"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Chapter7- Be strong!!

„ Dobré ráno!“ Probudila jsem se na hlas vedle mého ucha. Jedno jsem poznala hned! Louisův nebyl, byl chraplavější! Rozespale jsem otevřela jedno oko a leknutím málem spadla z postele. Harry! Začal se smát na mém vyděšeném výraze. „ Vstávej! A vzbuď i Tomma! Jde se do školy!“ Tlemil se a konečně vstal. Podívala jsem se na hodinky na mobilu a přišel další šok! Za půl hodiny mám být ve škole!

Drkla jsem do Louise, který se jen nespokojeně pomrvil a pomalu se začal probouzet. „ VSTÁVEJ!!“ Zařvala jsem mu do ucha a přeběhla do koupelny. Cukl sebou a málem zařval vyděšením. Zabouchla jsem za sebou dveře a začala se připravovat. Z tašky jsem si vytáhla béžové tílko a rychle si sundala dres. Béžové tílko jsem si přetáhla přes hlavu a na nohy jsem si natáhla riflové šortky s velkým černým páskem. Na tílko jsem si dala bílou tříčtvrteční košili a začala se malovat. Linky, tužka na oči, korektor a řasenka. To by mohlo stačit. Vlasy jsem si rozčesala a svázala do rozcuchaného drdolu. Do tašky plné učebnic jsem si naházela věci a vyběhla z koupelny. Na posteli se mi stále válel spící Louis, takže jsem si lehla vedle něho a znovu zařvala: „ VSTÁVEJ!!!!“ Mnohem hlasitěji, než poprvé, tudíž sletěl z postele. „ Co to kurva děláš?“ Protřel si oči. „ Za patnáct minut musíme být ve škole!“ Zvedla jsem se a šla dolů.

V kuchyni všichni seděli za stolem a dojídali snídani. „ Tady!“ Podal mi Liam housku a čaj. Podívala jsem se na něj s děkovným pohledem a sedla si mezi Nialla a Sophiu.

Po třech minutách k nám přiběhl rozespalý Louis a sedl si naproti mně. Já jsem se zvedla a šla umýt po sobě talíř. Otočila jsem se k ostatním, kteří už šli ke vchodu, aby šli do školy. Jediný Lou pořád snídal a nevypadal ne to, že jde do školy. Byl zasněně zahledění na bílou stěnu. Zamávala jsem mu před ksichtem a on se na mě konečně otočil. „ Jdeme!“ Vytáhla jsem ho za ruku a dotáhla, až k hlavním dveřím. „ Nezapomeň, že podle El a jejích ladies jste ty a Hazz spolu!“ Zkonstatoval Zayn, když jsem si obouvala svoje lodičky ze včerejška. Protočila jsem očima a koukla se na něj. „ Nebudu dělat, že s někým chodím, když to není pravda! A za druhé to bylo jednou, a taky naposledy!“ Mrkla jsem na něj a odebrala se ke schodům. Mohla bych jet výtahem, ale tím pojedou všichni, takže jsem se rozhodla, že takhle se projdu a nebudu se muset tlačit s nimi ve výtahu!

Došla jsem dolů, a tam na mě všichni čekali. Po cestě do školy jsem se s nikým nebavila a jen čekala, až konečně budeme ve škole, já to tam přežiju a půjdu domů.

Konečně jsme ve škole a já ignoruju všechny okolo a jdu prostě ke skříňce. Dalo by se říci, že jsem vším kapku otrávená po včerejšku, neboť jsem měla trochu alkoholu. Hlava mi třeští a já doufám, že se mi uleví a moje chůze bude vypadat normálně. Vzala jsem si věci ze skříňky a otočila se, abych šla do učebny chemie, kterou máme jako první hodinu dnes. Zítra máme nějaké přednášky, prý jako každý čtvrtek. Jdeme do školy, až v deset hodin, takže si asi zajdu znovu do baru nebo budu celý večer volat s Lucasem nebo Elis. Mluvila jsem s nimi naposledy před třemi dny, což je dost dávno. A stejně ten bar nevyjde, jelikož jsem se včera zase nevrátila domů a neviděla otce, což znamená, že si vyslechnu jeho velice zajímavou a pravdivou přednášku a dostanu pár facek. Och!

Z mého přemýšlení mě vytrhla, až teplá ruka na mém rameni. Cukla jsem sebou a otočila se k osobě za mnou. „ Ellie?“ Nadzdvihl obočí Louis, za kterým stáli i všichni ostatní. „ Louis?“ Řekla jsem to ve stejném tónu hlasu jako on. „ Proč mlčíš?“ Zeptal se mě vyděšeně. „ Proč bych mluvila?“ Odvětila jsem mu otázkou. „ Protože většinou nezavřeš hubu?!“ Nadzdvihl ruce, což k jeho důrazu na to, aby to znělo jako otázka, dodávalo na efektu. „ Tak jsem jí zavřela!“ Odfrkla jsem, zvrtla se na patě a šla dál. Dokud mě zase někdo nezastavil. Perrie! „ Co se děje Ell?“ Koukala se na mě lítostivě. „ Nic, jen mi dnes není dobře!“ Falešně jsem se na ni usmála a tím zahladila nervozitu z toho, co mi udělá odpoledne otec. Přikývla a provlékla si se mnou loket. „V chemii můžeme každou hodinu sedět, jak chceme a s kým chceme, takže sedíš vedle mě v chemii! Potřebuji s tebou probrat to, kdy uvidím tvůj šatník!“ Mrkla na mě a kráčeli jsme dál dlouho chodbou, na které se na konci nacházela učebna chemie. „ Fajn. Ukážu ti ho dnes odpoledne!“ Zasmála jsem se. „ Dneska nemůžu! Večer máme u nás party a ty samozřejmě jdeš, ale já jelikož tam s klukama bydlím, tak jsem jim slíbila, že jim pomohu, ale kdybychom šli k tobě hned po škole, tak by to bylo super!“ Já tu holku žeru! Nikdy nezavře pusu. Zasmála jsem se a přikývla. Došli jsme ke třídě a sedli si do poslední lavice