Neymar's fucking true 2 (CZ) [2. série] ✔

25. Příchod ve správnou chvíli

... Snad se bude líbit ...

Pohled Carol

Po cestě k Neymarově domů, jsem ještě zavolala Rafaelle, abych měla jistotu, že je doma a sama. Opravdu se dneska nechci setkat s Neymarem. Sice mu to chci říct, ale dneska se na to ještě necítím. A určitě mu to chci říct jen když u toho budeme jen my dva a nikdo jiný. Prostě chci jen znát Rafaelly názor.
Když jsem se blížila k jeho domů, prozvonila jsem Raf, aby mi otevřela bránu. Byli jsme tak domluvené. Prý abych nestála s autem na ulici. Po příjezdu jsem tedy zaparkovala na place, které má Neymar vyhrazené pro parkování a vystoupila. Už ode dveří se na mě usmívala Rafaella. Vůbec se za tu dobu co jsem jí neviděla nezměnila, a teď do toho nepočítám naše krátké setkání na koncertu Beyonce. Vlastně jedna menší změna tu je a to, že si obarvila hlavy na blond. 

Musím uznat, že jí to slušelo, ale prostě její hnědé vlasy jsou přece jen lepší. 
"Ahoj" pozdravila jsem ji, když jsem se k ní blížila. Samozřejmě jsem si nezapomněla prohlídnout venek, který je před domem. Také žádná změna. 
"No .. Čauky" řekla s úsměvem Rafa a hned jak jsem se k ní přiblížila na dosah, si mě stáhla do pevného objetí. Bylo to velmi příjemné objetí, které jsem už dlouho necítila. Teď to nemyslím nějak špatně a vůbec to není mířeno na Camerona, ale chybělo mi Rafaelly objetí a vůbec celkově objetí od nějaké ženy. Zní to divně, ale je to tam.  
"Už by si mě mohla pustit, nechci aby si mě hned umáčkla" řekla jsem s menším úsměvem po nějakém tom stráveném čase v objetí.
"Jo promiň" zasmála se Rafa a pustila mě. "Tak pojď dál" mávla rukou, abych vstoupila do velmi známého domu.
"Si sama doma?" zeptala jsem se, když jsem si vyzouvala boty. Rafaella nestihla odpovědět, místo ní se z kuchyně ozval překvapený ženský hlas.
"Carol?" řekla Marcela, Neymarova kuchařka a dlouholetá kamarádka celé jeho rodiny.
"Marci?" řekla jsem překvapeně, protože zrovna jí jsem tu nečekala. Rychle jsem si zula pravou botu a běžela za ní do kuchyně. Okamžitě jsem jí padla do náruče, protože tahle baba mi hodně chyběla. Na některé lidi se jen tak nezapomíná.
"Kde ty ses tady vzala?" zeptala se mě.
"Pro zbytek věcí a podívat se na vás po dlouhý době" řekla jsem a musela začít mrkat, protože se mi do očí načínaly hrnout slzy. Období přecitlivělosti. Slzy si stejně našli cestu a pár se mi jich vykutálelo z očí. Moc tomu nepomáhala tahle chvíle a ani ne moje vzpomínky na tohle místo, kde jsem toho prožila docela dost. Možná nebyl nejlepší nápad sem jít.
"Proč brečíš?" zeptaly se holky naráz.
"Teď jsem trochu přecitlivělá a návrat do tohohle prostředí možná nebyl nejlepší nápad" řekla jsem a při tom si slzy utřela z tváře.   
"Jak to myslíš, že si teď přecitlivělá?" nakrčila obočí Marcela.
"Ale jen tak" mávla jsem nad tím rukou.
"No dobře" přikývla "Dáte si něco?" ještě se nás zeptala Marcela než jsme odešli do vedlejší místnosti, obýváku.
"Vodu" odpověděla jsem hned. Marcela přikývla a my s Raf šli do již zmiňovaného obýváku, kde na mě čekalo další překvapení, Gil.
"No čau" řekl okamžitě jak mě spatřil. Ihned stoupl a čel mě obejmout, tak jako všichni. Pozdrav s objetí jsem mu samozřejmě obětovala.

Po hodině

"Fajn, lidi chtěla bych vám něco říct" řekla jsem, když jsme seděli všichni po hromadě v obýváku a o všem možným si podívali.
"Tak povídej" kývl hlavou Gil a dal si do pusy lžičku s čokoládovým dortem.
"Bejt tebou, tak to v klidu sním, napiju se a potom vám to řeknu" ujistila jsem je. Gil rychle dort požvýkal a spolkl.
"Ještě se napij" řekla jsem mu. "Nebo raději ne" zasmála jsem se. Gil prvně nevěděl, ale nakonec se pohodlně usadil a čekal s holkama co jim řeknu za novinku.
"Takže .... Vůbec nevím kde mám  začít .... Ale tak ... Chtěla bych vám oznámit, že čekám dítě s Neymarem" řekla jsem strašně rychle a doufala, že to nějak moc neslyšeli, ale jejich překvapené obličeje říkali něco jiného.
Delší dobu bylo ticho a to mě dost znervózňovalo. Ještě víc jsem znervózněla, když se mezi dveřmi objevil Davi a za ním hned Neymar. Pohledy Gila, Rafaelly a Marcely lítaly mezi mnou a Neymarem.
"Carol" vypískl Davi a utíkal se mně.
"Davi" oklepala jsem se a hodila na toho malého rošťáka úsměv. Opravdu vyrostl. Když ke mně přiběhl, skočil na mě a obejmul mě. Já ho taky objala a hladila ho po kudrnatých blond vlasech. Při tom jsem se dívala na Neymara.

_______________

Dneska krátký díl. :) Omlouvám se za čekání. :) Dneska sice nic moc, ale i tak jsem vám chtěla něco napsat, když mám chvilku čas.

Jinak .... Jak myslíte, že bude Neymar reagovat a řekne mu to hned Carol?

- Omlouvám se za chyby -

!!! Moc děkuji za komentáře a VOTES !!!

Další díl až o víkendu (jestli to stihnu) :)

Opravdu se omlouvám za to hrozné čekání.