!“ zařvala sjem na něj z obýváku jejich bytu. „ Jsem tady!“ Seběhl rychlostí větru schody a já se nad ním smála. „ Počkat.“ Zasekla jsem se. „ No?“ Povzdechl si. „ Kde budeme spát?“ Zeptala jsem se vyděšeně. „ Moje auto je dost velký, pokud nevíš. A nejen na spaní, ale i na naše chotky.“ Pošťouchl mě. „ Ok den to tam přežiju.“ Povzdechla jsem si. „ Den? Tři dny!“ Opravil mě. „ Fajn, tak to si beru kufr.“ Řekla jsem. „ Božeeeee. Vy holky.“ Složil si halvu do dlaní. „ Neboj, jen malý.“ Poklepala jsem ho pozádech. „ Ježiši.“ Začal vzlykat. „ Kriste! Dělám si srandu!“ Protočila jsem očima. „ Yes!“ Vyskočil. „ Nebo možná ne.“ Nadzdvihla jsem ramena. „ Ellieeeee…“ Zakňučel. „ Ježiši, fajn.“ Rozhodila jsem rukama. „ Jsi tak otravnej.“ Protočila jsem očima a otevřela dveře. „ A proto mě máš ráda.“ Šel ven hned za mnou. „ To bych se hádala.“ Odfrkla jsem si. „ Ccc…“ Chytil mě za ruku a zamčel dveře.

„ Nebo bychom si mohli postavit stan.“ Navrhl po dvaceti minutách jízdy v autě. V devět hodin ráno je v Londýně totální zácpa. Zástupy aut se zvětšují a zvětšují, až okolo jedenáct je centrum Londýna čisté. „ Cože?“ Absolutně jsem nechápala, o čem mluví. „ Jsem dobrý ve stavění stanů a i ve věcech, které se tam dají dělat.“ Pošťouchl mě a mrkl na mě. „ Nemyslím si.“ Odkašlala jsem si a doufala, že mě neslyšel. „ Notak!“ Rozhodil rozhořčeně rukama. „ Jsem ten nejlepší, co jsi mohla, kdy dostat! Jsem mistr ve svém umění! Jsem, jak papež, ne jsem víc, jsem Bůh… sexu!“ Řekl na obranu. „ LOL.“ Začala jsem se nekontrolovatelně smát. „ Sice jsem za celý svůj život spala jen se třema klukama, ale jsem si jistá, že na světě je někdo, kdo to dělá líp jak ty. A pravděpodobně i někdo, kdo se udělá déle, jak po dvaceti minutách!“ Řekla jsem. „ I když i to je dost těžký!“ Dodala jsem. „ Děláš si ze mě srandu?!“ Vykřikl a tím pohřbil veškeré ticho v autě. „ Ty jsi nespala jen se třemi kluky!“ Řval dál. „ Můžeš se prosím ztišit?… A mimochodem to počasí venku je dneska fakt boží.“ Pokusila jsem se změnit téma. „ Dobrý pokus, Swords. Ale jak?“ „ Asi tak, že je prostě hezky?!“ Nadzdvihla jsem obočí. „ Moc dobře víš, o čem mluvím.“ Poukázal na pravdu. „ dobře, řeknu ti to.“ Natočila jsem se k němu a povzdychla si. „ Spala jsem jen s Lucasem- bylo to moje poprvý a prostě to yblo nutný udělat! Bylo mi už skoro 18 a bylo to dost trapný, takže jsem to s ním změnila, potom s tebou, a, MOŽNÁ, s Calebem.“ Vysvětlila jsem. „ Tak možná. Když ráno vynášel kondom, tak né možná, ale URČITĚ!“ Zdůraznil. „ Co tě na tom, tak štve?“ Osočila jsem se na něj. Miluji to, jak žárlí. Miluji to, když nechce, abych byla s jiným klukem, což teď už nebudu, protože budu muset pžežít to žádný kluk, protože můžeš za smrt tvojí matky,období skončilo, a pak to snad začnu s Louisem.