Neymar's fucking true 2 (CZ) [2. série] ✔

48. Žádost

Pohled Carol

Je neskutečné jak čas letí, další týden za námi. Oficiálně jsme oznámili, že spolu opět chodíme a opět se strhla lavina s novináři, fanynkami i haters nesmí chybět.

Dnes jsem celý den proležela na gauči a sledovala televizi. Vůbec nic se mi nechtělo. Neymar byl na tréninku a pak měli ještě nějakou akci s klubem, takže nebyl skoro celý den doma. Chvilka klidu a odpočinku. Tedy moc klid ne, protože kolem mě poletovala Marcela, Neymarova hospodyně a teď tedy i moje, a ptala se zda něco nepotřebuji.
Mám Marcelu spíše za kamarádku než za hospodyni, tak jako všichni tady v domě. V domě jsem tedy zatím jen já a Neymar a Marcela. Divné, že máme dům tak dlouho sami pro sebe. Rafaella a kluci jsou pořád v Brazílii. Přijde mi to divný, protože vždycky tam jezdí max na 2 týdny a teď tam jsou už přes měsíc. Neymara jsem se nato neptala, protože mi přijde divný se ho ptát „Hele máme dům nějak dlouho pro sebe, kdy konečně přijede tvoje rodina, aby byl dům zase jeden velký a plný blázinec?".

Z toho koukání na televizi jsem se unavila až jsem usnula a probudila se, když už venku začínalo být šero. Zjistila jsem, že jsem zavřená v obýváku a z kuchyně se ozývá hlas Neymara s Marcelou. Nemluvili nahlas, šeptali. O něčem se bavili, ale pořádně jsem jim nerozuměla. Nechala jsem to být a postavila se z gauče. Asi jsem vstala trochu rychleji než v tuhle dobu bylo třeba a tak se mi zatočila hlava. Snažila jsem se to ustát, ale marně. Znovu jsem spadla na sedačku. Nestačila jsem se ani vzpamatovat a už se otevřeli dveře od obýváku a do nich vletěl jako střela Neymar celý vyplašený.

„Klid" uklidňovala jsem ho.
„Jen se mi zatočila hlava, nic víc." řekla jsem mu a stoupla si v klidu před něj. Viděla jsem jak se nadechuje na spoustu dalších otázek a tak jsem ho raději umlčela polibkem. Nic neřekl a jen se usmál.
„Nemusíš se zas tolik bát." pohladila jsem ho po tváři.

„Dobré ráno miláčku" zubil se na mě Neymar.

„Dobrý večer spíš." zasmála jsem se. Úsměv mi moc dlouho nevydržel, protože mě Neymar políbil.

„Máš v kuchyni překvapení." mrkl na mě a podíval se na mě zvláštním pohledem.

„Jaké?" vyzvídala jsem.

„Tak se jdi podívat." usmál se. Já na nic nečekala a šla jsem, ale po cestě jsem se zastavila. Otočila jsem se a vzala Neymara za ruku a táhla ho do kuchyně. V kuchyni jsem přistihla Marcelu, která ještě něco vařila. Vonělo to nádherně. Marcelka se na mě usmála a dál něco kuchtila. Podívala jsem se po celé kuchyni, ale nic jsem nenašla až poté jsem se podívala na jídelní stůl, kde stála velká kytice růží se vzkazem.

„Za co?" otočila jsem se na Neymara, který stál hned za mými zády.

„Kde máš jistotu, že je to ode mě?" zeptal se s menším úšklebkem.