Neymar's fucking true 2 (CZ) [2. série] ✔

35. Hádka

Pohled Carol

Otáčela jsem klíčkem v zámku od svého bytu, když se naproti otevřely dveře. Ven na chodbu vyšel Shawn s Jackama.

„Ahoj, už si doma?" řekl Shawn s podrážděným pohledem.

„Teď jdu domů. Kam jdete vy?" zeptala jsem se a otevřela dveře od bytu.

„Chtěli jsme se jít projít, ale když už si přišla, tak nám asi půjdeš říct co ti řekli v té nemocnici ne?" řekl Gilinsky.

„Dobře, jen si dám domů věci." Po cestě domů jsem se stavila v obchodě koupit si něco dobrého na zub.

„Carol, víš že by si neměla nic tahat." vypískl Johnson.

„Prosím tě, je to lehký." uchechtla jsem se, jenže to ani tak Jacka neodmlčelo a začal mluvit, že v těhotenství se musím šetřit a nesmím nic tahat a tak ... Měl pravdu, ale tohle bylo vážně lehké. Kluci mi tedy místo procházky pomohli těch pár metrů domů, kde jsem dala jídlo do lednice a šla k nim, abych už konečně jim řekla jak na tom zdravotně jsem. Cameron určitě neměl ani ponětí, že jsem někde byla, protože ihned po mém vstupu do jejich bytu jsem slyšela jak řvou a nadávají. Skoro všichni seděli u televize a hráli Fortnite. Otočila jsem se na Shawna a ani jsem se nemusela ptát, protože mi zakroutil hlavou na znak toho, že ani neví, že jsem někde byla.

„Ví to vůbec někdo?" zašeptala jsem Shawnovi do ucha.

„My dva" odpověděl Johnson a ukázal na sebe a Gilinskyho. Trochu jsem se zasmála, protože to bylo vážně potichu a on je tak malinkej, že nechápu jak to mohl slyšet. Z mého přemýšlení mě vyrušil Taylor.

„Hej chlapi, už je tady" vypískl a začal skákat po sedačce a zemi. U toho řval jak pominutý. Za jiných podmínek by mi to přišlo vtipné nebo bych se tomu alespoň nuceně zasmála, ale teď mi to přijde spíš trapný.

„Co je?" zeptal se zaraženě Carter. Všichni se smáli, teda kromě mě, Jacků a Shawna. My jen stáli u dveří od obýváku a dívali se na ně.

„Co by mělo být?" nechápala jsem jeho poznámku.

„Nesměješ se" doplnil Cartera Matt.

„Proč bych měla? Vtipný mi to nějak nepřijde." řekla jsem a šla do kuchyně. Ihned mě následoval Cameron.

„Co ti je?" zeptal se trochu rozlobeným hlasem i s menším zvýšením tónů.

„Co by mi mělo být?" nechápala jsem ani jednoho.

„Proč seš na mé kamarády tak hnusná?" rozhodil rukama a pořád měl ten zvýšený tón hlasu.

„Já jsem hnusná? Nikdo není hnusnej, prostě mi nepřijde vtipný skákat po sedačce a zemi, když přijdu. Do toho řvát jak pako a vy se tomu ještě smějete jak debilové." řekla jsem vytočeným hlasem.

„Co ti přeletělo přes nos?" řekl Cam nasraně a dal ruku na stůl vedle mě, tím pádem se ke mně i přiblížil a byl ke mně nakloněn. Jenže když tu ruku položil, tak s ní i trochu praštil a já se lekla. Udělalo se mi trochu zle, ale nechala jsem to být.

„Mně? Kurva podívej se na sebe. Jen co jsme přišli sedíš jak debil a mačkáš zasraný hry a ani nevíš, že jsem někde byla." zařvala jsem na něho. Doktoři říkali buďte v klidu slečno De La Roso, ale jak sakra vidíte, tak v téhle domácnosti nejde být v klidu. Nervy mi pochodovaly sem a tam.

„Kde si byla?" zaraženě řekl Cameron.

„Celou dobu si o tom nevěděl, tak proč bych ti to měla říkat teď?" můj hlas nabíral na obrátkách a já myslela, že vybouchnu. „A kdyby ses o mě tak zajímal, tak chceš i vědět co mi vlastně je." zařvala jsem na něho. Odstrčila jsem ho od sebe a šla směrem obývák. Když jsem tam přišla kluci seděli vedle sebe a ani nedutali. Chtěla jsem jít hned k sobě, ale někdo mě zastavil svým hlasem.

„Carol?" řekl mé jméno Aaron.

„Co je?" zařvala jsem i na něj a udělala k nim otočku ode dveří. Po mé otočce jsem se na všechny podívala a bylo mi jich až líto, jak se vyděšeně a překvapivě tvářili. „Promiň Aarone-" omluvila jsem se mu za mé vyjeknutí na něj „-Co se děje?" zeptala jsem se už klidným hlasem.

„Dobrý" usmál se povzbudivě na mě. „Řekneš alespoň nám co ti je?" řekl a trochu přivíral oči. Asi kvůli strachu jestli na něj taky nezačnu řvát.

„Mám vysoký tlak. Mám nařízený klidný režim, ale jaksi to nepůjde. Že Camerone?" řekla jsem směrem ke dveřím od kuchyně, kde se zjevil Cameron. Ten mi ani neodpověděl.

„Proč klidný režim?" zeptal se Nash.

„Když klidný nebude a bude se pořád rozčilovat, tak můžu taky o další dítě přijít."

„Co?" vypískl Matt. Vstal, přišel ke mně a pevně mě objal. „Jen to ne" řekl když mě objímal.

„Takže co teď?" zeptal se Shawn starostlivě.

„Klid, speciální jídelníček kde je hodně draslíku, žádný stres." odpověděla jsem mu a pustila Mattha až si může jít sednout.

„Dítě je v pořádku?" zeptal se pro změnu Cameron.

„Zatím ano, ale jestli to takhle půjde dál, tak ani žádné nebude." odpověděla jsem mu a ani se na něj nepodívala.

„Neymar to ví?" zeptal se Cameron. Ztěžka jsem polkla. Mám mu to říct nebo ne? Rozhodně mu nebudu říkat o tom, že jsem se s ním málem vyspala. Myslím jestli mu mám říct, že jsem u něho byla a řekla mu, že jeho dítě je v ohrožení.

Chvilku jsem přemýšlela než ze mě vypadlo „Ano ví o tom".

„Aha, takže on to ví dřív než já?" zkřížil si na prsou ruce.

„Kdo je otec? Ty nebo on? Snad má právo vědět jak je na tom jeho dítě. Nebo snad ne?" opět to ve mně začínalo vřít.

„Prvně si mu o žádném dítěti nechtěla ani říct a teď? Něco se stane a ty hned voláš jemu." řekl Cameron opět zvýšeným a arogantním hlasem. Podívala jsem se na kluky, kteří jen seděli a hlavou házeli ze mě na Camerona. Tohle byla už druhá hádka mezi mnou a Cameronem za náš "vztah" za pouhých 10 minut, možná ani to ne.

„Nechtěla, ale kdo mi říkal ať mu to řeknu? Hmm, chytráku. Mně tady budeš říkat co mi přeletělo přes nos a sám se chováš jako debil. Myslíš, že se poseru smíchy z toho, když tu někdo skáče, promiň Taylore, a budu z toho celá happy?? Sorry, ale to vážně ne. Nemám náladu se smát těmhle kravinám a už vůbec nemám náladu na tebe. Nazdar!" řekla jsem nasraně a s pořádně vysokým hlasem. Jen co jsem to dořekla, jsem šla pryč a nezapomněla pořádně bouchnout dveřmi.

______________________________________________

Ahoj, chtěla bych oznámit, že budu dál vydávat nové díly jen to nebude pravidelně. Začala mi příprava na maturitu a mám toho až nad hlavu tak nemám ani pořádně čas na sebe. Takže až si najdu vždy chvilku času, vždycky vám sem hodím novou část. 😊 Doufám, že to pochopíte 🙏🏼😊
Nebojte nebude to mít nějaké dlouhé pauzy, jen tak 1 díl za týden max 2 týdny. 👍🏼

Jinak co říkáte na děj? Líbí se vám? Dejte kdyžtak vědět budu moc ráda. 😍😊