"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Chapter38- Tired!!

Vystoupil jsem z auta a zabouchl dveře. Zaparkoval jsem nedaleko Funky Budhha, jelikož před barem bylo parkoviště přeplněné. Myslím, že kdyby někdo viděl, jak tam někteří ty lidi parkují, přes dvě oparkovací místa, tak by dostali pěkně mastnou pokutu.

Přeběhl jsem přes ulici a zahl jsem za roh ke vchodu do baru. Před barem je nekonečná fronta a já vězím na jejím konci. Je mi jasné, že Ellie je uvnitř, protože tohle je jediný bar, do kterého chodí. Ona si, ale na rozíl ode mne, od nás, přede k ochrance, které ukáže něco jako VIP kartičku a i s ostatními lidmi, kteří s ní jdou, se dostane okamžitě dovnitř. Proč nejde teď se mnou a já tu jako kokot musím čekat?!

Ellie’s look:

Nalila jsem do sebe dalšího panáka vodky a na barové stoličce jsem se otočila směrem k tanečnímu parketu. Na to, že jsem do sebe nalila přes pět panáků, jsem na tom s hladinou alkoholu v krvy dobře. Můžu se nazvat jedním z nejstřízlivějšch lidí v baru.

Postavila jsem se a vtlačila se mezi lidi na parketu. Začala jsem kroutit boky do rytmu muziky a ignorovala všechny doteky ostatních lidí na mém těle. Všichni do sebe naráželi těly, ale všem to bylo naprosto u prdele. Všichni se neustále pohybovali, protože kdyby zastavili, tak by byli naprosto zmatení a chtělo by se jim zvracet.

Zrovna hrále Lady Gaga- Bad Romance a já jsem byla pohlcená atmosférou, která vládla v klubu. Konečně se po těhle dvou příšerných dnech cítím skvěle, ale zítra budu mít příšernou kocovinu.

„ Ahoj, zlato!“ Zařval mi někdo do ucha a svoje ruce si položil ze zadu na moje boky. Pevně se mi přisál na záda a já si jeho přítomnost užívala. „ Jak se jmenuješ?“ Znovu zakřičel a já jsem byla nucena podívat se na něj. Otočila jsem se a na mé tváři se rozlehl šťastný úšklebek. Prohlédla jsem si ho odzvrchu dolů.

Je to blonďák se dvětle zelenými oči, které by si někdo mohl lehce splést s modrou. Jeho zářivě bílý úsměv doplňovaly hluboké ďolíčky. Tenké světlo-modré tričko mu obkreslovalo jeho dokonalé tělo. Kdybych ho potakala na ulici a ne v tomhle zalouděném baru, kde všechno to světlo celé jeho rysy skresluje, tak bych si myslela, že je Bůh.

Začal se smát. Nechápala jsem ho, dokud jsem si neuvědomila, že na něj zírám s otevřenou pusou, div mi z ní netečou sliny. Hned jsem ústa zavřela a odvrátila pohled. Neustále se pochechtával.

„ Promiň!“ Zakňučela jsem. Takové ztrapnění.

„ To je v pohodě. Lichotí mi to. Ještě k tomu od takové kočky, jako jsi ty!“ Zakřičel a mrkl na mě. Cítila jsem, jak se mi červeň dostává do tváří. Do pytle! Já se nemůžu červenat! „ A teď to jméno!“ Dodal.

„ Ellie!“ Přiblížila jsem se k němu, abych mohla ztlumit hlasitost. Bylo na něm vidět, že mu to nestačí, tak jsem dodala: „ Jen, Ellie! Tvoje jméno?“ Příjmení mu prozrazovat nebudu, jelikož nenávidím, když mi lidé připomínají mého otce, který pro ně dokonalým.

„ Eric…Tak. Jen Ellie, nechceš si jít sednout do boxu?“ Zeptal se mě koketně.

„ Tady je to dobrý!“ Začala jsem se znovu pohybovat do hudby, už hrála jiná písnička, jejíž název jsem nepoznala.

„ Ale v boxu by to bylo lepší!“ Odfrkl mi s úsměvem.

„ Poslední song!“ S těmihle slovy jsem se otočila a kroutila se.

***

„ Máš dobrý pohyby!“ Poznamenal Eric, když jsme si sedali do boxu v koutu. Tady hudba nebyla moc hlasitá, protože pult DJ stojí na druhé straně místnosti.